Váš názor

Kéž bych před deseti lety věděla o lásce, co vím teď…

Došla jste také k nějakému poznání o lásce? Podělte se s námi o váš názor a vyhrajte balíček s kosmetikou!

Váš příspěvek
  6. znaků.
  • Bobiska (31)
    22.08. 2012 22:09

    komunikace je základ !!!

    Láska se musi pestovat, je jako kytka, mluvit s ni, zalevat, krmit a obcas presadit. Komunikace je zaklad, pak trpelivost a hlavne si toho druheho vazit, jinak se pak dva k sobe chovaji jak psi.

  • Doris (34)
    21.08. 2012 11:10

    láska

    Láska kvete v každém věku...opravdu.Ale nejlepší jsou začátky,kdy vše objevujem a máme ještě pomyslné růžové brýle.

  • Arien (40)
    25.06. 2012 16:23

    láska

    Je to Váš život v špatném i dobrém, osud i čas měří všem stejně, rozhodnutí zůstává na nás. Pokus se o to dnes Arien

  • Ivana (52)
    12.05. 2012 10:42

    Všechno by bylo jinak.

    Kdybych před 10ti lety věděla, co vím teď, myslím, že by mě můj milovaný neopustil. Byla jsem zahleděná do sebe, nevěděla jsem, jak o vztah pečovat a dopustila, abychom se odcizili. Moc mě to mrzí a nikdy si to nepřestanu vyčítat. Svého bývalého manžela stále miluji a už nikdy to nebude jinak, ale on už má novo ženu a novou rodinu, takže se ke mně už nikdy nevrátí. Bohužel, jak se říká, pozdě bycha honiti.... snažím se nezahořknout a jít dál, už sama. Ale kdyby šel vrátit čas, vím přesně, co bych udělala jinak....

  • Petra (30)
    07.05. 2012 07:56

    láska

    Láska je krásná věc, ale musí se o ní pečovat. Myslím, že základem je stálá komunikace. Jinak to nemá smysl. Když v sebe všechno dusíme a děláme okolky, tak ten vztah rovno udusíme. Chlapovi to třeba říct vše na rovinu. Co chceme, co nás trápí, co s tím uděláme, jak to vyřešíme. V naší rodině se snažíme stále o komunikaci. A nejen mezi námi dvěma, ale také se snažím, aby i děti věděly vyjádřit své pocity.

  • Jana Kudrnová (59)
    06.05. 2012 19:43

    Neměnila bych...

    Kdybych o lásce před 10 lety věděla co vím teď za svého nynějšího dlouholetého partnera bych nikdy neměnila, pouze bych se v některých věcech zachovala o něco soběčtěji a v jiných naopak o něco více empatičtěji. Více bych partnera zapojila např. do domácích prací a péče o děti. Méně bych ho trápila s otázkami typu, zda mi šaty sluší či nikoliv a zda si všiml že se mi na břichu rýsují čím dál větší špíčky :D

  • Alena Brabcová (39)
    06.05. 2012 17:51

    Hlavní je optimismus

    Milá redakce toho nejlepšího časopisu, chtěla bych Vám poděkovat za článek Koučink vede přímo k cíli. Díky tomuto článku jsem se rozhodla, že také jednoho takového kouče navštívím. Sezení se mi moc líbilo a velmi mě inspirovalo, už mám domluvené další. Doufám, že se mi podaří dojít až k cíli a obnovit rodinný podnik. A pokud ne, stejně Vám děkuji za tuto skvělou zkušenost. Tomuto optimismu jsem se naučila u Vašich stránek. A děkuji za to. Doporučují Vás dál a doufám, že nás, vaše čtenářky, budete i nadále inspirovat a těšit. Vaše věrná čtenářka Alena

  • Ladislava Klemsová (27)
    06.05. 2012 14:25

    Vše je o zkušenostech!

    Ano, zkušenostmi a věkem se člověk učí! Neustále! A to i o vztazích, mužích a samy o sobě! Dříve jsem dělala spoustu chyb, dělám je i nyní, ale uvědomuji si je a myslím, že je umím i lépe vyřešit! Naučila jsem se několik zásadních pravidel: 1. pokud po muži něco chcete, jděte na to oklikou - potřebujete něco opravit, pomoci, tak řekněte - ty jsi při tom vždycky tak strašně sexy! Zabírá to! :) 2. nepoučujte, do ničeho jim nekecejte, mají svou hlavu a nejsou to děti! Naopak chvalte, chvalte a chvalte! 3. chtějí pravidelnou teplou stravu i postel :) POZOR - přes den chtějí poslušnou ženu, ale v noci divokou sexy ženu! 4. jejich žena musí být neustále usměvavá, svěží a načinčaná! Kdo je sexy ve vytahaných teplácích s mastným drdolem a kruhy pod očima? :) 5. po ránu a po příchodu z práce potřebují time-out - odpočinkový čas! Raději na ně nemluvte! A jako bonus, když jsou opravdu hodní, jim dopřejte fotbálek s pivíčkem v ruce a chvilu klidu! Jsou to muži a holt nevydrží to, co my ženy - silnější polovička!

  • Daniela (30)
    03.05. 2012 17:11

    láska je láska

    Já jsem naopak ráda, že jsem o lásce před 10 lety nevěděla, co vím dnes a dnes nevím to , co poznám během dalších 10 let svého života. Jsem ráda, že jsem mohla prožít lásku první, lásku nevinnou, lásku neopětovanou, lásku naivní, hloupou i nepochopitelnou, lásku k duši nebo k tělu, lásku, která strašně bolí... Děkuji za to, že jsem byla milovaná krásně, silně, že jsem byla nemilovaná a využitá i za to, že mě láska zradila. Užívám si nyní lásky manželské, střízlivé a lásky mateřské. Milovat budu celý život, možná poznám ještě lásku bláznivou, divokou, lásku na jednu noc či naopak platonickou k člověku, kterého si budu nasmírně vážit. Zdaleka nevím, čeho jsem schopná, o lásce nevím pořád nic. Ale budu ji přijímat a budu ji dávat teď, zítra, za 10 let, za 30let, dokud budu živa.

  • Alexandra Kučerová (33)
    03.05. 2012 08:48

    Kéž bych před deseti lety věděla o lásce, co vím těď?

    Tak tohle je uplná pravda a je škoda, že člověk když je mladší, že nemá ty zkušenosti, co má teď:-)) Já jsem udělala snad všechny chyby, co jsem neměla, chodila s ženatým chlapem, byla jsem milenka a pořád někdo druhý, s kým si chlapi jen užívali, protože jsem byla zakomplexovaná, prý tlustá a nepěkná, ale kdybby jsem měla teď svlj rozum a sebevědomí, které mi dodal až můj manžel, kterého moc miluju a jsme mu vděčná, že mi otevřel oči, že v lásce má člověk trochu být záhadný, né se hned nabízet a být uplně hotová, když dotyčný zavolal, nechat se dobývat, být prostě lovená a né, že já jsem chlapi lovila, na každé diskotéce kamarádka zbalila chlapa a já nikdy, protože jsem neměla to zdravé sebevědomí a dávala jsem najevo svou negativní autu a to se chlapům nelíbí, i když nejsem ani teď dokonalá, rozhodně si věřím víc a připadám si krásná a rozhodně se za mnou i otočí chlapi a to jsem už maminka 3 leté holčičky amomentálně jsem v 7. měsíci těhu:-)) Láska je krásná a já ji díky mému muži našla:-)) Vaše Alex

  • Magda (41)
    02.05. 2012 14:18

    Láska

    Snad jenom k tomu ,že láska je krásná i když někdy bolí. Přála bych lásku všem a nejenom tu první zamilovanou,ale halvně dlouhodobou,nesobeckou a tolerantní.

  • Elena (24)
    01.05. 2012 13:11

    10 rokov naspäť-hmm

    No keby som vedela pred desiatimi rokmi to, čo teraz- neužila by som si mladosť a nespálila sa v láske...ale vstala som ako fénix z popola- a dnes viem, že by som nič na tom nezmenila. Lebo si myslím, že by som sa nedopracovala k tak úžastnému partnerovi, akého mám, keby som si to všetko nepreskákala. A zrejme aj vďaka tomu si ho nesmierne vážim.

  • Karla Burešová (29)
    29.04. 2012 01:27

    Poznání o lásce

    Láska je krásná, ale umí být i pěkně nevypočitatelná ve smyslu klamu, který s sebou v zamilovanosti nese. Poznání o lásce je individuální a nikdy nekončící kolotoč. Člověk by rád věřil tomu, že když miluje bude to už navždy, ale po čase shledává, že některé věci, které mu dříve na partnerovi nepřicházely na obtíž jsou dnes více méně kmenem úrazu. Odejde zamilovanost, příjde stereotyp, starost, kde obstarat finanční zajištění pro domácnost, nemoc či smrt nějaké milované blízké osoby a rázem se vše otřásá v základech. Nehledě na skryté či odhlané nevěry. Vydrží jen ti nejodolnější a nejsehranější a před těmito já smekám. Zatím se mi toto totiž se žádným z partnerů nepoštěstilo ustát.

  • Michaela (26)
    28.04. 2012 21:02

    Před 10 lety ...

    ...kdybych věděla o lásce víc, než vím teď, ušetřila bych spoustu nervů a bezesných nocí svojí mamce a sobě tři roky, které bych strávila asi jinak. Jenže já byla děsně mladinká, naivní a zamilovaná do potetovaného 2metrového recidivisty, rebela v jehož objetí jsem si připadala v bezpečí :))) Teďka vzpomínám (i s mamkou), usmívám se, ale neříkám, že to bylo špatné období, nasbírala jsem zkušenosti a proto po deseti letech toho vím o lásce víc. Třeba to, že pocit bezpečí můžu zažít u chlápka, který měří míň než já a lásku rozdává po kilech :)

  • Darča (26)
    28.04. 2012 16:40

    Princ nebo gambler

    Dívka ve svých 16 letech prožívá první lásky naprosto bezstarostně. Tedy kromě toho zda onen vyvolený zavolá či nezavolá a zda není dotyčná v tom či onom příliš tlustá. Životně důležité jsou výsledky na vysvědčení a koupě toho či onoho módního doplňku. Netrápily mě až tak nedostatky partnera, protože přece když ne on tak bude jiný. Dnes ve svých 26 letech se dívám kolem sebe a vidím, že nikdo není ideální. Od prince na bílém koni jsem se přesunula k prostému - hlavně aby to nebyl alkoholik, gambler nebo mě nemlátil. Dle zkušeností mých blízkých vidím, že láska není všechno. Kompromis, úcta a respekt - to vede k dlouhodobému a spokojenému partnerství říkají. Přesto a nebo právě proto odmítám žít ve vztahu bez lásky. Našla jsem si přítele, který mě miluje - zdá se že až příliš. Začínám však být unavená, už se mi nechce znovu a znovu hledat nového partnera. Doufám, že současný vztah vydrží. Zkusím to přeci jen ještě s tím kompromisem :)

  • Adka (32)
    28.04. 2012 16:37

    láska

    Můj vztah po 10 letech ztroskotal. Láska mého přítele sahala jen po konec jeho životního prostoru. Potřeboval chůvu kombinovanou se sponzorkou, uklízečkou, kuchařkou a společnicí. Já toužila po lásce na celý život, rodině, pohlazení a celý ten dlouhý čas jsem si nevšimla, že se láska mého přítele přestěhovala o patro níže k rozvedené a vypočítavé paní....Dnes začínám znovu a jsem pořád ještě ve stadiu hledání.

  • Romana (45)
    27.04. 2012 21:23

    Z lásky jsme zrozeni

    Na svět jsme přišli z lásky a proto bychom měli umět lásku rozdávat,ale i plnými doušky brát.Poznání lásky je ten nejůžasnější pocit na světě.Když jsme zamilovaní,jsme silní a hrozně bohatí.Srdce se nám tetelí radostí a póry na těle se nám roztahují blahem.Jsme schopni dělat neuvěřitelné věci.Nebudu rozebírat lásku mateřskou,protože ta je pro mě nejsilnější a věčná.Mám teď na mysli lásku partnerskou a ta má bohužel hodně podob.Píšu bohužel,protože může být silná jako skála a nebo křehká jako sklo.Věčná až za hrob a nebo pomíjivá jako roční období,může být čistá ale také falešná.S láskou můžeme být šťastní a radovat se,ale můžeme také trpět.A umí i bolet,hrozně moc bolet.Myslím,že každý z nás měl tu čest lasku poznat.Láska je pro nás moc důležitá a když budeme opravdu milovat,jen tehdy jsme schopni cokoliv odpustit.

  • Lubica Polláková (45)
    27.04. 2012 12:27

    Máj lásky čas

    Blíží se měsíc,který mám z celého roka nejraději,vše kvete sluníčko svítí,lidi mají dobrou náladu,tak i já trochu trošku pokukuji po druhém pohlaví.Jsem sama,tak možná najdu nějakou milou duši,která by se mnou sdílela společné chvilky.Hezký sluníčkový den.

  • Hanka (20)
    27.04. 2012 07:51

    Možná je lepší počkat na toho prince

    Před 10lety moje sestra prožívala, lásku jako trám. Dnes po 10 letech už jsou rozvedení a má na krku 2 děti. Když jsem jako menší pozorovala jejich vztah který se spíše vyvíjel k horšímu, hádky pak byly snad na denním pořádku, tak jsem si říkala, že žádného chlapa ani nechci. Jenže to bylo před pubertou. V pubertě jsem spíše s kluky chodila spíše, že když někdo s někým nechodil byl divný. Dnes už vím, že to tak není, divní si našly přítele snad na celý život. A co já?? Naučila jsem se rozumnět chlapům a vyhýbat se těm, kteří nestojí za to abych je milovala. S partnerem jsme téměř 3 roky a zatím vše v pořádku. Doufám že to tak i zůstane a nebude se u mě opakovat osud moji sestry. Možná to bude tím že moje sestra v mých rokách jíž měla svatbu za sebou a 2. dítě na cestě. Myslím si že s tím to není kam spěchat, lépe počkat než mít, škaredé vzpomínky.

  • Yveta Ponizilova (60)
    27.04. 2012 07:18

    Zena a laska

    Provdala jsem se v 18ti letech za cizince,povila mu krasnou dceru a dokonce jsem v jeho vlasti bydlela 7let.Jako spravna vlastenka jsem se vratila na Moravu,on posleze prijel za nami,po 10ti letech se nam narodil syn,ktery vsak ve trech letech onemocnel nevylecitelnou tzv.civilizacni chorobou.Nastala doba leceni,jezdeni na pravidelne kontroly,mnohdy byl syn odvezeny sanitkou do nemocnice,no proste nebyl to lehky zivot,manzel propadl alkoholu,rozvedli jsme se a ja musela vse resit sama.Dcera mi byla velkou oporou,pomahala v osetrovani mladsiho bratricka,ale pozdeji se vdala a odstehovala.Zustala jsem se synem sama,jeho nemoc se velmi horsila a tak mi v necelych 30ti letech zemrel. Je to silene,kdyz matka ztrati dite,ale zivot jde dal a jak se rika,zenska musi vydrzet hodne.Tezko se s odchodem syna smiruji,ale jelikoz jsem nemela vubec cas myslet na sebe odepsala jsem na inzerat a nasla jsem si svou zivotni lasku.Zni to neuveritelne,ale teprve nyni si uzivam to,co mi dlouhe roky chybelo,je to LASKA jako tram.

  • Barča (41)
    26.04. 2012 18:03

    Co se má stát, se stane.......

    Už od malička jsem měla takový ten 6. smysl jak se říká a říkala jsem si v duchu, holka buď trpělivá a uvidíš, že se ti to časem vyplatí, nic neuspěchej, ten "pravý" se nakonec objeví. A taky se to stalo a už jsme spolu krásných 20 let. Když jdeme na procházku nebo ke známým, tak se pořád vodíme za ruce a ti,kteří nás tolik neznají, tak nevěří, že už jsme spolu tak dlouho. I když.....přesně před 10-ti lety jsme měly roční krizi, která nám ale otevřela oči a víc si jeden druhého vážíme. Takže za ten dramatický čas před deseti lety jsem vděčná, náš vztah se prohloubil a držíme spolu v dobrém i zlém. Doufám, že to tak zůstane. Všem přeji, aby tu svou lásku také našli. Hezké jarní dny..... Barča

  • kocka
    25.04. 2012 20:57

    Lepší pozdě nežli později

    Kdybych ho potkala před deseti lety, určitě bychom spolu nebyli. Byl totiž ženatý a i kdyby na mě stokrát kulil oči, do toho vztahu bych nešla tehdy ani dnes. Kdybych ho potkala před dvaceti lety, když byl ještě svobodný, asi bychom se minuli. On byl strašně nesmělý a já příliš nepřístupná. Tehdy jsem měla vědět to, co vím dneska. Že není všechno zlato, co se třpytí, že je potřeba dát příležitost i někomu, kdo není superman na první pohled, že je třeba nahlédnout hlouběji do nitra.... Tehdy jsem ho měla potkat. Nebo někoho jemu podobného. Nestalo se tak. Potkala jsem ho až dneska. Rozvedeného. Se zkušenostmi na obou stranách, na jeho i na mojí. Oba už víme, co chceme a co ne. Snad to mělo přijít až teď. Každopádně jsem ráda, že se tak stalo. Jak by řekl klasik: lepší pozdě nežli později.

  • Anna N.
    25.04. 2012 20:48

    Každý si musí prožít to, co je mu dáno do vínku

    Kdybych před 10. lety věděla o lásce, co vím teď.... Co by se asi stalo? Myslím, že nic. Měla bych pořád stejného chlapa, toho samého, vždyť jsme spolu už 40 let. :-) Možná kdybych věděla, co vím teď, před 50.i lety? Kdo ví? Bylo by to jiné? Našla bych si někoho jiného? Já doufám, že ne. Jsem spokojená a myslím, že jsem si vybrala dobře. Ale možná bych si ho všimla dřív. To docela klidně možné je. Otázkou ale zůstává, jestli byl v té době natolik vyspělý, aby si i on všiml mě. Kdepak, každá věc má svůj správný čas a každý si musí prožít to, co je mu v osudu určeno. Jenom když se dva vhodní jedinci potkají v době, kdy jsou na to oba připraveni, neskončí jako dvě mimoběžky každý jinde. A tak jsem ráda, že je to všechno tak, jak to je.

  • tujda (22)
    25.04. 2012 18:14

    risk není vždy zisk

    Je mi 22, mám prvního partnera, první vztah (už 5 let). Nepracuje, fláká se, bydlí u rodičů, kouří trávu, nic ho nezajímá. Jenže já ho miluji. Kdybych před 10 lety věděla o lásce to co teď?? Před 10 lety jsem nevěděla nic. Máma, kterou nade všechno na světě miluji, mi říká "prober se". a já tápu..... sakra tahle ženská byla 25 let vdaná za alkoholika, prošla si celou řadu fází od nadávek, výčitek až po mlácení. a přesto... Její děti (my) máme skvělé vzdělání a dobře našlápnuto do života. Říkám si "ona je starší generace a nechápe mě" nebo spíš ví, do čeho se řítím a chce mi pomoct. Kdyby máma před 10 lety věděla o lásce co teď, neprožila by si peklo.... asi ví o čem mluví.. jen se bojím, že šlápnu taky vedle.

  • dvočáčková (42)
    25.04. 2012 16:48

    Láska

    Láska?Co je to když není je smutno a když je tak se podřizovat?Tak jsem radši opět sama a sama budu asi napořád.Je pěkné se o někoho opřít, ale za každou cennu?Mám kamarádky a ty my musí vystačit.Hezké jaro!

  • Vlad´ka (43)
    25.04. 2012 13:06

    Dnes už bych prkotiny neřešila

    Bylo mi tehdy sladkých třiadvacet let,když jsem se až po uši zamilovala do své opravdové,první lásky. Vítek byl nejen o tři roky starší než já,ale především rozumově vyspělejší.Já byla jak se zkrátka říká trdlo a ještě ke všemu pěkně rozmazlené.Stále chtěla jen brát,mít ve všem výhody,nerada ustupovala a prohrávala.Skoro ve všem musela mít poslední slovo,no zkrátka takový malý velký generál.Po zhruba půlroční známosti mne Vítek požádal o ruku.Já však za žádnou cenu nehodlala opusti Prahu a přestěhovat se kamsi "do Nemanic".Nakonec jsme se rozešli.Dnes už vím,že skutečná láska se skrývá v kompromisu,pokoře,umění popovídat si třeba při svíčkách a dobré večeři a určitým nadhledem.Dnes bych poslechla hlas srdce a šla za ním.Udělala jsem chybu za níž platím osamělostí.Mohla mít to nejcennější na světě,milujícího manžela,děti,št´astnou rodinu a já vše zahodila.Byla jsem příliš sobecká na to,aby mne vůbec někdo mohl milovat.Ach jo,vrátit znovu čas,těch sladkých pětadvacet....

  • Bára (29)
    25.04. 2012 12:44

    Zachovala bych se stejně

    Většina rozhodnutí je na nás samotných a neměnila bych. Dnes ale vím, že ve vztahu se musí dávat i brát. Přeji všem pohodové dny!

  • Iva (35)
    25.04. 2012 12:40

    .....udělala bych to samé

    Kdybych před deseti lety věděla to, co nyní, stalo by se vše tak jak se stalo. Naivní jsem nebyla a lásku si užívám s vášní i pokorou jak ji manželství přináší a jak si ji pěstuji já sama ....

  • Lenka (38)
    25.04. 2012 12:19

    existuje láska?

    Myslím si, že je mnoho druhů lásky, ale mezi tu nejkrásnější patří láska mateřská. Tu si od začátku užíváme a záleží jen na nás, jak s ní do budoucna naložíme. Je pravda, že s dětičkama to není vždy lehké, ale alespoň já musím říct - jsem šťastná, že je mám a budu je stále milovat. Láska v manželství, už je hodně o toleranci a to je trošičku složitější. Snad nejhezčí pohled na lásku byl, když jsem se dívala na moji babičku a dědu.Jejich klid, babičin úsměv,pokora. To se nevidí v dnešní době často.A TO JE ŠKODA:

  • Iva Poláková (36)
    25.04. 2012 11:52

    láska prochází žaludkem

    O tom jsem se přesvědčila na vlastní kůži!!Když má muž plné břicho tak je jedním slovem spokojený,milý a v tu chvíli pro nás udělá všechno na světě.Jeho dobrá nálada se rázem přenese i na nás.A všechny problémy i starosti najdou snáz své řešení bez zbytečných hádek a emocí!!!

  • Pavla (29)
    25.04. 2012 11:41

    :)

    Láska umí bolet,ublížit..ale pokud je oboustranná a opečovávaná,tak je neskutečně krásná..

  • Jana H. (30)
    25.04. 2012 11:30

    laska

    Lasla je laska, to je heslo co zname a je to tak. Kdyz ji mame a jsme stastni, nevidime ...zijeme ve svem pohadkovem svete. Jakmile ji ale ztratime, mame pocit, ze nemuzeme dal, boli to a moc nas to trapi. Ale neni to konec sveta, i kdyz to tak v danou chvili vypada. Vsechno jednou preboli a objevi se laska nova. Kazda laska je jina, je krasna, nezna a nam je proste fajn

  • Eliška (20)
    25.04. 2012 11:19

    Láska

    Asi se vám může zdát, že ve svých 20 letech nejsem dost zkušená, abych mohla hodnotit lásku z pohledu třicátnice, ale i já jsem za svůj život poznala, že je láska jisté poblouznění smyslů, které může chutnat sladce jako pralinka i hořce jako grep. Pár vztahů jsem prožila a jeden dokonce opravdu moc ošklivý. Přesto jsem se dokázala zvednout a říct si, že lásku žena potřebuje, jen jí musí sdílet s tím/tou pravým/pravou. Život je o hledání, tak hledejte! :o)

  • Petul S. (26)
    25.04. 2012 11:11

    Zkušenosti jsou zkušenosti

    Co si člověk sám neprožije, to nemůže tak dobře pochopit. I když mu blízcí říkají, že dělá španě, když chodí s o 20 let starším mužem nebo že si má nechat sepsat předmanželskou smouvu a různé jiné "nedůležité " věci. Pokud je člověk nezkušený a zamilovaný udělá v životě asi zhruba milion chyb, než se z nich poučí. Tyto své poznatky pak předává dceři nebo synovi, který si stejně všechno udělá podle sebe a koloběh poznání jde dál. Proto ty zkušenější pozorně vyslechnu a snažím se rady zapamatovat. Moje zkušenost je hlavně ta - nikdy si nic nezačínejte s alkoholikem nebo drogově závislým se sebevražednými sklony - i když vás přitahuje tak moc, že to nemůžete vydržet a bolí vás to. Protože když s ním zůstanete, nejen že ho nezachráníte ale můžete tomu propadnou sama....

  • Helena (27)
    25.04. 2012 10:44

    Na věku nezáleží

    Na věku přece vůbec nezáleží - v každém věku je láska "jiná", ale pořád je to láska. A je úplně jedno, jestli Vám 15 nebo 30 nebo 50. V každém věku člověk může udělat kopanec. Nikdy by člověk neměl ničeho litovat, protože všechno, co se stane nás nějakým způsobem posunuje dál. Je třeba to vzít za ten správný konec:) Kolik já udělala "kravin" před 10ti lety, ale nelituju. Možná i díky nim jsem tam, kde jsem. Láska je především porozumnění, tolerance, kompromisy a vyjednávání:)

  • Klára (32)
    25.04. 2012 09:45

    láska

    Opravdu na 100% platí, že láska je slepá, když je člověk zamilovaný nevidí, neslyší a hlavně nic neřeší:-) Chtěla bych aby to tak bylo pořád...mít pořád ty svoje růžové brýle a za žádných okolností je nesundávat. Pak člověk nevidí ty drobnosti, které ho na partnerovi tak strašně vytáčí....ano musel je mít i předtím, ale s brýlemi jsem je neviděla:-) takže doporučuji vzít si brýle a radovat se ze života a hlavně neřešit prkotiny:-)

  • Michaela (30)
    25.04. 2012 09:20

    láska

    Těžká otázka, nevím.... Před deseti lety jsem měla miminko a byla dost unavená. Všechny mé kamarádky se chodily bavit a já se starala o domácnost. S manželem jsem byla dva roky....a vášeň najednou byla pryč. Strašně jsem se bála, že je konec. Že mám sice spokojený život, ale život především unavených rodičů a ne milenců. Vlastně ano chtěla bych vědět, že až děti poporostou vše se zase vrátí a láska mezi mnou a mým manželem bude zase "plná", budeme ńejen rodiči na plný úvazek, ale i partneři a milenci, budeme se těšit jeden na druhého a užívat si svoji blízkost. Deset let uteklo jako voda a mé manželství trvá, jen kdybych to tenkrát věděla, netrápila bych se zbytečně :-) Nevzdávejte to milé dámy!!!

  • Michaela Bořutová (30)
    25.04. 2012 09:19

    láska

    Těžká otázka, nevím.... Před deseti lety jsem měla miminko a byla dost unavená. Všechny mé kamarádky se chodily bavit a já se starala o domácnost. S manželem jsem byla dva roky....a vášeň najednou byla pryč. Strašně jsem se bála, že je konec. Že mám sice spokojený život, ale život především unavených rodičů a ne milenců. Vlastně ano chtěla bych vědět, že až děti poporostou vše se zase vrátí a láska mezi mnou a mým manželem bude zase "plná", budeme ńejen rodiči na plný úvazek, ale i partneři a milenci, budeme se těšit jeden na druhého a užívat si svoji blízkost. Deset let uteklo jako voda a mé manželství trvá, jen kdybych to tenkrát věděla, netrápila bych se zbytečně :-) Nevzdávejte to milé dámy!!!

  • Kateřina (35)
    25.04. 2012 08:11

    ani omylem

    Myslím si, že všechno je, jak má být. K mládí patří naivita a ideály, o obojí pak postupně přicházíme. Říká se tomu dospělost. A taky síla poznání, že i zrada nejbližšího přebolí, i když ne úplně ,že pravda a odpuštění osvobozuje a že co bolí, to přebolí. I když ne úplně. A že skoro všechno je relativní, takže dokud jsou moje dětí zdravé, je všechno OK.

  • Martina P. (34)
    25.04. 2012 07:45

    Kez bych...

    Vite, jako kazda mince ma dve strany, odpoved na tuto otazku je ma taky. Ano, kdybych vedela o lasce pred 10 lety to co ted, asi bych se nevdala, nezalozila rodinu a vubec muj zivot by byl jiny ale jaky..., tezko rict. Moudrost a ztrata iluzi je sice fajn, nicmene k samotnemu zivotu patri i trocha naivity a vira ze nas potka neco pekneho, mozna se naivita casem vytrati ale i tak je zivot o to zajimavejsi, kdybychom totiz hned vedeli vsechno, nemelo by to snad ani smysl...

  • Zuzana (25)
    24.04. 2012 19:25

    Mohla jsem si ušetřit spoustu slz

    e něho. Určitě se v životě pohádali, nebo neměli sílu na další život. Ale právě tyhle bolístky ve vztahu nás posílají dál. Každá slza nám dává sílu a novou naději na lásku.

  • Zuzana (25)
    24.04. 2012 19:23

    Mohla jsem si ušetřit spoustu slz

    Kdyžtak přemýšlím, asi bych nechtěla tenkrát vědět to co teď. Před deseti lety, v mých patnácti a dalších letech, jsem prožívala právě ty nejkrásnější lásky. Od pouhého zamilování, po tříleté chození, které mi zlomilo srdce. A to opravdu. Ty první lásky byly krásné asi proto, že jsem byla naivní a mladá, proto jsem si každou užívala dá se říct bez rozumu. Čím jsem byla starší tak jsem už přemýšlela, jak se nezamilovat moc, aby mě pak rozchod moc nebolel. Ve vztazích jsem dělala i hodně blbostí, žárlivých scén a energických výstupu. Za každý rozchod i lásku, kterou jsem prožila, jsem ale nyní vděčná. Nedělám manželovi žádné scény, snažím se chovat tak abych se za sebe nemusela stydět, ani on za mne a vážím si každého vyznání lásky a svou lásku mu projevuju. Mám vzor v mé babičce. Ti jsou totiž spolu už 55 let. Jsou spolužáci ze základní školy a tam babička našeho dědečka až nesnášela a dělali si naschváli. Nakonec zasáhl amoruv šíp a dnes ještě po těch letech ráno dává babičce pusu s díkem, že se vzbudila vedl

  • Milena Miková (30)
    24.04. 2012 16:35

    Rozvedený mi bol súdený

    Randiť som začala až v 24roch rokoch, ale nepovažovala som to za tragédiu. V tých rokoch som len začínala spoločensky žiť. Za ten čas sa mi však nepodarilo nadviazať žiadnu vážnu známosť. Jeden rozvedený muž začal mať o mňa záujem. Samozrejme vysmiala som ho, veď som bola slobodná a túžila som po mladom nezadanom partnerovi, s ktorým si založím rodinu. Chlap, čo už má nejaké tie záväzky ma odpudzoval. Nebudem sa predsa o svoju lásku s pre mňa cudzími ľuďmi deliť, nieto im v domácnosti robiť slúžku. Avšak po pár mesiacoch sa v mojom živote objavil chlap. Veľmi ma priťahoval a v jeho blízkosti sa mi nenormálne podlamovali kolená. Čo bolo na celej veci zvláštne, tak len toľko, že bol rozvedený a na krku mal dve deti. Žena odišla do cudziny a nechala ho samého vychovávať ich spoločných potomkov. Bola som zo seba šokovaná lebo u neho mi nevadilo, že nie je sám a slobodný. Dali sme sa dokopy a tak ako si získal moje srdce , získali si ho i jeho dve ratolesti, ktoré by som nevymenila za nič na svete.Láska je úžasná.

Novinky e-mailem

Informace o novém čísle
na Váš e-mail

Blogy

Torta di mele - Jablkový dort

Miluju jednoduché recepty na sladkosti. Kdo by chtěl kvůli dezertu trávit v kuchyni spoustu času. Tento recept prý nejčastěji pečou italské babičky....

Váš horoskop

Úterý 18. 6.

Uvědomte si, po čem toužíte, co potřebujete a co můžete mít ve svém životě přítomné. A co malého stačí dělat, aby se to mohlo uskutečnit.

Horoskopy na další dny...