Váš názor

Slušností proti aroganci?

Máte pocit, že slušností si dneska člověk život spíš komplikuje než vylepšuje? Diskutujte a vyhrajte balíček s vlasovou kosmetikou Nivea! Ten od nás získají autorky tří nejzajímavějších příspěvků.

Váš příspěvek
  6. znaků.
  • Hanka (27)
    31.01. 2012 13:44

    Vylepšuje/Komplikuje - spíš ulehčuje

    Musím přiznat,že po ukončení vysoké školy a nástupu do práce jsem hodně rychle prozřela a přišla jsem o veškeré iluze. Stihla jsem už o jedno zaměstnání - díky upřímnosti a slušnosti přijít. V mé druhé práci to vypadá,že pokud budu držet pusu,krok,neřeknu si o zaplacení přesčasů a přidání na mzdě,práci si udržím. Ten pocit marnosti je strašný. Člověk nastoupí do nového kolektivu, dělá svojí práci dobře, nepodvádí,nekrade,nelže a přitom je starším kolegům pro smích. Takže na závěr nezbývá dodat nic jiného,že v dnešní společností si slušný, pracovitý a upřímný člověk život jenom a jenom komplikuje. Pokud přistoupí na hru okolí - rozhodně si život vylepší a hlavně ulehčí. Přestala jsem už věřit,že bych našla místo,kde by můj přístup a vychování ocenili a nebylo by to na obtíž.

  • Lenka (23)
    31.01. 2012 09:05

    Jak se do lesa volá, tak....

    Vzhledem ke svojí práci, se denně setkávám s různými tipy lidí. Myslím si, že jsem vedena ke slušnosti a k myšlence toho, že se nemám chovat k lidem tak, jak bych chtěla aby se chovali oni ke mě. Avšak někdy mi má slušnost dělá potíže v tom, že určitá skupinka lidí, i když se snažím všelijak poháhat a hledat řešení, vidí v mém chování aroganicky. Jsem hold z té slupiny lidí, kteří v ničem nevidí problém a snaží si své věci vyřešit sám, hlavně , abych nebyla na obtíž svůmu okolí.

  • Helena (33)
    30.01. 2012 19:31

    Slušnost je slušnost

    Ve svém životě potkáváme spoustu lidí. Někteří se chovají slušně a jiní ne a to nám může být často líto. Zkuste se však usmát. Chovejte se slušně vy. Třeba se ostatní také "nakazí". Některé lidi už asi nezměníme. Ale můžeme doufat. Slušnost mi určitě život vylepšuje. Se špatným svědomím by se žilo určitě daleko hůř.

  • Soňa (23)
    29.01. 2012 18:48

    Oplácejte stejnou mincí

    Myslím si, že jsem slušně vychovaný člověk, který respektuje a dodržuje zásady a pravidla morální výchovy. Chovám se k lidem s úctou a respektem, hodně se usmívám a ve většíně případů se mi to vrací. Nicméně i já občas narazím na drzost a nevychovanost. V tom případě vracím úder. Jak Vy ke mě, tak já k Vám. A žiji si skvěle :)

  • Dana
    29.01. 2012 18:46

    slušnost nebo hloupost

    Jsem na mateřské dovolené, ale pracovala jsem jako právnička. Proto se i teď na mě obracejí kamarádky s prosbou o pomoc a radu.Nevím, jestli takové případy přitahuju,ale v poslední době se mi množí případy slušných žen, které težce nalítly ve vztahu. Dopadly většinou tak, že jednaly slušně, ale byly nebo jsou svými partnery těžce oškubány nebo škubány. Když to tak vidím, říkám si, kde je hranice mezi slušností a lidskou hloupostí. Ale ani jedna z žen není hloupá, prostě jen měly někoho rády, důvěřovaly a chovaly se slušně podle pravidel. Dokonce i k notáři některé zašly, aby měly vše ošetřené, ale ani to nepomohlo. Pak přišel podraz ze strany někoho, koho měly rády nebo s kým dokonce mají děti. Bohužel, většinou pro ně nemám dobrou zprávu, dluhy musí zaplatit, o střechu nad hlavou mohou přijít, i když jim smlouvu sepsal notář (ani ten totiž není záruka toho, že po Vás manželovi věřitelé nemohou vystartovat). Prostě nabývám pocitu, že slušnost ano, ale do jiné doby mezi jiné lidi.

  • Jarmila (58)
    28.01. 2012 16:58

    slušnost nade vše

    Ze své zkušenosti vím,že člověka poznáš v kritické situaciPřed pár lety jsme řešili problém jak se postaráme o svoji maminku.Múj bratr se zachoval arogantně .Vúbec jsem ho v té chvíli nepoznávala.Chtěl maminku "někomu svěřit do opatrování a barák,kteří naši budovali z výplat 8 let prodat.Jistě chápete,že bylo po rodině.Já jsem slušně navrhla,že ho vyplatím částkou 400 tisíc a doopatruje moje dcera babičku.Souhlasil.Moje svědomí bylo čisté,ale nevím jak se s tím vypořádal on.Pokud nebude rodina držet při sobě ,nebude nic v pořádku ani s naší společností.Věřím pořád v lásku,skromnost,slušnost a tak jsem vychovala i svoje děti.

  • Andrea (29)
    28.01. 2012 15:44

    Asi jsem se narodila ve špatné době

    Asi jsem se narodila ve špatné době. Nikdy by mě totiž nenapadlo, že být slušná je na obtíž. Vždy jsem ctila, že starší má přednost a to zejména v metru. Jednou, jsem nastupovala jako první a za mnou se tlačila taková milá stařenka s nákupem a holí. Pustila jsem ji před sebe, aby si mohla sednout a usmála jsem se na ni se slovy prosím. Čekala jsem, že paní slušně odpoví například děkuji nebo se jen usměje. K mému překvapení mi odpověděla :"No to je dost, taková mladá a leze do metra jako šnek." A bylo to. Zčervela jsem a až na další zastávku jsem musela ještě strpět její těžkou tašku na své botě. Co dodat. Asi jsem se opravdu narodila ve špatné době.

  • Michaela (27)
    27.01. 2012 22:19

    Slušnost ano, ... ale

    arogance občas taky, i když to velmi nerada přiznávám (to asi nikdo rád nepřizná). Když to vezmu kritickým okem, snažím se být slušná, vyjít lidem vstříc, pomoci v nouzi, být taktní, a milá a a a ... Arogantní jsem ale bohužel taky. V některých chvílích se přistihnu a pak se zamyslím, a je mi to zpětně i líto (někdy mi to líto není, protože to prostě vyplývá ze situace a taky přece se sebou nenechám orat :)). Ale jdu do sebe (taky částečně díky článkům podobným tomuto v Ž+Ž), občas nad nějakou situací pak přemýšlím, snažim se najít nějaké řešení, abych neměla výčitky, že se chovám tak, jak nchci, aby se lidi chovali ke mě. :) Měli bysme mít rádi lidi okolo sebe, protože mít rád ostatní, znamená především mít rád sám sebe ...

  • Jana Ziková (25)
    26.01. 2012 19:55

    Slušnost ano

    Slušnost je dnes pro většinu lidí pouze prostředkem jak dosáhnout ,, svých zájmů a cílů ,, poté dochází ke změně zcela opačné. Neúcta k člověku obecně je nešvarem celé společnosti a to bez rozdílu věku. Vždy se mi slušností podařilo vyšešit všechny situace i proti až agresivnímu, arogantnímu chování , zejména ve státní správě - jen to chtělo spojit slušnost se znalostí např. problematiky , či zákonů. Obecně slušnost , pár milých slov s úsměvem na rtech třeba na nákupech odzbrojuje a mění a ledy tají......Takže ano, vždy se mi to co mne vštípila má rodina vyplatilo a neměnila bych i když někteří jedinci by si zasloužili reakci adekvátní v jejich stylu.

  • Marie Sobotková
    26.01. 2012 12:11

    Arogance

    Snažím se jednat slušně, ale když vidíte tu aroganci všude kam vkročíte, tak to opravdu nejde - např.:to nevíte,že tuhle kolonku jste neměla vyplňovat? Vyplňte si laskavě (ironický škleb) další formulář. Nebo na úřadě po dotazu kde najdu pokladnu mi slečna od informací řekla: paní, to si můžete přečíst na informační tabuli. Jak se potom můžete tvářit mile na ty arogantní baby?

  • EVA HEŘMANOVÁ (39)
    24.01. 2012 20:46

    neplýtvat jí!

    Mám osvědčeno,že plýtvá-li se se slušností k neslušným,pořád se k tobě budou vracet,plést se ti do života a otravovat tě.Je škoda,kdyby lidé,jež nemají k druhým úctu a respekt a neocení slušné chování,zabírali místo v mém životě těm ,kteří zdobí léta mé kroky a dělí se se mnou o ten nejbližší vzduch.Nikdy jsem nelitovala toho,že jsem nějakým způsobem odrazila tlak a přítomnost hulvátů.Spše naopak:prominula-li jsem někomu více než jednou hrubost a nevychovanost,potrestala mě ta přehnaná tolerance.Lidé tu slušnost bud mají či nemají...

  • EVA HEŘMANOVÁ (39)
    24.01. 2012 20:27

    slušnost ano,ale nepošpinit ji.

    Byla jsem vychovávána možná až k moc velké slušnosti..naučila jsem se všude zdravit,v čekárnách při vstupu i odchodu-dnes jen ve vyjjímečných případech,jen zvednou-li osoby hlavu,že někdo přišel-opakem mi dávají najevo,že nemají zájem o jakýkoli kontakt,a i mě občas unavuje za každým odcházejícím pípat pozdrav...Učili mne slušně odpovídat i neslušným,dusit v sobě vztek,mám-li právo jít do boje,protože se to nesluší a co by na mé výstupy řeklo okolí...Dnes už tak neuvažuji a jsem ráda,že jsem k tomu dospěla.Železné pravidlo však mám:začínám vždy s úsměvem a s respektem.Není-li mi podobně odpovězeno,měním přístup na neutrál a formálnost.Poslední fáze je reakce na hulváty,ignoranty či jiném navážeče,a to je bud :otočit a vzad,nebo krátké vyštěknutí ,nebot si nezaslouží,aby mu to jen tak prošlo!A vevětšině případů to funguje!Rychlá zarážka a klid.Není třeba to nijak život aa prodlužovat,nebot nervové vibrace není třeba vsakovat do mé citlivé dušičky!Neházet perly sviním,když ocení jen šrot...Tak tříbit slova!

  • Petra (30)
    24.01. 2012 16:24

    slušnost verzus arogantnosť

    Myslím, že dnes sa bez ako takej slušnosti nezaobídeme. A dosť si myslím, že je to o komunikácii. Ide len o to, ako komunikujeme. Medzi tú vraj najlepšiu komunikáciu patrí asertivita. V práci nás neustále učia, ako vychádzať s klientmi, ako byť slušne drzí a nenechať sa. Čo sa týka tých najbližších vzťahov, tam sa asi v tých naj chvíľach preverí, čo sme, kto sme. Každý z nás má občas nervy a dokáže vynadať všetkým naokolo. Ide o to, aby sme sa napríkad dokázali i ospravedlniť. Myslím, že to dnes dokáže málokto a preto sme na seba takí nevrlí. Takže komunikovať, komunikovať a ospravedlňovať sa, pokiaľ sme pochybili.

  • 24.01. 2012 16:01

    Zahlceni slevama

    V dnešní době musí být dle mého názore člověk hodně odolný, jestli to zvláda se slušnosti, je to o to pozoruhodnější, bohužel se však častěji potkáváme s tím, že človek jedná arogantně až neslušne. Z vlastní zkušenosti píśu o tom, jak jsem si na slevovém portálu koupila nejakou výhodnou akcii a nakonec to dopadlo hodně špatně... určite hodně lidí ví, o čem mluvím... nákupem slevy kupující poskytne rychle peníze někomu, komu by je oficiální cestou a v podstatě zadarmo nikdo nepůjčil. Odměnou je bohužel někdy nekvalitně odvedená služba, malá porce jídla v restauraci spolu s pohrdavým pohledem obsluhy... ja vím, že někdo řekne, že nemám teda slevy kupovat, ale mě právě přijde přínosnejší slevu si koupit a případné nedostatky řešit s poskytovatelem... nechápu, že většina nespokojených zákazníku svůj problém neřeší, ja ho pokaždé slušně a se značnou dávkou naštvanosti a pořádnych argumentů řeším a ještě se mi naštěstí nestalo, že bych to nevyřešila ve svůj prospěch.

  • 24.01. 2012 16:00

    Zahlcení slevovými portály...

    V dnešní době musí být dle mého názore člověk hodně odolný, jestli to zvláda se slušnosti, je to o to pozoruhodnější, bohužel se však častěji potkáváme s tím, že človek jedná arogantně až neslušne. Z vlastní zkušenosti píśu o tom, jak jsem si na slevovém portálu koupila nejakou výhodnou akcii a nakonec to dopadlo hodně špatně... určite hodně lidí ví, o čem mluvím... nákupem slevy kupující poskytne rychle peníze někomu, komu by je oficiální cestou a v podstatě zadarmo nikdo nepůjčil. Odměnou je bohužel někdy nekvalitně odvedená služba, malá porce jídla v restauraci spolu s pohrdavým pohledem obsluhy... ja vím, že někdo řekne, že nemám teda slevy kupovat, ale mě právě přijde přínosnejší slevu si koupit a případné nedostatky řešit s poskytovatelem... nechápu, že většina nespokojených zákazníku svůj problém neřeší, ja ho pokaždé slušně a se značnou dávkou naštvanosti a pořádnych argumentů řeším a ještě se mi naštěstí nestalo, že bych to nevyřešila ve svůj prospěch :)

  • Veronika
    24.01. 2012 15:44

    Najlepśie je byť slušne arogantný

    Dlhé študentnské roky som pracovala na zákazníckej linke jednej zásielkovej spoločnosti a za najlepšiu vec, ktorú som si z tejto brigády odniesla je práve schopnosť byť slušne arogantná. Pre vysvetlenie uvediem príklad: často sa stávalo, že volala rozčúlená zákazníčka a doslova nám nadávala za niečo, čo ani nebola naša vina... v tejto pozícii však operátor nikdy nesmie stratiť nervy a ako opakovací papagáj dokola vysvetlovať fakty zákazníčke, ktorá je však už dopredu pripravená dané argumenty nepochopiť... všetkým by som v tejto situácii doporučila nájsť si slušný a zároveň ironický a rafinovaný spůsob, ktorý privedie daného človeka do situácie, kedy mu samotnému dojde, že je \"mimo\", jedná neoprávnene či neadekvátne, v najlepšom prípade naozaj pochopí, že jedná ako hlupák... a potom je tá práca celkom zábava ... hihi

  • Monika K.
    23.01. 2012 19:52

    sama nevím

    Byla jsem vychována ,abych byla k ostatním slušná a k mnoha lidem se chovám slušně.Nevyhledávám žádné hádky ,ale občas se mi stane,že někdo na mě zvedne hlas a bezdůvodně mě osočí..to si líbit nenechám ..hlavně,když nemá pravdu.Dokážu se bránit ,vyřídilku mám naštěstí pořádnou :) někteří lidé si pletou slušnost s hloupostí a špatně člověka odhadnou.V dnešní době musím hbitě reagovat.. já preferuji vždy šlušnost na prvním místě..když selže,obvykle to není má vina,snažím se vyjít s každým..komplikace se slušností jsem nezažila,vždy jsem dosáhla svého,i když občas jsem musela přitvrdit :))takový je život :D

  • Petra (40)
    23.01. 2012 19:46

    neslušnost

    Moje maminka mi vždy kladla na srdce...chovej se k lidem tak,jak by jsi chtěla,aby se chovali oni k tobě.Chovám.Věřte mi,opravdu chovám.Jsem slušná,usmívám se,pozdravím,poprosím,poděkuji.Ale věřte mi také to,že spoustu lidí tím zaskočím.Naposledy v obchodě s potravinami.Dlouhá fronta u pultu a když jsem přišla na řadu,naštvaná slečna na můj pozdrav neodpověděla,při prosbě o kyselé okurky měla k těm kyselým okurkám hodně blízko a když jsem za ně poděkovala,podívala se na mě jak na mimozemšťana.Při odchodu jsem zaslechla malého caparta jak mi místo slečny prodavačky odpověděl na pozdrav.A vzápětí se otočil na maminku a řekl : mami,ta paní prodavačka zapomněla pozdravit,to si jí asi vezmou čerti,že jo. No,říkám si,kolik lidí by nám v republice zůstalo,kdyby všechny neslušné odnesli čerti ?

  • Jitka (45)
    23.01. 2012 10:45

    Humor

    V běžných denních situacích se mi vždycky vyplácí slušnost, spojená případně s nadhledem a smyslem pro humor. Někdy se stává, že si s druhým člověkem jen špatně rozumíme a chyba je v naslouchání. To se dá při troše dobré vůle napravit a domluvit se. Jen několikrát za rok se mi stane, že se setkám se skutečně arogantním pitomcem, který je zahlcen vlastní důležitostí. Na takové lidi musí být přísnost, potom se většinou vzpamatují. I tady se mi osvědčil smysl pro humor, ovšem pozor - tihle ho těžce snášejí!

  • Dana Tlachová (48)
    23.01. 2012 09:59

    Slušnost.

    Jistě i dnes platí,že slušným jednáním umlčíte hádavého člověka dříve než křikem,mám vyzkoušeno mnohokrát....,vřele doporučuji.Dana

  • Anežka (53)
    23.01. 2012 02:44

    SLUŠNOST

    Vždy jsem si myslela,že se slušností daleko dojdeš.Nejvíce neslušnosti jsem zažila ve zdravotnictní,ale přesto se držím sebe sama a snažím se být přirozrně slušná k sobě i k všem ostatním lidem.Slušnost je součást mého oblečení,imige,zdraví,stravování apd..

  • Helena Žilová (54)
    22.01. 2012 21:23

    Slušnost nade vše!

    Vždycky a za všech situací se mi v životě slušnost vrátila, protože to co vysíláte, to se vám vrací.Ověřeno,vyzkoušeno,potvrzeno!

  • Renata (25)
    22.01. 2012 19:21

    Slušnost je prostě slušnost

    Milá redakce, jsem toho názoru, že arogance plodí zase aroganci. A jako v každé situaci máme i při styku s "arogantem" možnost volby: buď se jím necháme stáhnout do arogantní polohy, vzájemně si znepříjemníme den a možná i přiděláme vrásku na čele, nebo jeho aroganci negujeme přívětivostí, či alespoň prostou slušností, čímž jej možná popudíme, možná povzbudíme, ale sobě každopádně neuškodíme. Osobně jsem byla vychována k slušnosti vůči starším, výše postaveným atp., proto se toho držím - tím více, čím znatelněji slušných lidí ubývá. Někdo být slušný přece musí, že. Rozhodně nemám pocit, že bych si tím život nějak ztěžovala. Záleží na úhlu pohledu a z toho mého je to krok k lepšímu světu.

  • Danča (29)
    22.01. 2012 12:22

    Slušnost

    Já už léta pracuji ve službách, potkávám se denně s desítkami lidí, tu práci mám moc ráda, ikdyž je někdy vážně vyčerpávající...a ve volnu pak vyhledávám samotu. Při setkání s arogantními lidmi se chovám profesionálně, nic si neberu osobně, funguju jako hromosvod a spíše přemýšlím, co se asi stalo tomuto člověku, že se potřebuje zahojit a zvýšit si sebevědomí tímto chováním nebo se divím, že si kazí den.. Prudič odejde a náhle příjde velmi milý člověk, vzájemně na sobě necháme stopy dobré nálady alespoň pár desítek minut. Tak jde život, vše pomine. I já jsem někdy protivná , mám na to právo jako každý. Hlavně nic nehrotit! Slušnost mi život nekomplikuje ani výrazně neulehčuje, jen se líp žije mé duši :)

  • Eva (23)
    21.01. 2012 20:06

    Překonali jste krizi vztahu?

    Milá žužu, článkem na konci vánoc jste se mi strefili do zrovna prožívaného období. Partner po roce a půl bydlení přišel něčekaně s větou, že chce pauzu, protože mu náš vztah víc dává než bere. Odstěhování bylo těžké, stejně jako se s ním v době pauzy nebavit, aby měl čas o nás přemýšlet, po měsíci a půl stále neví, má mě rád, chybím mu, ale neví jestli je schopen se mnou být. Asi jsem tříhlavá saň, nebo asi to mám jinak. Když mě někdo chybí a mám ho ráda, tak s ním chci být a po špatné překonat ... takže jak na závěr článku píšete, že máme vyhráno pokud se nám po sobě začně stýskat, tak to neplatí u všech ... nám se po sobě stýská, my se máme rádi, ale on prostě neví .... a já tím trpím a nevím jak z toho dál, protože ho mám neskutečně ráda a moc mi na něm záleží ....

  • anys
    21.01. 2012 15:18

    slušná arogance nebo arogantní slušnost

    A já si myslím, že slušný člověk pořád ještě žije a lidé se v čase zase tolik nemění. Vždycky byli na světě arogantní hlupáci i lidé slušní a nemyslím, že by se ten poměr nějak příliš měnil. Nesmíme si ovšem plést slušnost se slabostí nebo s podlézavostí, není slušnost, když se bojíme říct vlastní názor, stejně jako není arogance, když ho naopak řekneme. Slušný člověk nešplhá po zádech druhých a nepomlouvá kolegu a nezávidí, ale i slušný člověk může být úspěšný. Není arogance mít jiný názor než druzí, ale arogantní je naopak, když druhému nedovolím, aby ten jiný názor měl. Někdy mám pocit, že si to lidé pletou.:-(

  • Jitka (42)
    21.01. 2012 13:36

    Bohužel...

    Já mám hlavně pocit, že slušnost se dnes nenosí a co víc - že se bohužel vytrácí i ta úplně normální lidskost. Několik příkladů - vedoucí jisté organizace je donucen svůj dlouholetý post, o který se zasloužil, kdy celý proces vybudoval, a který je jedinečný svojí pracovní náplní a způsobem činnosti, opustit. Ne, nevyhodili ho, jen přeřadili. Nikdo se nezeptá na jeho názor, který byl měl být na 1. místě, pokud se jedná o otázky odbornostní - to mi připadá nejen jako ztráta slušnosti, ale zároveň i jako neskonalá blbost. No, chtěla jsem původně uvést ještě spoustu dalších příkladů, ale kdo by to četl... Tak jen jeden ze základních: jde matka s dítětem, matka sice pozdraví, ale dítě nikoliv - a matka ho NENAPOMENE. Podotýkám, že se jedná o dítě předškolníhoi věku. Tak kam to pak spějeme???

  • eva hrbáčová (35)
    20.01. 2012 15:10

    slušnost nadevše

    milá redakce, snažím s ejednat slušně a mile zejména na úřadech, tam mi to pomáhá:-)v arogantním prostředí se mé milé chování přehlíží, tak zakřičím a hend všechno jde:-) někdy s emi stává, že když jsem moc slušná, jsme považována za staromilce, někteří dvacetiletí mi řekli, že patřím do roku 1920.....dnes je "in" dravé a arogantní chování, s tím někam dojdu.Slušnost at si ponechám do důchodu:-) tak nevím, sama stejně vím, že od podstaty jsme dobračisko a zůstanu jím:-)

  • Markéta (14)
    20.01. 2012 14:40

    Líp už nebude

    Dneska je slušnost u člověka vysoký nadstandart a ten, kdo se nenaučí nadávat, je out. Až do šesté třídy jsem to tak nebrala. Za neslušné jsem považovala pšíknutí na veřejnosti a vrcholem arogance plivání na zem. Pak jsem přestoupila na jinou školu a byla jsem podivín, protože jsem jiné nechala z místnosti vystoupit první, otvírala jsem dveře, chodila vždy po správné straně a zdravila. A už tohle by mělo být samozřejmostí. Já samozřejmě nechtěla být "ta divná" takže "ty vole" u mě začalo být na denním pořádku. Ale lituji toho, že jsem se nechala svézt z cesty. Holt zvyk je železná košile. Myslím ale, že dnes už s tím nic nenaděláme. Protože i kdyby všichni rodiče začali mluvit slušně a učili tomu i své děti, ty starší se to neodnaučí. a ty mladší v těch starším mívají vzor. Samozřejmě jsou vyjímky potvrzující pravidlo.

  • Romana (40)
    20.01. 2012 12:57

    Cti otce a matku svou

    Když už se dnes nectí ani někteří rodiče navzájem,nemůžeme se mládeži divit za jejich chování.Slušnosti nás rodiče vedli od malička.Slušnosti jsme tedy dostatečně naučeni.Když projdeme celou životní etapu,narazíme ve svém životě bohužel i na pravé opaky slušnosti a těch se dá definovat spousta.Nevím zda arogance by nás mohla duševně poškodit a přivodit nám na srdci šrámy.Ale každý z nás se setká s lidmi,kteří nám svými činy mohou přivodit trápení.Takový je život.Sto lidí,sto nálad,sto povah.Kdyby arogance a vše špatné od ní odvozené nadnášela,zůstalo by pár lidí na zemi se zdvyženými hlavami připraveni pozdravit kolemletící.Určitě by jsme se divili,kdo všechno by se nad námi nadnášel.Když už se musím setkat s arogancí,nic si z toho nedělám.Už dávno vím,že nežijeme v pohádkách a že na zemi není ráj.Že neplatí chudým dávej a bohatým ber.Žijeme ve společnosti ve které se musíme přizpůsobit,ať se nám to líbí či ne.

  • Bobinka (54)
    20.01. 2012 09:05

    Je to dobou...

    Jsem již staršího "data vydání" a byla jsem vychovávána docela přísně a vedena ke slušnosti,pokoře a úctě k lidem.O to více mi vadí,jak se dnešní lidé k sobě chovají.Místo toho,aby byli k sobě slušní a milí,jsou naopak arogantní,zlí a jaksi bezsoucitní.Doba,ano doba z nich udělala ledové sochy a chladné stroje,které si jdou za svým kolikrát i přes mrtvoly.A když někdy narazí na slušného člověka,připadá jim spíše jako ťululum a jeliman,kterého mohou snadno využít a vyždímat.Přitom slušnost a úcta k člověku by měla být vlastní každému z nás.Vždyť co nám to udělá,být k sobě milí a slušní?Upadne nám snad hlava,když se na někoho upřímně usmějeme?Nebo se nám zkřiví ústa,když s někým prohodíme pár teplých lidských slov?Uhnijí nám ruce,když někomu pomůžeme?Zboří se svět,když se všichni k sobě budeme chovat hezky?On se spíš zboří tehdy,když se k sobě budeme chovat jako hyeny,bez citu a bez slušnosti.A aby se tak nestalo,začněme třeba tím,že se na sebe začneme více usmívat,pomáhat si a být k sobě milejší!!!

  • Simka (35)
    20.01. 2012 08:35

    Vždyť jsme přece lidi......

    Žijeme v hektické a uspěchané době,stále se za něčím honíme,jsme k sobě chladní a mnohdy i bezohlední.Slušnost a úcta jeden ke druhému se skoro vytratila,nebo jí je jako šafránu.Ty tam jsou doby,kdy se lidé k sobě chovali slušně,s úctou a pokorou.Dnes jsou lidé na sebe kolikrát jako psi.Mrzí mě to,a tato doba se mi v lecčems nelíbí.Mnohdy i ta zvířata se k sobě chovají lépe a s větší láskou.Nechci však všechny házet do jednoho pytle.Jsou mezi námi i takové vzácné exempláře,kteří se umí chovat hezky a slušně,lidsky a ochotně,mile a upřímně.Setkání s takovým člověkem vždy potěší duši a zahřeje u srdíčka.Chtělo by to však,aby slušných lidí bylo čím dál více a ne aby vymřeli.Začít by se mělo již v rané výchově a klidně bych uvítala v tomto duchu i předmět ve škole,kde by se děti učily,jak se hezky a mile chovat,umět pomoci druhému,umět naslouchat lidem,být jeden ke druhému milý a respektovat a ctít se navzájem.Vždyť jsme lidi!Údajně nejvyspělejší tvorové na zemi!Tak bychom tomuto titulu měli dělat čest.

  • Renka Lomnická (36)
    20.01. 2012 08:01

    arogancia

    Tak teraz ste trafili klinec po hlavičke.Snažila som sa vychovávať moje dve deti k úcte a slušnosti,ale momentálne mám pocit,že to bola ozaj jedna veľká výchovná chyba.Ten kto má ostré lakte a drzosť vo svojej povahe to má v živote ozaj jednoduchšie.No ktovie,snáď ešte príde čas kedy bude slušnosť opäť moderná. A ja si prestanem vyčítať,moju výchovnú chybu.Ale inak som na svoje deti nesmierne hrdá..sú slušné a zdvorilé a to sa dnes len tak nevidí :-)

  • Mila (33)
    20.01. 2012 07:25

    pravda přísloví ?

    Chovej se k druhým ,tak, jak chceš ,aby se oni chovali k tobě. Tak jsem byla vychovaná a celý život se tak snažím podle tohoto příslový řídit,bohužel toho lidé často začnou zneužívat. Tak jsem k zmíněnému přísloví s přibývajícím věkem přibrala ještě jedno -všeho moc škodí,neboli všeho smírou.Pro sebe chci mít čisté svědomí,že nikomu neublížím,ale přitom se snažím myslet na svou vlastní hrdost.Zjistila jsem,že zmíněnou aroganci ,vůdči mě samotné,jsem si mnohdy zavinila sama svojí přeslušnělostí. Moc děkuji za Váš článek,který mi přidal určitou dávku odvahy a sebevědomí , zvláště v pasáži,kde se píše SLUŠNÍ LIDÉ JSOU SILNÍ a s tím slušným chováním to ještě budu zkoušet dál :o)

  • Monča (35)
    20.01. 2012 07:22

    Drzost vyhrává

    Jsem od mala vychovávána slušnosti a abych byla na všechny hodná...jenže v dospělosti jsem poznala, že člověk musí mít v dnešní době bohužel drzý, "oprsklý" a arogantní, jinak nic nedostane. Ano slušný a hodný být můžem, ale ze své zkušenosti vím, že tím nic člověk nevyhraje....musíme se rvát...pak můžem vyhrát :-))

  • helip (41)
    19.01. 2012 19:39

    Se slušností nejdál dojdeš!!! Nebo snad už dnes ne???

    Slušností arogantní lidi vždy doslova odzbrojím, najednou nevědí, jak reagovat, protože předpokládali, že jim budu oplácet stejnou mincí a tak se mi osvědčilo zachovat se tak, jak to nečekají.

  • 19.01. 2012 19:00

    Soutěž

    Ano, myslím si, že dneska ten kdo je slušný, tak spíše trpí,. Nejlepší je se k ostatním chovat tak, jak se oni chovají k nám.

  • Ludmila
    19.01. 2012 18:20

    Slušnost

    Dnešní život se slušností je dot těžký. Bohožel to mám v sobě zakodovené, tak se snažím chovat slušně. Tímto postéjem ale moc neuspěji. Ludmila

  • Vlasta (44)
    19.01. 2012 17:20

    Life is too short

    K těm co se k tobě chovají slušně, se chovej také slušně. Pokud se někdo chová arogantně, snaží se tím jen odehnat od sebe lidi, protože se za něco stydí a ví, že uvnitř to takový hrdina není. Je to slaboch. A ten za to nestojí. Život je sakra krátký na to řešit nějaké pitomce a přidělávat si vrásky.

  • Martina (43)
    19.01. 2012 12:24

    Kde jsou ty časy...

    Kde jsou ty časy, kdy slušnost a úcta k druhému byla považována za hlavní výchovu u každého jedince. Jenže dnešní doba je úplně jiná. Připomenout nám to mohou ještě tak filmy pro pamětníky, kdy zavzpomínáme... Každý vychováváme své děti k obrazu svému, ale je pravda, že děti, které jsou vychovávané s určitou arogantností, jsou více průbojní. I když já takové typy lidí nemusím... Co je tedy dobře? Myslím si, s poohlédnutím zpět o pár let, žilo se lépe. Nyní je všeho dost, jsme rozmazlení, plýtváme jídlem, oblečením. Nevážíme si ničeho. A jak to půjde dál? Až dostaneme všichni za uši a pokud bude čas si uvědomit naše chování, bude zas ,,slušnost" mezi námi! Jen aby nebylo pozdě...

  • Milena
    19.01. 2012 12:12

    slušnost...

    Jak chceš aby se lidi chovali k tobě,tak se chovej tak se chovej ty k nim...nevím jestli je to slušnost ode mne,nebo ne,ale vždy jsem se snažila se všemi hezky vyjít a bez křiku a hádek..ať to byly děti,spolupracovníci,nebo třeba prodavačka v obchodě..a hezké slovo a úsměv dělá fakt hodně...ani si snad nevzpomínám na nějakou hádku nebo něco zlého..asi jsem vždy měla štěstí na hodné lidičky...každá doba něco přináší..a jak slyším,že dříve to tak nebývalo a,že teď je to hrozné jak se kdo chová..tak si myslím,že stále je to stejné..i když teď jsou větší nároky na lidi..není práce..vše se zdražuje a nervozita stoupá...takže se není čemu divit...ale v autobuse jsme pouštěli starší lidi sednout,to byla slušnost,učili nás to doma i ve škole... dnes stojí babička o hůlce v uličce,okolo sedí omladina..a nikdo ji nepustí sednout..tohle bych dokázala napsat,že dříve tohle nebývalo..protože je to pravda..

  • diblík (44)
    18.01. 2012 23:34

    slušnost ještě žije

    Podle mne by měla být slušnost a ohleduplnost běžnou součástí našeho života. Bohužel se v dnešní uspěchané době někam vytrácí mílovými kroky. Mnotí se ženou za vidinou tučných zisků i přes to, že ošidí a oberou někoho druhého a je jim to úplně jedno. Vše to začíná už výchovou v rodině, kde rodiče, aby v dnešní době zajistili slušný chod domácnosti, pracují od rána do večera a děti vychovává "ulice". Nebo naopak mají rodiče tolik peněz, že si žijí svými zájmy a potřebami a dětem místo lásky strčí tučné kapesné a drahé dary, ale to z nich nevychová slušné lidi. Je velká škoda, že slušnost mizí z našich životů. Musím, ale na obranu slušnosti říci, že se při troše štěstí ještě podaří najít i slušné lidi, kteří i v dnešní době rádi, ochotně i nezištně pomohou v nouzi. Těm patří můj velký dík.

  • ayrys (53)
    18.01. 2012 22:15

    moja slušnosť

    Dobrý den...ja považujem slušnosť ako prejav dobrej výchovy..tá pramení z detstva,ale dá sa jej aj naučiť..pracujem ako predavačka,takže som v styku s ludmi každy den a slušnosť považujem za prvoradú..nielen v praci,ale aj doma,medzi svojimi.. avšak každá generácia považuje tu svoju slušnosť za tú spravnunaša slušnosť je iná ako sa javí slušnosť mladšej generácie a slušnosť staršej generacie niekedy nesuhlasila s tou našou..a vždy som slušnosť brala ako bernú mincu..tou dalej zájdeš,ako hrubosťou a nevychovanosťou..

  • Daniela
    18.01. 2012 21:07

    Slušnost...

    Slušný a normální člověk slušnost docení a hlupákovi je to jedno..Vystudovala jsem hotelovou školu, kde se učila nejen gastronomie, technika obsluhy, vaření, ale také slušné chování. A to nejen k osobám starším, ale také stejně starým. Mě osobně to naučilo a na své chování a slušnost k lidem se zaměřuji. V dnešní době se neslušnost nevidí pouze u dětí či mládeže, ale také u dospělých lidí, což je překvapivé..už jsem si na to trošku zvykla, i když se mi to nelíbí. Když už ani dospělý neumí poděkovat a pozdravit, tak u koho to pak mají vidět ty (nevychované) děti, za které zodpovídají právě ti rodiče..Je pochopitelné, že když má dítě špatné kamarády, je situace poněkud jiná, ale přesto rodiče mají přece větší moc..

  • Janča (42)
    18.01. 2012 16:11

    Slušnost je potřebná

    Těžko říct jestli slušnost život komplikuje nebo vylepšuje.Pro některé lidi jste otravní svou slušností a některým se líbí lidé arogantní.V každém případě,pokud to přeháníte se slušností i arogancí-většinou moc přátel namáte.Takže jako ve všem-platí všeho s mírou.Jen přihodím ještě pro příklad co se přihodilo jedné mé známé,když na za ní letěl do ruda zbarvený šéf s nějakou velice důležitou otázkou,tak ho uvítala otázkou "copak je sluníčko?"aniž si uvědomila co říká,protože tuto větu používá běžně,úplně ho odzbrojila.Tak přece jen ta slušnost je na světě potřebná.

  • Vlad´ka (43)
    18.01. 2012 15:52

    Slušnost šlechtí člověka.

    Pozoruji-li lidi kolem sebe,jakoby se zdálo,že slušnost zmizela kamsi do nenávratna a s tímto pojmem se setkáme jen ve starých filmech s Oldřichem Novým,které uchvacují i mladé.Slušnost se rodí již v rodině.Dítě se přece nejprve snaží co nejvíce napodobit své rodiče.V dnešní době hulvátství,arogance a ostrých loktů je slušnost jakousi křehkou květinkou ukrytou kdesi hluboko v nás.Klenotem,který nás šlechtí a možná i odlišuje od těch ostatních.Třeba jsme-li i dostatečně chytří,upravení,vzdělaní a sympatičtí bodujeme slušností v zaměstnání,u opačného pohlaví a mezi lidmi vůbec.Vím,že když zavítám mezi pejsky,svým uvítacím štěkotem mne pozdraví.Lidé často vstoupí na úřad,do obchodu..a nic.jen mlčení a tupé civění.Hulváti mají spíše podle mne problémy sami se sebou a své nízké sebevědomí,neschopnost a zakomplexovanost si léčí arogancí,hulvátstvím a ostrými lokty,kdy se mnozí neštítí jít přes mrtvoly.Slušnost však není přežitek a otakové lidi bude vždy velký zájem.Žena si určitě za manžela hulváta nevybere.

  • Marti (21)
    18.01. 2012 15:43

    slusnost

    v dnesni dobe clovek nesmi byt az zas tak slusny lidi toho zneuziji jak v praci tak v soukromem zivote preci byste nechteli aby se k Vam kazdy choval hnusne jen proto ze vi ze vy si nic nedovolite do toho patri i sikana v dnesni dobe jsou lide drzi tak musite byt taky jinyk byste jen tak neprezily byly byste na nervy a to ja nedokazu kdyz me nekdo urazi urazim ho taky nema cenu byt zticha aj este rict dekuji to by nanejvys rekla JEN domaci putka takze bohuzel slusnost ani ochota se nevyplaci

  • Jitka (48)
    18.01. 2012 15:23

    Slušnost je ctnost

    Patřím ke staré škole, která považuje slušné chování za samozřejmost. Bohužel často ten, kdo se chová slušně, má punc hlupáka a slabocha.Podle mě je slušné chování známkou vyspělosti daného společenství, země , kultury.Mám zážitek z konce roku, kdy jsme se s kamarádkou vydaly do Tanzanie a na Zanzibar.Netušily jsme, co nás tam čeká a byly připraveny na nejhorší. Obavy se nenaplnily- naopak jsme byly příjemně překvapeny.Lidé se nejen k nám, cizinkám, ale i k sobě navzájem chovali velmi přátelsky a vstřícně, ohleduplně, galantně.A dokonce i obyčejní domorodci, kteří se řídili pouze svou přirozeností.Neochotu, aroganci jsme nepocítily.Ovšem jen do okamžiku, kdy do našeho hotelu dorazila skupina polských turistů, kteří se chovali jako burani.Arogance a povýšenost najednou narušila pohodovou atmosféru,která tam vládla.V ten okamžik jsem se opravdu styděla za to, že jsem také z Evropy.Mohli by se od usměvavých a skromných Tanzánců učit a my taky. Vždyť slušnost není slabost,ale ctnost.

  • Jarča (56)
    18.01. 2012 13:57

    slušnost

    Já bych raději použila slůvko asertivita. Ano, být slušný,ale uhájit si i svůj prostor na vyjádření názoru. Ovšem asertivitu je potřeba dnes a denně trénovat na těch nejrůznějších životních situacích- ve frontě v supermerketu, při předbíhání známých a důchodců u lékaře, při návštěvě šéfa kvůli zvýšení platu atd...

  • Lidka
    18.01. 2012 13:51

    slušnost

    Ke slušnosti jsem byla vychovávaná a mám ji už tak nějak v krvi. Nemyslím si , že v dnešní době \"se slušností nejdál dojdeš\" a přestože mi život asi víc komplikuje než usnadňuje, snažila jsem se ji vštípit i svým dětem. Ovšem s tím, že být slušný neznamená nechat si od druhých všechno líbit. Sama jsem na slušnost a poctivost párkrát tvrdě doplatila, ale asi bych se zpětně nezachovala jinak. Těžko bych totiž pak mohla žít sama se sebou...

  • Eva (47)
    18.01. 2012 11:18

    Asi jsem svatá ...

    Jsem pracující žena středního věku, matka dvou dětí, která si s jedním z nich prožila těžkou nemoc, při které si v hlavě pořádně srovnala hodnoty. Moji rodiče jsou slušnost sama, v tomto duchu vychovali i mě a bráchu. Z něj se stal státní úředník, jakých by měla být většina - pracovitý, neúplatný, spravedlivý. Já nijak politiku neprožívám, i když byly chvíle, kdy jsem se chtěla do politiky vrhnout, aby tam byl konečně někdo slušný se zdravým selským rozumem. Strašně jsem trpěla, když se na politické scéně objevil pan Topolánek a zničil tam zbytky morálky a slušnosti. Nikdy si politici tolik nedovolili, jako za něj. Nechápu, že ty politiky, kteří si na zasedáních čtou, spí, jí, baví se a vůbec dělají všechno jiné, než za co jsou placeni, jejich nadřízení zkrátka nevyhodí. Vždyť komu by to v zaměstnání procházelo? A to nemluvím o jejich nemravných platech! Své děti vychovávám, jak nejlíp umím, už jsem od nich i vyslechla, že jsem strašně slušná, ale v kom je to takto nastavené, ten se těžko změní.

  • Pavla Drdlová (28)
    18.01. 2012 11:10

    Jak kdo na mě,tak já na něj..

    Nejsem z lidí,co by si nechaly kálet na hlavu a ani nejsem(teda doufám:) arogantní nabubřelec..a pusu mám notně prořízlou,o tom žádná :) Já k lidem přistupuji tak,jak si zaslouží..to znamená,jak kdo na mě,tak já po něm:) Ale i to má své hranice.I když miluju ironii a sarkasmus,tak se to nevylučuje se slušným chováním.Nesnáším vulgaritu- teda občas si taky řeknu do pr a podobně,to zas jooo:) - ale ve "slovních přestřelkách" se vulgaritě snažím pokud možno vyhýbat,protože je to pro mě známkou omezenosti a toho,že dotyčný/á už neví kudy kam:) A není nic lepšího,než připadného dotěrného či jinak nevhodně chovajícího se člověka odpálkovat či setřít s usměvem,nadhledem a na urovni:)Nadávat dovede každý blb:) Ale je situace,kdy se velmi težko ovládám -a to pokud se někdo nějak mé rodiny a prostě mách nejbližších vůbec..Pokud jde o "slovní otření" o osobu blízkou tak ztrácím klid..a pokud někdo na mé blízké nadává a nebo je dokonce obtěžuje -tak to se neznám....

  • vlastik (22)
    18.01. 2012 10:19

    zlatý střed

    Každý má okruh svých nejbližších, na které by nedal dopustit. K těm upřednostňuji absolutní slušnost. To je moje rodina, partner a pár nejbližších přátel. Pokud se v životě setkám s pitomcem, nasadím arogantní přístup a ten ho zaručeně odradí. Arogance je nejlepší obrana. Můj názor tedy je: k nejbližším se chovat vždy slušně, k ostatním se chovat přiměřeně jejich chování. Být zarputile slušná je špatné a být permanetně arogantní také. Život je o kompromisu a zlatých středních cestách.

  • Bohdana (26)
    18.01. 2012 08:59

    Se slušností nejdál dojdeš.

    Bude to znít staromódně a k dnešní době nepřiměřeně. ale já si myslím, že skutečně se slušností nejdál dojdeme. Když mám něco vyjednávat v práci, šéf mi říká: "A buď drsná, seřvi je tam, ať nám to rychle vyřídí!" To já ale nikdy nedělám, jsem slušná a i když někdo něco pokazí nekřičím na něj. Snažím se být empatická, vše se přeci dá napravit, takže volím cestu slušného jednání a vychází mi to!

  • Petul S. (26)
    18.01. 2012 08:46

    Slušnogresivita

    Slušnogresivita je slovo, které mě napadlo po přečtení názvu této diskuze. Člověk v této době by měl být zároven slušný a také agresivní a přiměřeně drzý aby vůbec dosáhl průměrného platu a celkově průměrného života. Někdo může vypadat slušný na povrchu ale uvnitř je ještě černější než tma. Např. znám člověka, který na mě na první pohled působil arogantně ale když jsme se seznámili více, poznala jsem, že je to jen obrana proti okolí a když jsem potřebovala pomohl mi takovým velkorysým stylem, že bych to nikdy nečekala. Ale nebyla to žádná zištná pomoc ale zcela spontální dobrý skutek, který jsem nečekala. Nedejme tedy na první pohled ale dívejme se na skutečné činy. Žádný člověk není černobílý - jde jen o to jestli v jeho nitru, myšlení a chování převládá černá nebo bílá....a pozor na to aby z toho nevyšla jen nevýrazná šedá...

  • Jana Eisová
    18.01. 2012 06:56

    anoganci říkám ne

    Vždycky je lepší zkusit to nejprve slušně a teprve, když to jinak nejde,tak přiostřit.S každou novou genercí se slovo slušnost posouvá do jiné fáze.Je dobře být slušný, v žádném případě ale ne ušlápnutý.Umět se prosadit, je dneska velmi důležité.Ale proč by lidé měli být na sebe zlí a arogantní?Takové jednání se přeci může každému jako bumerang vrátit.Ne třeba hned, ale časem.Naši předkové byli moudří a měli na to svá přísloví. A pravdivá. Arogantní lidi úplně nesnáším,když takového člověka potkám, tak si v duchu říkám: "Čím jsi tak mimořádný,co jsi dokázal,že se takhle chováš? Jsi ubožák, nešťastný anebo nezkušený?"Bohužel v dnešním shonu, stresu,nejistotě a honbě za penězi, zlých a arogantních lidí přibývá.To,co slyšíme a vidíme v televizi, na internetu nebo v rádiu,k tomu jenom přispívá.Někdy mi připadá,že někoho podvést či ublížit,začíná být in. Není to trochu smutné?I mezi plevelem vyroste zdravá rostlina a o tu pečujme.Můžem začít u sebe a svého okolí.

  • Julie (34)
    18.01. 2012 06:09

    Mladí versus staří

    Stále se mluví o tom, jak by mladí měli být uctiví ke stáří, jak by měli být slušní a ctít staré. Já jsem se před deseti lety přistěhovala na druhý konec republiky do města, které se budovalo pro horníky v padesátých letech a tudíž v dnešní době je toto město přestárlé. Muži většinou již nežijí, protože byli upracovaní a celkově se dožívají nižšího věku než jejich protějšky, proto je zde přebabkováno. Tento výraz se mi zdá asi nejvhodnější. Znám pár příjemných starých dam, které umí s grácií stárnout, jsou příjemné, nevnucují se, člověk si s nimi i rád popovídá a rád je vidí,ale převážná většina žen ztratila už dávno to, čemu se říká slušné vychování. Rezignované, nepříjemné, stále rýpající, nepřející, komandující, vše co člověk pro ně udělá berou jako samozřejmost. Nedávno se nám stalo, že jsme s dětmi v parku brali z ořešáku oříšky a byli jsme sprostě vyhnáni, protože ten strom patří paní, která u něho bydlí. Samozřejmě že patří všem, ale právo si dělá jen ona a tak je to se vším. Už jsem si tady zvykla...

  • Irena Poláková (62)
    17.01. 2012 23:39

    Slušnost nebo arogance

    Rodiče vždy tvrdili, že DĚKUJI a PROSÍM otevírá svět. Netušila jsem, jak hluboce se mýlili, bohužel! Stačí otevřít noviny nebo si pustit televizi a vidět naše představitele. Počínaje Králem arogance prezidentem Klausem a konče pány Rathem, Bártů, Kalouskem..... Vnuka vychováváme a chceme, aby z něho vyrostl slušný a pracovitý člověk. Ale občas se sama sebe ptám, zda je to dobře. Neměl by to v životě jednodušší, kdyby i on měl ostré lokty? Proč ho nutíme, aby se učil a nosil dobré známky, když tituly jsou k mání za pár tisícovek? Podobných PROČ by bylo ještě mnoho. Ať přemýšlím jak přemýšlím, co bych si vybrala, nevím.Asi od každého trochu. Trochu slušná, trochu arogantní. Ale jedno vím určitě, kdybych měla kouzelný prsten princezny Arabely, smetla bych z povrchu naši vládnoucí garnituru, narovnala bych všechny křivdy a ukázala všem , že slušnost se vyplácí a že to není jen prázdný pojem.

  • Lilith (33)
    17.01. 2012 22:10

    Scénka v obchodě

    Minulý týden jsem si chtěla v papírnictví koupit diář, prodavačka byla nejen protivná, ale i arogantní, komunikovala se mnou ve stylu "na půl huby" (výchovný termín mých rodičů)... zatla jsem zuby a snažila jsem se, aby mě její chování nevyvedlo z míry, a nechala jsem si diáře ukázat (bohužel se kvůli tomu musela zvednout ze židle, udělat několik kroků a provést pár prostopohybů). Když po mně mrštila třetím diářem, s ledovým klidem jsem situaci utnula: "Děkuji, pokud vás to obtěžuje, nakoupím jinde, vaše povolání jsem vám nevybrala, ale jestli vás nebaví, tak ho nedělejte!" A odešla jsem... Nevím, čeho je to pozůstatek, ale lidé pracující ve službách se u nás mají pořád co učit...

  • Stanislav Petřík (23)
    17.01. 2012 21:53

    SE slušností akorát tak do .....

    Jak jsou na tom ti, co jsou slušní, oproti těm tzv. hajzlíkům, které společnost upřednostňnuje na první místo? Už od mala jsem byl vychováván k slušnosti, za nepozdravení jsem dostával pohlavky, za neotevření dveří dámě jsem byl napadán hrubými slovy... Ale proč my slušně vychovaní si máme nechat kálit na hlavu od lidí, kteří jsou arogantní o slušnosti jen slyšely? Úroveň společnosti klesá proto vzkazuji Vám, co jste byli pohlavkováni stejně jako já, "buďte slušní i nadále, máme být na co hrdí" :-)

  • Kateřina (35)
    17.01. 2012 21:19

    Asertivitou proti blbosti?

    Pracuji jako učitelka a vždycky mě rozčilovaly poznámky o tom, jak se učitelé mají skvěle, že mají dva měsíce prázdnin, že se flákáme, protože dnešní děti nic neumí atd. Marně jsem vysvětlovala, že jsme po 10 měsících práce s dětmi tak vyčerpaní, že většinou máme pocit, že se července nedožijeme. A pokud jde o znalosti dětí: 1. nevidím to tak černě jako věční kritici, 2. přístup ke vzdělávání si děti přinášejí z rodiny, 3. jak říká jeden známý český dětský psycholog - do kalíšku vědro nenaleješ. Ale zpět k tématu. Stěžovala jsem si zkušenější kolegyni, jak mě to štve a ona mě pobavila svým asertivně-elegantním řešením. Když na ni někdo vyrukuje s těmito argumenty, zeptá se: a proč taky neučíte, když je to tak skvělá práce? A sama si odpoví: aha, vy na to nemáte vzdělání. Díky Dášo

  • Jitka (23)
    17.01. 2012 21:14

    Musím to vydržet

    Studuji na vš a každý kdo někdy chodil do školy (sš či vš) ví jaké to je - muset se chovat slušně, i když s vámi profesoři zametají. Jinak vás jen tak vystudovat nenechají. Když to chceme někam dotáhnout, musíme vydržet a přesto všechno se k vyučujícím chovat slušně. Každý nám říká, že už jsme dospělí, ale aby s námi ve slušnosti zacházeli, to se napřed musejí někteří lidé naučit a pak nám být dobrým vzorem slušnosti a ne arogance.

  • kočina
    17.01. 2012 20:26

    Slušnost versus arogance

    Pokud otázku postavíte takhle, tak je odpověď na bíledni: samozřejmě SLUŠNOST, vždycky bych chtěla být slušná k druhým a požaduji, aby lidé byli slušní ke mně. Jenže je to tak jednoznačné v každém případě? Představte si, že vás někdo obtěžuje, využívá, vysává a vy jste z toho nešťastní. Jistě, můžete být slušní, usmívat se na něj a nechat se ničit. Anebo v určité chvíli zkusíte být asertivní a ono to nezabere. A tak slušnost stranou, nastoupí možná i arogance. Já říkám, že na ni máte právo! Vždycky jsem chtěla být slušná, čestná, spravedlivá a věřím, že taková i jsem. Nevím o tom, že bych někdy šla přes mrtvoly, myslím, že jsem několika lidem i pomohla. Přesto vám tu s klidným svědomím prozradím, že jsem byla občas i arogantní. Protože slušnost není o tom nechat se využívat. I to bychom se měli naučit. :-)

  • Iv.K
    17.01. 2012 20:22

    Slušnost

    Slušnost je velmi důležité slovo a bohužel slušnost postupně mizí. Ale pořád věřím že je mezi námi spousta slušných a čestných lidí. Ze svých dětí se snažím vychovat slušné lidi a doufám že se mi to povede. Ve svém okolí znám spousty nezkažených a slušných lidí.

  • helena kubíková (53)
    17.01. 2012 18:39

    Co to je?

    Slušnost? Co to je ? A v dnešní době? Povahové vlastnosti Mirka Dušína (pozn. Rychlé šípy) čestnost, spravedlnost, slušnost atd. jsou v dnešní době spíše na závadu a brány jako něco nenormálního, vymykajícího se a určitě komplikující život. Opak se stal pravdou a zůstává i nadále. Být neslušný. Na každém kroku se s tím dnes a denně setkáváme. Jsou toho plná média, noviny , radio a televize... Smutné je však to, že už i ti nejmenší, naše děti, jsou tímto poznamenáni a vyrůstají do stále lepší a vyvinutější podoby lidí s povahovými vlastnostmi být neslušný, nečestný atd.. Krédo dnešní doby:: out je být slušný!!!