Žena a život - Titulní strana č. 2012-10

V PRODEJI OD 9. 5.

Žena a sebevědomí

Dcery a matky

Žena a krása

Žena a móda

Žena a početí

Fotokuchařka

Žena a cestování

Váš názor

Nevypadám, ale pořád jsem panna

Co si myslíte o prodlouženém panenství v dnešní době? Zapojte se do diskuze, kde tři nejzajímavější odpovědi odměníme!

Váš příspěvek
  6. znaků.
  • Monicka (15)
    02.05. 2012 14:49

    hmm

    No Kdyz jsi zamilovana ...tak nevahas o tom jestly mu das a nebo ne ale sex z lasky je krasnej

  • m (26)
    21.04. 2012 14:35

    otázka priorit

    Podle mě záleží na našich prioritách v životě.Co skutečně chci od života,po čem toužím?Protože sex je velmi intimní záležitost,která proniká až do nejhlubších vrstev naší osobnosti.Pokud je to pro někoho hra,jen uvolnění,užívání - je to jeho věc,ale já bych něco podobného nemohla.Je to ovšem s přibývajícím věkem dosti těžké v tom smyslu,že většinou si člověk za tím podstatným stojí,ale rád si připadá "normální"-a normální je mít sex.Ovšem na druhou stranu si myslím,že nám ženám často chybí to pravé ženské sebevědomí,být schopna říci "ne" a prostě "ne" nebo "takto ne".Mám spoustu kamarádek,které se podřizují různým sex. praktikám,které se jim nelíbí,jen z toho důvodu,aby nepřišly o přítele. Osobně jsem ještě panna,protože jsem křesťanka a se svou vírou a nadějí i láskou se plně ztotožňuji,není to pro mě soubor pravidel,ale na druhou stranu to chápu,pokud je člověk opravdu zamilovaný,že je to naprosto přirozená gradace vztahu.A život je plný paradoxů - a nám nezbývá než se s tím vyrovnat...

  • M (23)
    08.03. 2012 01:41

    Není to problém.

    Já jsem přišla o panenství v 22 letech. Je to spíše nezvyklé. Zažila jsem před tím různé románky, byla jsem i pekelně zamilovaná, ale tehdy jsem s tím klukem nemohla spát, protože to bylo v průběhu očkování proti rakovině děložního čípku. Pak jsem se potkala s jedním mužem. I přesto, že jsem se nestyděla za to, že jsem panna, bála jsem se jeho reakce, protože jsem dlouho nemohla najít vhodnou příležitost a přišlo mi, že už mu to říkám dost pozdě. A on mi na to řekl: Ale vždyť jsi tak hezká...Ano, jsem hezká, vzdělaná i příjemná. Mám mnoho ctitelů a přátel. Občas mi někdo řekne, že bych neměla být tak náročná a někoho si najít. Já nevidím důvod, proč bych měla ze svých nároků slevovat. Navíc nikdo nemůže druhé soudit, protože nezná jejich minulost. A ta v mém případě hraje bohužel obrovskou roli. Jinak abych se vrátila k tématu - bylo to moc hezké a nikdy toho nebudu litovat. A oproti prodlouženému panenství si myslím, že je problém spíš to, když lidi ve vztahu spolu spát přestanou. Jaké je řešení pak? Nevěra?

  • Evita (35)
    22.02. 2012 20:29

    Nestydět se.

    Já v 19 letech. Je to rok za průměrem, ale já jsem v tom věku měla trochu pocit méněcennosti, protože holek, které to měly za sebou mezi 15-18 lety, byly mraky, no a já pořád nic. Zároveň jsem se toho trochu bála, ale dopadlo jakžtakž, hlavně jsem byla ráda, že už to mám za sebou. Pak jsem objevila kluka svých snů a byla jsem ráda, že už panna nejsem, jednak proto, že jsem se mu mohla beze strachu oddat a také proto, že on neměl těch zkušeností taky příliš moc , a jak se později přiznal, nikoho v životě panenství nezbavil, zkrátka holka, kterou měl přede mnou už panna nebyla. Když jsem mu v době, kdy už to pomalu spělo k našemu prvnímu milování, naznačila, že se mnou "mít práci" nebude, tak ho to zklidnila a uvolnilo a naše první milování pak bylo moc nádherné. Starší dceři je teď 9 roků, otevřeně spolu mluvíme o všech ženských věcech (samozřejmě úměrně jejímu věku) a určitě brzo přijde na přetřes i panenství. Takže Adélko: nespěchej, a hlavně se nestyď, i kdybys byla ta poslední z holek kolem tebe!

  • Pavla (28)
    30.01. 2012 16:44

    Každého věc:)

    Nemyslím si o tom nic,protože je to každého intimní věc,jestli je či není panna/panic..A nikoho to lepším/horším nedělá.Jen si myslím,že dnešní děti strašně chvátaj..Já osobně,kdybych měla možnost,tak bych taky počkala klidně déle a ne jen do 17-ti..Ale ničeho nelituju,to zas ne:)

  • Jitka (42)
    21.01. 2012 19:55

    Co je normální.

    Jak již zde bylo níže řečeno od jiných ořispěvatelek - není kam spěchat, je lepší si počkat na toho - alespoň pro tuto chvíli - pravého, a nechtít za každou cenu prostě teď hned přijít o panenství, abych se vyrovnala spolužačkám. Bohužel dnešní realitu sama vnímám jinak, ale pořád doufám, že mám jen kolem sebe ty horší příklady, a že ty "normální" jsou natolik nevýrazné, že o nich neslyším od sousedek ani v samoobsluze, protože prostě nevybočují. Kéž by totak skutečně bylo a bylo by jich dostatečné množství!

  • Bobiska (30)
    19.01. 2012 19:55

    každého ho to věc kdy...

    Už několikrát jsem nad tím přemýšlela co a jak řeknu své dceři až se bude ptát a je pravda, že když se začne se sexuálním životem později tím to bude lepší, neb ty co přišli o panenství třeba i v 14 už kolem 20 trátí tu touhu.Zas mi přijde, že by žena měla mít pár partnerů dříve než se vdá, aby ji pak nelákalo kouzlo neznámého,Mi přide, že věk kolem 17-20 je tak akorát, samozdřejmě s někým koho máme rádi, i kdyby ten vztah nevydržel, ale přijít o panenství jen proto abych o něj přišla, tak to ani kdyby mi bylo 40.A že je ještě někdo panna v x letech?? Nesmí si to ten člověk brát jako že je jediný špatný, ale naopak jako výhodu, že si to schovává a vychutná dle svých představ a ne někde narychlovku na diskotece.

  • Lennis (26)
    28.12. 2011 09:59

    Není kam spěchat

    Myslím si, že se vyplatí čekat. Když občas slyším a čtu, jakým způsobem a v kolika letech o to některé holky přijdou, je mi líto, že si sebe víc neváží a přijdou o to "s kde kým", aniž by třeba k tomu druhému něco cítily, nebo si z toho nic nepamtují. Jsem moc ráda, že jsem počkala na toho pravého, první sex jsem zažila se svým manželem ve 24 letech... Bylo to krásné. Myslím si, že sex je natolik intimní věc, že by se neměla sdílet s někým, koho nemilujeme (a obzvlášť ten první :)) V dnešní době a tlaku okolí je těžké se lišit, ale v této věci to za to stojí. Myslím si, že pokud si některá žena počká, nemá se za co stydět.

  • Petra (22)
    18.12. 2011 04:00

    Panenstvi :)

    ja jsem taky panna ještě do nedávna jsem se bála jak to asi dopadne az se přijde na věc ale kdyz si to tak uvědomíme není to jedno?? Kazdej sme jinej tak proc se srovnávat s ostatnima ?? Jsou důležitější věci co by se měli řešit a vůbec mi přijde trapne se tím zabývat v kolika letech o to přijít myslím že na veku nezáleží žijem přece jednou ne?

  • Petra (22)
    18.12. 2011 03:59

    Panictvi

    ja jsem taky panna ještě do nedávna jsem se bála jak to asi dopadne az se přijde na věc ale kdyz si to tak uvědomíme není to jedno?? Kazdej sme jinej tak proc se srovnávat s ostatnima ?? Jsou důležitější věci co by se měli řešit a vůbec mi přijde trapne se tím zabývat v kolika letech o to přijít myslím že na veku nezáleží žijem přece jednou ne?

  • Iris (19)
    03.12. 2011 13:34

    Panenství

    Vzpomínám si, jak jsme s kamarádkou už ve 14 řešili, s kým o to na patnáctiny přijdem. Už tehdy se panenství hrozně řešilo a kdo měl první sex za sebou, byl něco víc (později jsme zjistili, že si své zkušenosti tyto ,,dračice" často vymyslely). Já se nakonec rozhodla, že s mým idolem se ještě nebudu ani líbat. Nebyla jsem na to připravená. Má kamarádka byla ze svého poprvé hodně zklamaná a dodnes střídá často partnery. Já se konečně cítím připravená. Jsem očkovaná proti rakovině děložního čípku, mám nastudovanou teorii a vím, kterou antikoncepci budu používat. Už jen vybrat kluka, ale nepřebrat :-)

  • Iva (24)
    24.11. 2011 20:12

    Nemám sa kam ponáhľať

    O panenstvo som prišla až v 23 a myslím,že to bolo skôr,len preto,aby som to mala už za sebou,pretože ten dotyčný nestál za veľa,ale bola som zaľúbená,tak som to až tak moc neriešila.Nie som žiadna šereda,o ktorú by nikto nemal záujem,práve naopak,skôr som mala na chlapov smolu.Ale už viem,že nabudúce si užijem s niekým,kto bude zato naozaj stáť..

  • Katka (22)
    19.11. 2011 17:05

    Jednou..

    Podle článku patřím mezi ty vrcholně moderní slečny. Vždycky jsem si připadala ve společnosti spíš jako ta divná, která s nikym nechodí. Ale nevadí mi to, prostě na to jednou, snad ve správný čas, dojde. Kolikrát jsem měla příležitost k sexu, ale bez lásky a po alkoholu. To není pro mě. Nejdřív chci potkat kluka, který bude ten správný, ne pan dokonalý, to nikdo není. Kdo ví kdy to bude, ale chvátat přeci nebudu..

  • Markéta (14)
    19.11. 2011 16:43

    Všeho moc škodí

    Dneska se to hrozně přehání. Moje spolužačky se v jednom kuse chvástají, kam až zašly, i když jim ještě nebylo patnáct. A mě by snad pomalu litovaly, že si dávám "načas". Dneska si hledají partnera i sedmileté holčičky, což je dost drsné. Mě osobně uchvacují příběhy patnáctiletých maminek a často je vyhledávám. Ale to spíš proto, že mě fascinuje, jak někdo tak nezodpovědný může tak rychle procitnout. Nedávno jsem viděla jednu realityshow, kde vystupovala dvacetiletá slečna, která byla ještě panna a všichni z toho dělali detektivku. Občas si říkám, kéž by v tomhle ohledu platily i dnes ty staré dobré mravy. Na druhou stranu, žít o tři sta let dříve, jsem vdaná s dvěma dětma na krku :)

  • ema (22)
    18.11. 2011 21:43

    nemusí se mluvit o všem

    já si hlavně myslím,že by se o všem nemuselo psát do časopisů.každopádně je to zajímavé téma.já si hlavně myslím,že to jestli žena je nebo není panna je její věc.

  • Kateřina (37)
    18.11. 2011 17:34

    Nelituji

    Panna jsem byla do 30. Nelituji. Když jsem se potom s rozešla s panem prvním a za půl roku se seznámila se svým manželem (bylo mi 33), předpokládal, protože věděl, že jsem věřící, že jsem ještě panna. Byl trošku zklamaný, že už ne. To, co jsem "zameškala", si užívám nyní a můj manžel si opravdu nemůže stěžovat. U nás známý vtip, jak se jmenuje jídlo, po kterém žena ztratí z 90% zájem o sex (svatební dort) opravdu neplatí.

  • eliška S. (47)
    18.11. 2011 17:20

    zkušenost

    Myslím si,že je to na každé z nás ,kdy,kde a s kým budeme mít sexuální život,ale nic na tom nezkazí když začne od 18 let, aby časem každá žena poznala,jak se její sexuální život časem a věkem mění a kdy ho zažila nebo zažívá nejkrásnější. Ale na ten první sexuální zážitek by měla být žena připravena,aby nebyla zklamaná.

  • Petra S. (25)
    18.11. 2011 12:58

    Ostuda

    Já jsem ve svých 17 letech byla skoro jediná panna ve třídě. Bylo to pro mě potupné a byl to stres. Rychle někoho sehnat - když nemám tu správnou extrovertní a srdcolamačskou povahu. Nikdy jsem nepatřila mezi hvězdy ale ani mezi ošklivky. Nyní ve svých 25 letech když se nad tím zamyslím, jsem se svými 2 sexuálními partnery, někdy nízko na žebříčku "normálního sexuálního chováni"? Osobně myslím, že ne. Jsem se sebou spokojená a některých ohledech jsem na sebe i pyšná. Ty starosti kamarádek s kupováním těhotenských testu v 17 letech mě minuly a jsem za to ráda...

  • brontesister
    17.11. 2011 18:36

    psycho

    Je to v dnesni dobe psycho. Oficialni diktat zni, ze je treba byt mlady, krasny, vysmaty, solventni, a denne se svijet v nevidanych sexualnich kreacich, cele to podporuji pribehy ruznych "celebrit" a jejich radeni vseho druhu a vsude mozne. Byt sexualni drak/dracice je proste "in". Lide pak maji pocit, ze, kdyz neco z toho nezvladaji, jsou nejak vadni. Jsem lekarka, vidim toho v ordinaci dost. . Pritom to, je-li nekdo opravdu chlap nebo zena je v hlave, a pocet "zarezu na pazbe" to rozhodne nejak nevylepsi a vyspat se s nekym, protoze se to ocekava, je zbytecne. Na sexu je prece krasna blizkost milovaneho cloveka, proto se rika milovat se. Mit sex, nebo, jak nekdo rika sexovat(fuj!!) zni skoro jako jit na telocvik:-)

  • pooto
    16.11. 2011 11:21

    +

    Je jednoznačně na každé z nás ,kdy,kde a s kým budeme mít sexuální život.Mít sex později ,kolem 30 let a výše mi přijde docela normální ,víc je mi nepochopitelné,když má sex již 12-13 letá dívenka!! Jsme každá jiná a děláme chyby a věk nehraje roli.Vždyť jsme tak staří,jak se cítíme. V pozdějším věku začít sexuálně žít je určitě zodpovědnější.Divného na tom není nic,jen prostě nepotkala toho pravého...Někteří muži,by dali cokoliv,kdyby jejich láska byla ještě panna.A myslím,že se najdou i muži,kteří ještě nejsou sexuálně aktivní v pozdějším věku,musí jen doufat,že se nepotkají navzájem..nebo naopak ??

  • Klára (20)
    16.11. 2011 10:22

    Panenka podkolenka

    Panna jsem a necítím se kvůli tomu méněcenná či jako něco víc.Setkala jsem se s různými názory,ale řídím se svými pocity.Příležitostí bylo hojně,dokonce už na první schůzce po mě chtěl jeden sex a ještě bez ochrany. Možná je to dnes normální,toť otázka sebeúcty a ohleduplnosti,když je někomu jedno,jestli bude mít pohlavní nemoc,někoho nakazí.Nejsem naivní,nežádám dokonalého partnera,ale sex bez vztahu a člověka,kterého si vážím,pro mě není.Přesně vím co v životě chci,vybrala jsem si náročné,naplńující povolání.Možná je to nedostatek času,chuti se přizpůsobit.Nechci sex podceňovat,jen se nespoléhám na to,že mi změní život k lepšímu.když to nemůže ani žádný partner,ale jen člověk sám.Nikoho však neodsuzuji,tím,že nejsme všichni stejní,je svět zábavnější a musí se to brát s humorem. Milé ženy,dělejte prostě to,co vás činí štastnými,sama rozpolcená společnost neví co chce,tak proč se řídit podle jejího diktátu?:D:D:D Be happy!

  • Mera (27)
    15.11. 2011 15:21

    alien z Marsu

    Ach jo,dneska byt pannou po 20. je jako alien z marsu mezi lidma.Je fajn byt pannou,dokud to zakon vyzaduje a jeste nejaky ten silvester potom.Cekat na pana praveho uz neni IN dneska.Muzi maji radi zeny ktere vedi co tam dolu maji a jak se to pouziva.Optimalni vek pro stratu panenstvi je 17-19 dle meho.Ani moc brzy ani moc pozde! :)

  • Ivana (21)
    14.11. 2011 13:38

    Moje panenství

    Já byla panna až do 20ti let.Ne, že by mi záleželo na kusu blány, už od 16ti jsem se věnovala autoerotice natolik, že jsem pannou fyzicky neměla šanci být. :-) Měla jsem i v té době ráda erotično a orgasmus. Samozřejmě příležitosti k sexu také byly. Došlo na líbání, hlazení, ale jak mělo dojít na styk s klukem (mužem), vždy jsem dostala pocit, že nejsem připravená, a nebála jsem se říct NE. Jsem celkem uzavřená povaha, nedůvěřivá a připadala bych si po sexu bez lásky a důvěry zneužitá. Asi si říkáte, no to muselo v té posteli pak vypadat, bez zkušeností... Naopak, ve věku 20ti let, když jsem poznala svého přítele, jsem se cítila jistě. Cítila jsem, že jeho city jsou upřímné, a dlouhodobější než půlhodinové. Konečně i moje psychika řvala s plna plic, ANO, CHCI TO, a stalo se. Byl to opravdu krásný zážitek, žádná bolest, naprostý klid duše.To o prvenství jsem mu řekla až dodatečně. On si myslel, jak jsem podle jeho slov "zkušená dračice" a ještě jsme se tomu zasmáli. Ovšem na své poprvé budu pyšně vzpomínat.

  • vlastik (22)
    13.11. 2011 20:27

    Na smrtelné posteli budu sama

    Přijít o panenství v 15, 16, 19 nebo 25? Jedna postarší dáma mi jednou řekla "je to tvůj život a jak ho prožiješ záleží jen na tobě, na smrtelné posteli budeš taky sama". Když někdo chce se sexem počkat, ať počká. Nikdo nemá právo soudit druhého za to, kdy se rozhodl začít se sexuálně žít.

  • Vlad´ka (43)
    13.11. 2011 19:00

    Poctivost se již dnes nenosí.

    O věneček jsem přišla ve 22 letech se svým nejlepším kamarádem. Byl starší o téměř sedm let,zralejší,rozumější,přesně na rozdíl ode mne nezkušené věděl jak na to.Snad i proto se naše první milování stalo tím nejkrásnějším.Nebylo ani kam spěchat a myslím,že jsem o nic nepřišla,dokonce na své panenství byla pyšná.Touží-li někdo zůstat pannou po celý svůj život proč ne.Je to projev jeho svobodné vůle.Mnohá slečna se naplno oddá Bohu a je štˇastná po celý svůj život,jiná dívka přijde o panenství v patnácti a nese si celoživotní trauma.Snad je lepší nějaký ten rok počkat,než přijít o panenství při holčičí sázce či v opilosti a později svého činu litovat . A časté střídání partnerů už vůbec pro ženu dobré není,za chvilkový požitek časem může zaplatit tu nejdražší danˇ v podobě rakoviny děložního čípku.Chlapi už dnes panenství ani tak vážně neberou,naopak se třicetileté panny vyděsí či jí tak úplně nevěří.A zatouží-li někdo po skutečné nedotčené dívce,dnešní plastická chirurgie dokáže vše napravit.

  • klemsik (26)
    13.11. 2011 16:57

    Prodloužené panenství

    Co se týká prodlouženého panenství, myslím, že je to věc každé ženy a není potřeba řešit v kolika o to má přijít, proč to neudělala apod. Je to individuální! Ale rozhodně bych se na ně nekoukala skrz prsty jako na staré panny. Naopak, v dnešní uspěchané době, střídání partnerů, rozváděcí se manželství a v neposlední řadě i množství pohlavních chorob se není čemu divit, když žena toto nechce dobrovolně podstupovat a počká si na toho správného muže, otázkou je, zda ho vůbec pozná, protože to by byla kapitola sama o sobě!!!

  • Laďka Klemsová (26)
    13.11. 2011 16:48

    Hrůza, děs a běs...

    Ráda bych se s vámi podělila o svůj zážitek... v 15ti letech jsem poznala svojí první lásku, téměř na první pohled... bylo to vzájemné a byl strší, ale nesmělý... mamka mě hned nahnala na gyndu a nechala předepsat antikoncepci - byla jsem za to ráda, že je taková... více než rok nám trvalo než jsme se spolu poprvé vyspali, předtím jsem vyhledávali jiné metody - doteky, líbání apod. Bylo to krásné, něžné a vůbec jsme na milování nespěchali. Naše první milování nebylo žádné terno, ani jeden s nás pomalu nevěděl, co dělat, jak se hýbat, ale stalo se a byla jsem ráda, že to bylo s ním, protože to bylo z lásky. Dnešní mládež se do toho vrhá po hlavě, většinou spí s někým, koho nemilují, jen aby nebyli panicové a panny, protože se to nenosí. Do dnes na své poprvé ráda vzpomínám i na tu dobu a chtěla bych vrátit čas. Jsem ráda, že jsem to neuspěchala a vše jsem si užila. Nebyla jsem jako dnešní holky - opijí se na diskotéce a vyspí se s každým, kdo jim koupí panáka, ivdím to ve svém okolí, jak se holky chovají!!!

  • Warky (19)
    13.11. 2011 15:05

    Panna - proč ne?

    Já sama jsem o pannenství přišla v šestnácti. Došlo k tomu nečekaně, s klukem, se kterým jsem cca měsíc byla ve vztahu. Bylo to zvláštní, bez předehry... Divné... Nejdříve jsem to pořád nechápala, pak když se se mnou o týden později rozešel, jsem se nenáviděla. Ač mi to způsobilo velké komplikace - hádky s mámou, bylo to i více méně ku prospěchu - holka se pak méně bojí nechat na sebe partnera sáhnout. Takže jsem nakonec byla ráda za to, že už panna nejsem, ale zároveň toho lituji. Jsem s přítelem, pro kterého jsem první holkou, a doufám že poslední, a o to víc si vyčítám, že jsem nečekala... Těžko říct, jak bych si užila první sex právě s ním...

  • Marie Koutná (60)
    13.11. 2011 14:52

    Hurá na nákupy

    K těmtio kulatým narozeninám jsem dostala počítač a tak Vám mohu psát i v neděli, když si čtu Ženu a život. Článek Hurá na nákupy mě naladil reagovat tímto příspěvkem. Po přečtení jsem se rozesmála natolik, že jsem si přesně představovala při nákupech sebe. V mém šatníku se také pohybují velikosti od 38do 42 ale postavu mám už léta stejnou. Podporuji proto nákupní revoluci v podobě změn v převlékacích kabinkách, v nabídce příjemného odpočinku, protože nohy bolí neskutečně.Chce to prostě změnu nad kterou by měli obchodníci popřemýšlet, ale na druhou stranu možná radši ne, aby mi po nákupech vůbec nějaké peníze zbyly. Zdravím Vás časopis je skvělý a běžím vyndat prádlo z pračky. M.Koutná Litomyšl.

  • Eva (44)
    13.11. 2011 14:10

    první sex

    hodně záleží na tom ským a kde je to poprvní,nezáleží na věku,ale na ženě,která cítí,že to hodně chce

  • Lucie (26)
    13.11. 2011 13:20

    je to na každém

    já si myslím že to je na každém. je to věc do které bysme neměly nikomu kecat. buď přijde o věneček ve 20 nebo 30

  • Andrea (29)
    13.11. 2011 07:38

    kvalita přijde s věkem

    Chtěla bych se s Vámi podělit o svůj názor na tuto problematiku. S hrůzou zjišťuji s jako necitlivostí a až hrubostí se dnešní mladí baví o panenství a tedy i sexu. Řekly by jste, že je my přeci jen 29 a k těm mladým mám blízko, ale opak je pravdou, nemám. Nechci je samozřejmě nějak pytlovat, ale těch uvědomělých je méně. Panenství berou jako přítěž a nejlépe se ho zbavit třeba na lavičce a pak všem svým kamarádkám sdělit tu radostou zprávu. Už patřím do klubu těch, co vědí, očem se mluví. Já jsem o panenství přišla, když my bylo 19 náct a bylo to krásné. S přítelem jsem tehdy byla již rok a on byl ohleduplný. S odstupem času si říkám, že možná jsem mohla ještě počkat i déle. Nic by my totiž neuteklo. Smekám před těmi, kdož si svůj poklad střeží a hýčkají a čekají na tu příležitost. Na ten moment, kdy řeknou své ano. Ten moment se totiž pak již nikdy vrátit nedá.

  • Jana Korolová (65)
    12.11. 2011 00:23

    Diskuse o panenství

    Zaujal mne Váš článek o panenství,že nejznámější pannou v historii byla byblická Marie s tvrdým y po b.Paní Prošková,naučte se vyjmenovaná slova po b. Bible se píše měkké i.

  • Ivana (52)
    11.11. 2011 18:21

    Láska

    Já jsem vždycky věděla, že poprvé to bude z lásky. Takže jsem čekala, až se hodně zamiluju a až se ten kluk zamiluje do mě. Potkalo mě to v necelých dvaceti a nelituju, že jsem čekala. Bylo to krásné a vydrželo to krásné 27 let. Teď už nechci nikoho jiného, protože si nechci pokazit vzpomínky a taky pořád věřím na to, že to má být z lásky.

  • Barča (40)
    11.11. 2011 14:00

    Ve správný čas...

    Když mi bylo 14, 15 let, tak většina spolužaček šly do toho po hlavě, jen aby se o nich neříkalo, že jsou panny. Na mě si ukazovaly, smály se mi a bylo mě kolikrát hodně ouzko, ale překonala jsem to a jsem tomu ráda. Mou "životní" lásku jsem potkala v 19ti a ve 20-ti jsme si oba dali "dárek" o)) Klape nám to už 20 let a ničeho nelituju, že jsem tak relativně dlouho čekala. Slečny!! Není kam spěchat, počkejte si na toho pravého, u kterého vám bude bít srdíčko, těm mladším přeji hodně štěstí při prvním milování. Barča

  • Helena (24)
    11.11. 2011 12:51

    sebeúcta

    Já jsem to just chtěla stihnout ještě než mi bude patnáct, čili než budu oficiálně smět, ale nestihla jsem to, neb nebylo s kým. Poprvý jsem spala v patnácti a půl s cizim chlápkem, jehož žena prý údajně byla zrovna v porodnici s jeho dítětem. A ještě ten večer mě --- i bratr tý ženy. Jsme se už pak neviděli, teda já jeho asi jo, když tlačil po městě kočárek. No a pak jsem v průběhu let spala většinou opilá s každym, kdo chtěl. Obvykle to nebyli zrovna mladí kluci. Asi v sedmnácti jsem si řekla, že budu \"hodná\" a celej rok jsem nespala s nikym a myslim, že to nebylo špatný rozhodnutí. Ale předtim jsem byla ráda, že mě vůbec někdo chce, páč se mi většinou vrstevníci posmívali, že jsem tlustá a ošklivá. Myslim si, že otázka s kym mít sex je hodně otázkou sebeúcty a vědomí vlastní hodnoty. Což u mě bylo značně pošramocené.

  • Jana (22)
    10.11. 2011 16:57

    Opatrnost, opatrnost, opatrnost

    Já jsem o panenství přišla také poměrně brzy, bylo mi pár měsíců 15 let a tenkrát jsem si myslela, že můj kluk je ten pravý. Chyba. Se svým současným přítelem jsem 5 a půl roku a už mě napadlo, že je škoda, že to poprvé nebylo zrovna s ním. Na druhou stranu si nemyslím, že by se v dnešní době mělo vstupovat do manželství ještě před započetím sexuálního života. Ačkoliv sex není ve vztahu nejdůležitější, je jeho důležitou součástí, ať se nám to líbí, nebo ne. Zároveň si myslím, že ženu, která si vezme svého prvního muže, možná časem napadne, jestli je u nich vše tak, jak má být, a bude mít potřebu zkoušet až za manželství něco nového. Například obě mé sestry se vdaly za své první partnery, nikoho jiného neměly, a tak si nejsem jistá, jestli časem nebudou mít pocit, že něco prošvihly. Každopádně odsuzuji promiskuitu ,,každý týden s někým jiným". Mé kamarádky, které to takto provozovaly, se tím tak ,,proslavily", že dodnes nezakoply o normálního chlapa. Každý je bere jen na to jedno.

  • Lucie Sedláčková (28)
    10.11. 2011 13:34

    Dejte jen na svůj pocit

    Myslím si,že být panna třeba v 25ti letech není nic, za co by se měla slečna stydět. Každý by to měl udělat, tak jak to cítí a ne pod tlakem trendu. Dnes bych řekla,že jsem mohla počkat,ale zase každá zkušenost dobrá ( i když to nebyla žádná pecka:-) ) Každopádně nervózní bude člověk stejně v 15ti i po dvacítce, takže poslechněte jen svůj vnitřní hlas. Poprvé to je jen jednou:-)

  • Zuzana Brňová (25)
    10.11. 2011 08:26

    Je to tak správné

    Podle mě kdo si počká, ten se dočká. Sama osobně jsem se sexuálním životem začala v 16 a dodnes toho lituji. Bylo to moc brzo a sex byl s nepravým člověkem. Určitě bych s dnešním rozumem do toho tak brzo nešla. Za prvé člověk si v dospívání neuvědomuje pořádně riziko sexu (ať už nechtěné těhotenství, nebo pohlavní nemoci) a opravdu by si člověk měla schovat své první pro někoho kdo si to zaslouží. S manželem si to vynahrazuju. Až teď mám partnera, s kterým je sex krásný pokaždé, jako by byl první. I když na první zrovna hezké vzpomínky nemám.

  • kočina
    10.11. 2011 06:58

    ukončení

    frustrující.

  • kočina
    09.11. 2011 23:01

    ?

    I když si nemyslím, že by prodloužené panenství je zrovna fenoménem naší doby, je pravdou, že se občas objeví dívka, která je pannou ještě v 25. nebo ve 30. letech. Je to tak správné a je to tak v pořádku? Není ta holka divná?, řekne si leckdo. Především potencionální partner. Ta holka být až tolik divná nemusí.Jenom možná propásla ten správný čas, kdy je ještě "ztráta panenství" tak nějak v normě. Možná slýchala doma neustálé průpovídky na lehké děvy, možná si tu i přečetla některé názory. Možná se příliš styděla a možná jenom nepotkala "toho pravého". Nebo možná měla nereálné nároky a špatně si spočítala, co ona může nabídnout a co tedy naopak může chtít. Ať je to tak nebo tak, myslím si, že být pannou ve 30i je největším problémem hlavně pro ni. Je to problém hlavně psychický, protože ve 30. už zvědavost (jaké to asi bude?) převáží především strach,jak vysvětlit tomu sympatickénu chlapíkovi, kterému táhne na 40, že se bojím, protože jsem to vlastně ještě nikdy nedělala, což musí být frustrují

  • Petra (30)
    09.11. 2011 17:01

    panenství

    Myslím, že dost záleží na rodině, odkud pocházíme, jaký postoj k tomu máme, jaký přístup k sexu a k tomu všemu mají rodiče a jak nás k tomu vedly. U nás se o tom neříkalo. Asi proto, že jsme věřící. V otázkách sexu jsem byla někde pod nulou. Jenom jsem věděla, že to chci až s někým, koho budu mít hrozně ráda. Ve 24 letech po 4 letech známosti jsem se "dočkala". Teď už muj manžel mně postupně do všeho zasvěcoval. Nenaléhali jsme na sebe, měli jsme čas.... teď máme krásny vztah, krásné manželství.... myslím, že se oplatilo čekat..... jen svým dětem chci jednou vyprávět i o téhle čáře života....

  • Vlastina (26)
    09.11. 2011 13:25

    Rozhodnutí je na každé z nás

    Podle mého názoru je na každé z nás, jak se k otázce sexu postaví. Znám dívky, které čekají na své patnácté narozeniny, aby už konečně sex okusily. Je to pro ně něco nového, do té doby zakázaného a tak chtějí poznávat. Pak jsou tu dívky, pro které to není jen fyzické sblížení, ale potřebují i určitý cit, chtějí se milovat s někým koho mají rády. Záleží opravdu na každé z nás jak to cítí. Z mé osobní zkušenosti, v patnácti jsem si řekla, že chci aby to poprvé bylo s někým koho budu mít ráda a důvěřovat mu. První milování proběhlo v mých 19 letech se starším klukem, který věděl, že jsem panna. Bylo to naprosto úžasné a hrozně ráda na naše milování vzpomínám. I když nám to moc dlouho nevydrželo, nikdy jsem nelitovala, že to byl právě on. Takže se myslím, že je fajn počkat si na někoho, s kým se Vám to bude líbit a je jen na každé z nás jestli to bude v 15 nebo 22 letech.

  • Simča (34)
    09.11. 2011 12:56

    Rozhoduje srdce?

    V dnešní době už se panenství,bohužel,necení.Dříve bylo panenství pokladem,které se všemožně střežilo,chránilo,ženy-panny byly ceněny a byly něco "víc".Ale nechme středověk v klidu spát.Dnes je doba uspěchaná,přemodernizovaná,panenství se dnes jaksi neřeší.Dneska jsou mladí na můj vkus hodně promiskuitní,střídají partnery jak na běžícím pásu.Naštěstí ale existují různé antikoncepce,testy na pohlavní choroby,je docela slušná informovanost.Takže je na každé dívce,jak se svým "poprvé" naloží.Určitě ale stojí za to chvíli počkat a ne jít s každým,kdo se namane.Vždyť právě to "poprvé" si dívka pamatuje celý život,toho druhého,třetího už ne.Právě proto by to měl být někdo,kdo stojí za to a kdo si to zaslouží,někdo něžný,ohleduplný.Rozhodnutí je na každé mladé dívce.Zda je jí jedno,kdo bude ten první,nebo zdali jí záleží na tom,aby to byl někdo,koho má ráda a kdo má rád ji,aby to první milování bylo co nejkrásnější a zůstalo navždy zapsané hluboko v srdci.

  • ROMANA (46)
    09.11. 2011 12:41

    Milovat se nebo mít sex ?

    Milovat se nebo mít jenom sex pro sex. Záleží na každé, co si zvolí. Informací o sexu najdeme dostatek, jen to poprvé je jen a jen jednou a pouze na nás.Je škoda to promarnit, nemyslete?

  • Radka (19)
    09.11. 2011 10:42

    Ráda si počkám

    Mě moje panenství trápí už tak od 16ti, ale nikdy jsem nechtěla klesnout tak nízko a jít s kýmkoli, na to se mám prostě až moc ráda, a v 19 není pozdě čekat na lásku.Věřím ,že se jí určitě dočkám.

  • Helena (27)
    09.11. 2011 10:40

    Pannou navždy

    ...já určitě budu, jsem v tomto znamení narozená:) Osobně jsem začala se sexuálním životem poměrně brzy (někdy na přelomu 15. a 16.tého roku) a i když bych to teď pravděpodobna posunula dál, nelituju toho. Člověk nemá litovat ničeho, ale má se vždy poučit. Není důležité kdy, ale s kým a rozhodně s tím, jaké následky to může mít, ať už je to těhotenství, pohlavní nemoci či dermatologické nemoci. Myslím, že i potom si rozumná dívka stanový ten správný čas.

  • Hana (24)
    09.11. 2011 10:07

    Stále

    Jsem jedna z mála, která to zkusila jednou a víckrát už ne. Prostě mužům nevěřím a tato, dle mého názoru intimní věc, je pro mě natolik důležitá, že si opravdu chci počkat na osobu, pro kterou budu důležitá já jako "Já" a nikoli já jako "žena". Ne že by nebyly možnosti a partneři, ale prostě k tomu potřebuji důvěřovat té osobě. Možná je v tom kus malé sebedůvěry, možná špatná zkušenost. Každopádně neodsuzuji ani sexuálně zkušené ženy, ani panny. To, že je doba jaká je, nic nenaděláme, ale přála bych si, aby dívky počkaly na vhodného partnera a nespoléhaly na "pomoc" od Lojzy z vedlejšího vchodu :-)

  • Anna (74)
    09.11. 2011 09:49

    Ani málo, ani moc.

    Když jsem byla mladá já, bylo panenství až po svatbě víceméně i běžné.A taky bylo běžné vytrvat v manželství za každou cenu, s opilcem, s chlapem, který ženu týral, ať už fyzicky nebo psychicky a samozřejmě i pokud to neklapalo v sexu. Prostě rozvod byl stigmatem a to si troufla podstoupit málokterá žena. Jenže vzato z dnešního pohledu: k čemu jí bylo uchovávání panenství a to, že do manželství vstoupila tzv. čistá, pokud jim to potom neklapalo ať už v sexu nebo jinde? V dnešní době většina dívek vyzkouší několik sexuálních partnerů než s někým zakotví. Je to dobře, je to špatně? Myslím si, že čeho je moc, toho je příliš, a čeho je málo, toho je málo. Prostě se nic nemá přehánět. Střídat partnery jako ponožky je podle mě nesmysl, ale udržovat si panenství jenom jako pózu druhý. Panenství už dávno není žádná svátost a ani dnešní muži ho od ženy neočekávají. A když si dívka se svým chlapcem vyzkouší všechno, bude to pro oba jenom přínosem. Minimálně se vyhnou prvnímu rozvodu z důvodu vzájemného odporu:-).

  • Marti (21)
    09.11. 2011 08:42

    kazdy ma jiny nazor

    ja si osobne myslim ze by si divkamela pockat delsi cas ale preci je to jeji ale zase aby neudelala chybu a nesverila sve panenstvi do rukou nejkakeho kluka kteremu na niani nezalezi to se stalo i me v 17 letech potkala jsem jednoho kluka psaly sme si 2 roky zdal se normalni ale opravdu nebyl byly sme spolu a hned to chtel tak to bylo pak jsem od jeho kamarada zjistila ze jich ma 5 najednou bylo mi to tak lito byla jsem zklamana moje prvni laska a dopadla priserne jeste ted me to mrzi jak jsem nalatela ja mam proste smulu vzdy a asi to tak zustane to je muj pribeh atz si slecny pockaji udelaji lepe pokud je kluk opravdu miluje pocka si

  • Terezie (41)
    09.11. 2011 08:34

    Oddálit!

    Jsem jednoznačně pro oddálení prvního sexuálního zážitku. Ženy přemýšlejí úplně jinak než muži! Muž je zvíře a žena romantička. Ona ho miluje psychicky, on jí chce fyzicky. Zklamání je potom příliš velké, tedy pro ženu. Myslím, že většina žen si sex začne užívat až později, třeba po 22 věku.

  • 09.11. 2011 08:20

    Každý by se měl rozhodnout sám

    Myslím si, že každý má nárok mít svůj vlastní život a jestli je někdo panna nebo není, to je jen jeho osobní věc. Než jít do postele s někým, s kým vlastně ani nechci jen proto, že je divné, že jsem panna, to je podle mně hloupost. Pokud přijde jednou ten pravý, pak mu určitě nebude Vaše panenství vadit. A pokud ano, kladla bych si otázku.: Je to ten pravý? Pokud to ten pravý bude, zamýšlela bych se pak spíš nad tím, zda Vám to v posteli opravdu funguje. To je totiž také velmi důležité. Oba se musí naučit se v těchto intimních chvilkách sobě navzájem přizpůsobit a z dobrého sexu mít prima pocit nejen sám, ale chtít, aby ten druhý si to užil též...

  • 09.11. 2011 08:15

    Panenství

    by si měla dívka střežit a darovat milované osobě. Záleží na každé, kdy to bude. V dnešní době si každý najde informace, které potřebuje, důležité je mít zázemí v rodině.

  • jira (43)
    09.11. 2011 06:57

    dík za tuto dobu

    Myslím,že dnešní mladí jsou na tom líp nežli my po stránce sexuální informovanosti. Pamatuji jak jsme před školou hltaly slova naší protřelé, zkušené kamarádky..jak jsme jí "žraly"a vše jí věřily...a pak to jednou sami zkusily a a a a světe div se! Bylo to krásné, nic nebolelo, bylo to jiné.....dnes v rodinách, kde je stále sex tabu, si mohou děti informace najít, přečíst a nemají takovou potřebu a touhu experimentovat.U nás v rodině od útlého věku razím heslo :na cokoliv se děti zeptají-odpovím. Jestli se stydíme čtyřletému dítěti odpovědět a intimní dotaz - co teprve puberťákovi!

  • Lenka (23)
    09.11. 2011 06:11

    správné vedení už od dětství:)

    Vše jde s dobou, nikdy jsem nebyla vychovávána, tak že mi maminka řekla, drž se toho až do svatby.. Spíše jsem byla vedena k opatrnosti a k správnému výběru. POKUD JSEM PŘIPRAVENÁ ZAČÍT SE SEXUÁLNÍM ŽIVOTEM , MÁM SI RADĚJI SKOČIT KE SVÉ GYNEKOLOŽCE A NECHAT SI PŘEDEPSAT PRÁŠKY. Jsem za takový přístup od své maminky ráda, poněvaž kolem sebe vidím, že pokud se něco hodně moc zakazuje, stejně si někde za rohem každý udělá podle svého. Někdy je prostě lepší vysvětlit- než zakázat.

  • Jitka Kottová (48)
    08.11. 2011 23:24

    ještě panna?!

    Pokud je člověk upřímný sám k sobě a chová se podle toho, jak to on sám cítí, pak není nutná konfrontace s trendy doby . Bohužel málo mladých lidí je takovými osobnostmi, aby si své cítění dokázali obhájit před názory a postoji většiny vrstevníků. Každopádně fandím každému, kdo to dokáže a držím palce všem ostatním.Myslím, že kvalita vztahu záleží do jisté míry na každém z nás...

  • Anett (26)
    08.11. 2011 23:22

    ..

    Já myslím, že v dnešní době už to nehraje takovou roli... Dnešní dívky jsou do všeho hrozně hrr..