Žena a život - Titulní strana č. 2010-18

V PRODEJI OD 1. 9.

ROZHOVOR

OPRAVDOVÉ ŽENY PŘEDSTAVUJÍ MÓDU

ŽENA A CITY

ŽENA A VZTAHY

ŽENA A KRÁSA

ŽENA A TĚLO

ŽENA A JÍDLO

ŽENA A CESTOVÁNÍ

OSOBNÍ PORADCE

Příloha Chuťovka

Váš názor

Kde ti skvělí muži jsou?

Zapojte se do diskuze a vyhrajte parfém Clinique Happy. Diskutujte na téma emancipace: Chápou muži, co my ženy po nich vlastně chceme? Žijete vy sama v rovnoprávném vztahu? Jak si takový vztah představujete? Deset nejlepších příspěvků odměníme parfémem Clinique Happy.

Váš příspěvek
  6. znaků.
  • Lenka (20)
    24.08. 2010 12:19

    Určitě tu někde budou :)

    To bych ráda věděla :) Né určitě je mnoho mužů, kteří by za to stáli a možná právě ženy dělají tu chybu když potkají hodného a milého muže a argumentují to tím že,, je na ně až moc hodný,, a co chtějí? muže , který na ně bude hodný pár měsíců a pak se začne chovat arogantně a zle? možná není chyba jen v mužích...určitě se těch správných pár najde, jen jim musíme dát prostor aby nám to ukázali :)

  • Irča (53)
    20.08. 2010 22:37

    Je mnoho skvělých mužů,jen je objevit

    Muži jsou asi pořád stejní,jen vše kolem nich se dobou mění. Ženy jsou opravdu hodně emancipované,takže starý model ženy už pomalu mizí/hlavně ve městech/. A je to určitě dobře.Proč by muži nemohli se na všem podílet stejně ,jak u výchovy dětí ,tak v péči o domácnost.Většina z nás si pamatuje model muže -otce z dětství , s pivem a novinama ležícího na gauči,jak jsme to většiny znali u našich otců.

  • katka (29)
    08.07. 2010 22:40

    Jsem ráda,že ho mám právě já

    Jsme s mým přítelem 5 let a myslím, že máme krásný vztah, je pohodový, má skvělý smysl pro humor a hlavně mi stále dává najevo, jak moc mě má rád a že ho život se mnou baví. Přemýšlela jsem nad tím, že za dobu,co spolu jsme, byla období, kdy jeden nebo druhý vydělávál více peněz, ale nikdy se ani jeden z nás necítil povýšeně a v době, kdy jsem vydělávala více já, mne opravdu příjemně překvapilo, jak mi to stále přál a podporoval mě, na místo toho, aby byl zamindrákovaný, že jeho partnerka je na tom finančně lépe, se vším v domácnosti pomohl a byl to pořád ten stejný Marek.Dnes má velmi dobrou pozici i větší plat on a musím říct, že jsem na něho moc hrdá a podporuji ho.Myslím, že jedna z nejdůležitejších věcí dobrého vztahu je komunikace, jakýkoliv problém, který nás trápí, ať už v práci nebo v rodině, řešíme, hodně se spolu o všem bavíme a nasloucháme jeden druhému. Vím o lidech, kteří mi to nepřejí a ani nechtějí věřit a koukají na mne, že si snad vymýšlím, ALE SKVĚLÍ CHLAPI JSOU A PŘÁLA BYCH HO KAŽDÉ Z VÁS.

  • Anna (45)
    06.07. 2010 13:40

    Ubijajuci manzel

    Zijem so svojim manzelom uz 25 rokov a stale sa citim nepochopena pri nom.Mame dve dcery a na ich vychovu vzdy opacne nazory.Vzdy sa odo mna akoby vzdaloval,nevedel ma podporit v tazkych chvilach.Nikdy som nezazila pri nom ani na chvilu rovnopravny vztah.Dceram sa na mna stazuje,ublizuje a mna to len ubija.Akoby ich chcel postvat proti mne. Ako rovnopravny vztah si predstavujem vztah ,v ktorom jeden druheho pochopime,pomozeme,lebo nasa druha polovicka by mala byt zaroven nas najlepsi priatel,ten najblizsi clovek,clovek,ktory nas pochopi. Mojmu manzelovi sa nikdy nepacilo,co som robila,vsetky moje ciny boli zle,vsetko ohodnotil negativne.Casto som nevedela ako dalej.V tomto nasom vztahu,ktory sa uz ani neda po tolkych rokoch ublizovania nazvat vztah, ma drzia uz len moje dve dcery.

  • Iva (21)
    04.07. 2010 22:08

    Nepochopené ženy či nepochopení muži?

    Při otázce "Chápou muži, co my ženy po nich vlastně chceme?" mě napadne jasná a stručná odpověď "NE!", ale je tomu opravdu tak? Vážně se cítíme nepochopené a jsme si jisté tím, že je tento náš pocit objektivní? Možná si takové otázky kladou i muži, ale napadne nás ženy, že nemusíme být jediné, které se cítí být nepochopené? Možná jsme jen příliš náročné, a proto jsme neuspokojené a nebo doma máme opravdu tak neschopné muže? A co když se přesně takhle cítí i oni, mají vůbec právo přemýšlet podobně jako my? Úpěnlivě se snažíme prosazovat ženskou emancipaci a žádáme o rovnoprávnost muže a ženy, ale neklademe přílišný důraz spíše na sebe samé a přitom (záměrně či nevědomky) neutlačujeme muže? Možná bychom se každá měla zamyslet nad těmito otázkami a popřemýšlet, zda si své skvělé muže samy neschováváme za ty nemožné a nesnaživé, které má většina z nás doma...

  • Dagmar (52)
    03.07. 2010 20:44

    Je jich málo

    Nikdy jsem nechtěla být nadmíru emancipovaná.Chtěla jsem se rozumně realizovat v práci, ale i dobře postarat o rodinu a své dva syny.Syny se mi podařilo vychovat tak,aby chápali své partnerky a v rámci možností jim pomohli a případně je zastoupili.Nyní však řeším dlouhodobě neudržitelnou situaci s manželem.Zkrátka,raději bude za troubu,než by na sebe vzal jakékoli povinnosti a odpovědnost za "mužské" povinnosti v rodině.Vše od účasti na rodičovských sdruženích synů až po zajištění výměny vodoměrů,opravu pojistek, vypínačů a zásuvek je na mně.Nepodlehla jsem představě,že partner své úkoly pochopí a přistoupila jsem k metodě vše mu sdělit jasně a zřetelně,aby nedocházelo k omylům a nedorozuměním.Ovšem výsledek je ten,že jsem mu dala návod k tomu,čemu se má vyhnout.V kritických životních situacích jsem neměla pocit opory a pomoci,ale naprosté opuštěnosti.Tyto skutečnosti mě naučily rvát se se životem jak to jde.Vím že správní muži existují,mají své chyby,ale ty bych byla ochotna toletovat za pocit opory.

  • Jájina (35)
    03.07. 2010 07:54

    Emancipace

    Emancipace není jen pojem, slůvko, fráze. Jak vnímám emancipaci já? V úplně obyčejných věcech, maličkostech: manžel umyje nádobí, okna, schody... ale ne proto, že já jsem právě nemocná nebo mimo domov. Udělá to proto, že je potřeba tuto práci udělat. Zrovna tak já vezmu lopatu a naházím do sklepa uhlí. On přečte dětem pohádku, já promažu vrzající dveře. On si řekne svůj názor, já také a společně najdeme kompromis. Nesouhlasím s tím, že dnešní dospívající nejsou dost emancipovaní. Naopak. To co dělají a zvládají dnešní mladé dívky by jejich babičky zvládly velice těžko. To samé kluci. Dnes je normální, že kluk umí vařit, zašívat, nakupovat. Kluci i holky mají stejný přehled o módě, technice...... Emancipace, neemancipace, jako žena se nechám ráda rozmazlovat ať už pozorností svého muže nebo drobností od syna. Asi mám štěstí, protože skvělého mužskýho mám doma. A spoustu dalších vidím kolem sebe. Určitě ale platí, že pokud je někdo hulvát, bude jím i s plnou pusou slov o emancipaci.

  • Petra S. (34)
    02.07. 2010 17:06

    Existují!

    Jsme spolu s manželem 10 let a nemyslela jsem si vždy, že je superman a ten nejlepší...Není vždy zábavný, má své vrtochy, je spíš do sebe zahloubaný a tichý, já jsem veselá a mám ráda zábavu.Jenže ted vím, že bych HO už nikdy za jiného neměnila!Všechno se totiž ukáže v těžkých životních chvílích.Moje sestra se pár dní po porodu dvojčátek dozvěděla diagnozu maligní lymfom, teď se léčí.Pro nás to znamená, že tu dost často míváme k našim třem dětem na starost ještě dvojčátka.A manžel přesto, že je hodně zaměstnán, pomáhá s nimi jak se dá.Minule viděl, že jsem unavená a řekl mi, ať se vyspím, že si "vezme noc"Když jsem pak pozorovala, s jakou něhou a péčí se o miminka stará, věděla jsem, že je to člověk, který mě nikdy nenechá na holičkách.A to je krásný pocit a důležitější, než zábava a povrchní radovánky!Miluji Tě, Michale, jsem ráda, že jsi!Petra

  • Veronika (19)
    02.07. 2010 16:05

    Jsou, ale je jich proklatě málo

    Dá se téměř s jistotou říct, že skoro "vyhynuli". Ale stále se najdou tací, kteří takové kouzlo nebo dar mají. A na nás ženách už je jen to, jestli je budeme hledat mezi tou horou ostatních mužů, kteří se tak někdy jeví jen na začátku. Láska je o tom dávat a brát. Nemůžete dělat jen jedno z toho. A pakliže už najdete toho správného muže, nebojíte se ničeho. S takovým člověkem je téměř jednoduché zdolávat překážky. Rozhodně to milé dámy nevzdávejte a hledejte. Přeci jen existují. V.

  • 02.07. 2010 10:08

    Hlavna rodiny

    Po dvou neúspěšných vztazích jsem ve 36 letech dospěla k praktikám své matky. Můj partner je "hlava rodiny", ale já jsem "krkem", který hlavou otáčí. Letos jsme oslavili 10 let :-)

  • Barbora (32)
    02.07. 2010 09:20

    Sanca?

    Chcela by som napisat nieco mudre, ale neviem... Rozisla som sa s priatelom po 9 rokoch, chcela som mozno viac.., viac porozumenia, pocitu, ze som pre neho dolezita, lasky? Okrem slov sa ciny nediali, necitila som ze niekam patrím. Aj ked zensky svet je aj pre mna veledolezity, predsa len som chcela mat pocit, ze mam aj muzsku naruc, ktora ma podrzi. Rozhodla som sa ukoncit tento vztah. Asi som sa mala nieco naucit, ale nenaucila! ... a preto mi bol dany dar. Cakam s byvalym priatelom babo a vcera som sa dozvedela, ze je to chlapec. Tak sa asi mam naucit nieco pekne od zaciatku....a uprimne? Bojim sa, a velmi. Bojim sa ci to zvladnem. Ci je vo mne dost lasky, trpezlivosti, porozumenia a vsetkych tych doletitych citov a postojov, ktore som tak chcela dostat!!!!???? Ci nemam zistit, ze stastie v laske je v prvom rade o tom davat z lasky - teda bez ocakavania, ze mi to adresat vrati. Ved dostala som tolko lasky od muza - môjho dedka - uplne nezistnej.A to, ze mi to v partnerstve nevychadza, snad raz vyjde!Verim!

  • MONIKA (24)
    01.07. 2010 14:53

    Muzi su stale len detmi

    Myslim si,ze v dnesnej dobe je strasne tazko najst rovnopravny vztah.Castokrat mam pocit,ze muzi ziju v svojom svete a nechapu nas zeny.Mozno nas ani nechcu pochopit.Ja si predstavujem taky vztah ako vztah jednak s porozumenim,laskou a samozrejme volnostou,teda mam na mysli nezakazovat svojej druhej polovicke to ,co ma rad a nezakazovat mu ist tam,kde sa citi dobre.Takisto by muzi nemali zenam vycitat mnohe veci ako nakupy a ine veci. Ja som nerovnopravny vztah zazila,vsetko,co som robila a mala rada bolo zle a nespravne.No teraz sa nemozem stazovat na svojho terajsieho priatela,lebo sa mi snazi vyhoviet vo vsetkom,v com moze.Vztah nie je len o kompromisoch ale i o porozumeni.To casti chyba v dnesnej dobe medzi ludmi.Nielen vo vztahoch dvoch ludi ale medzi ludmi celkovo.No a ak by som sa vyjadrila k tomu nadpisu ,teda muzi ako deti,mam pocit,ze castokrat v nich vidim male dieta.Navonok silny a muzsky,no vo svojom vnutri su stale deti...Niekedy mile,ale niekedy nepochopitelne.Ale co by sme bez nich robili,ze?

  • Veronika (28)
    30.06. 2010 17:29

    mám ho

    Jednoho skvělého muže jsem našla. Základem spokojeného vzahu je, podle mě, podobnost povahy a stejné zájmy. A v žádném případě to není nuda a ani to neznamená, že trávíme čas stále a pouze spolu. Někdy se cítím až nepatřičně když mi kamarádky vypráví o svých problémech s partnery a ptají se: co musím řešit já? Odpovídám jim, že dokonalé to není nikde. A to je asi ta jedniná PRAVDA.

  • Míša (28)
    30.06. 2010 15:59

    Mám a nebo nemám?

    Jsem teď v situaci kdy si výše uvedené otázky pokládám možná častěji, než bych měla. Stojím na prahu rozhodnutí, jestli se s přítelem po pěti letech vztahu a společného života rozejít, nebo se pokusit o záchranu. O záchranu, o kterou se snažím už rok. Prošla jsem všemi fázemi a teď už jsem jen smutná.. začínám mít pocit, že chyba je na mé straně, že muž je prostě bordelář, často nechce komunikovat, relax je pro něj televize a gauč. Říkala jsem si že na tohle je přece ještě brzo! Ale možná mi má stačit že je hodný, trpělivý, nepije, nesleduje fotbal a za ženskými se neotáčí. Má a nebo nemá? Jsem tak náročná a věčně nespokojená jak tvrdí? A jak se po pěti letech pozná láska? Co když budu litovat? Vypadá právě takhle rovnoprávný vztah??

  • Deniska (33)
    30.06. 2010 14:04

    Někde určitě jsou

    Dobrý den milé dámy, musela jsem se smát nad tímto tématem. Jak už to bývá hodná ženská si najde potvoru chlapa a naopak. Je to spravedlivé? Chudák ženská, která "vyfasuje" toho hrubiána, který ji nikdy nedocení. Taková je myslím nespočetná většina. Celý život, skáče, dře, pracuje, rodí děti a nakonec od ní manžel odejde jen proto, že už není "to co bývala". Žádné docenění, žádná slova: Miláčku já ti s tím pomůžu" nebo Jsi prostě úžasná... Většinou stejně muži chtějí přesně to, co doma nemají a ženy si vyhledávají úplně ty stejné, ty rádoby chlapy s velkým CH. Ale i tak bez nich to není ono, bylo by nám smutno a proto holky, někde ten pravý určitě je. Já v to věřím, jen se musíme pořádně dívat...

  • Martina (33)
    30.06. 2010 08:37

    Máma v nemocnici a táta v sukních

    Celý minulý týden jsem proležela v nemocnici po operaci tlustého střeva a protože máme doma dvě malé děti (2 a 5 let) musel se o ně manžel postarat sám. Jako naschvál byly obě babičky pryč, tak na to byl zcela sám. Já si na nemocničním lůžku pročítala Ženu a život a on si doma vyzkoušel život ženy. Zvládl to na jedničku! Děti byly nakrmené (hranolky, pizza a zmrzlina) , vykoupané (místní rybník), ale spokojené. Nakonec se manžel přiznal, že si to s dětmi užil, ale večer prý v 9 padal únavou. Teď jsem už doma a odpočatá, kytka na stole a role se opět mění. Ale stejně, můj muž je skvělý muž!

  • Lenka (31)
    29.06. 2010 23:46

    Mám je doma!!

    No, když přivřu obě oči, tak mám tři skvělý chlapy doma. Někdy si to i doopravdy myslím! Jenže zrovna dnes to nevypadalo.....manžel spěchal do hospody, protože malému rostou zuby, tak je náležitě protivný. A ten starší byl zas nervózní z vysvědčení, tak jsem si užila. Ale neměnila bych!!

  • Katy (29)
    29.06. 2010 22:13

    skvělí muži na vymření

    uzasny clanek,plně souhlasím,jsem soběstačná,poměrně uspěšná,a nemohu najít Pana Božského,jelikož jsem moc emancipovaná,ale bohužel mě k tomuto přinutila dnešní doba,pokud se nespokojím se slabou osobností nezbyvá mi nic jiného,než si vše zařidit sama,takže shrnu celkovou situaci pro krásné mladé uspěšné ženy,bud si najdete slabší polovičku,a nebo se zapsat do zahraniční seznamky,protože v západní evropě jsou silne emancipované ženy žádané......

  • Eva (19)
    29.06. 2010 18:38

    Trpělivost růže přináší

    Ženám, které nemohou najít lásku, radím: Nehledejte ji. A přijde sama. Dlouho jsem nemohla najít partnera a našla jsem ho náhodou, když jsem šla ven za jiným účelem než "sbalit" muže. A hned s tím prvním jsem spokojená. S přítelem chodím 4 roky a jsme pořád zamilovaní. Důležité je, když si žena s mužem má pořád o čem povídat, nenudí se spolu, jsou k sobě upřímní a mají se rádi. Můj přítel taky není úplně dokonalý. Když chci aby něco udělal, musím mu to říci důrazně a občas i několikrát a běda, něco po něm chtít, když je fotbal:-) Ale jindy mě zase sám něčím příjemně překvapí. Navíc poctivě vydělává peníze a práce ho baví. Určitě si myslím, že by se chlapi neměli rozmazlovat - uvařit jim, vyprat..to jo. Ale připravit jim všechno pod nos, všechno žehlit - to už je rozmazlování. Určitě záleží na ženě, jestli bude její chlap líný, podpantoflák nebo veselý pohodář. Ve vztahu jsou důležité kompromisy. Na rovnoprávném vztahu musejí pracovat oba partneři. A jak se říká: Trpělivost růže přináší.

  • zuzana (28)
    29.06. 2010 14:34

    muze je treba vychovavat

    zdravim vas vsechny, muj nazor na muze je takovy ze jsou proste jini nez my - nechapou naznaky, nechapou nase obavy a starosti a proste nejlepsi zpusob, jak predejit zklamani z pocitu nepochopeni od muzu je mluvit narovinu a primocare no a jinak si myslim ze rovnopravnost vztahu se odviji od vzdelani, my jsme s manzelem oba lekari a vydelavame si priblizne stejne penize, takze nemusim byt v submisivni pozici, a to je zaklad, jinak driv nebo pozdeji je zena brana jako jen ta od plotny, radim vsem, hlavne nebyt na muzi financne zavisla, to mi radila vzdy mama a mela velkou pravdu a jak si my zeny sve muze vychovame, resp. pozdeji jako matky, takovi budou

  • mudr. zuzana sepelakova (28)
    29.06. 2010 14:29

    muze je treba vychovat

    pekne vas vsechny v redakci zdravim, ziju urcite v rovnopravnem vztahu, kde jsem aspon doufam respektovana, muj nazor ale je, ze v mem pripade je to dano tim, ze jsme oba s manzelem dosahli stejne vzdelani, jsme oba lekari, myslim ze na vzdelani to dost zalezi, dost casto jsou totiz zeny v pozici, kdy vydelavaji mene penez a ve spolecnosti neni jejich statut takovy jako muzuv, a vznikaji problemy z toho, ze se zena doprosuje muze o penize a tim vlastne je v submisivni pozici, to ze se mimo jine stara o rodinu a treba na vzdelani nemela tolik casu, je samozrejme v techto momentech nepodstatne. A jestli nas muzi chapou a rozumi nam?? maji podle me uplne jine mysleni, my si myslime ze neco naznacime a oni to pochopi - muzi neznaji naznaky, oni proste potrebuji primocarou rec, z mych zklusenosti je proto nejlepsi proste mluvit narovinu ale jinak si myslim ze muzi jsou skveli a hlavne jsou takovi, jake si je vychovame, at uz jako manzelky nebo matky

  • jana petrovická (29)
    29.06. 2010 10:54

    muži..

    muži a chápat ženy??to asi nikdy nepůjde.Příjde mi,že ač se snaží,nemají na nás..Neumí pochopit,jak žena zvládne vše kolem dětí a domu a oni zvládnou jen jednu věc a ještě ne vždy je to dobře..Myslím si,že muži vždy budou na jiné koleji,asi je to dobře,protože se doplnˇujeme a život je pestrý,ale na nás nemají.

  • Radmila
    28.06. 2010 14:32

    příští život

    Já vám to řeknu v jedné jediné větě, z které určitě pochopíte vše: V PŘÍŠTÍM ŽIVOTĚ SE CHCI NARODIT JAKO MUŽ!(tedy samozřejmě pokud my ženy budeme mít postavení jako dosud v opačném případě, kdy by u nás byla 100% emancipace tak ráda se narodím jako žena.)

  • Oli (33)
    28.06. 2010 14:25

    Skvělí

    Jsem 11 let vdaná a nemůžu si stěžovat. Nikdo není dokonalý, ani muži ani my milé dámy. Když se oba partneři snaží být tolerantní a zároveň si toho druhého váží je to nejlepší způsob, jak skvělého chlapa neztratit. A jak ho získat? Každý má jiný vkus, ale ti skvělí muži jsou všude kolem..

  • Eva (45)
    28.06. 2010 14:24

    Hlavně žádné náznaky

    Moje zkušenost po téměř dvacetiletém manželství je - žádné náznaky! Když mi něco vadí, musím to říct jasně. Zkoušela jsem několikrát, když mě manžel něčím naštval, různé náznaky, mluvit na půl úst, "tvářit se", ale nedošlo mu to. Jen se mě jednou zeptal, co je? Já na to: "Nic", tak to tak bral. Teď už jsem tak zkušená, že to buď hodím za hlavu nebo když mi opravdu o něco jde, snažím se najít chvilku klidu (bez dětí, rodičů a dalších osob) a klidně manželovi vysvětlit, co po něm vlastně chci nebo co se mě dotklo. To samé je s rozdělením domácích prací, dřív jsem běhala po bytě se škopkem prádla ke šňůře, s náručí dalšího špinavého k pračce, zamíchat jídlo a nahlas jsem vzdychala v očekávání, že mi buď pomůže nebo alespoň polituje a pochválí. Teď už jasně řeknu, jestli by mohl pověsit prádlo, zamíchat jídlo a funguje to úplně zázračně. Moc se mi ulevilo, protože nejsem žádná herečka a tak mě ty náznaky ani nebavily. Nevím, jestli je to univerzální rada pro všechna manželství, ale u nás zatím funguje. Eva

  • Ivana Truhlářová (20)
    27.06. 2010 23:23

    "Skvělí" muži

    Velmi diskutované téma muži versus ženy není cizí snad nikomu z nás - úžasné, všehoschopné ženy a nenahraditelní, pracovití muži. Jeden bez druhého není schopen existovat, ale i přes to se o tom s oblibou často navzájem přesvědčují-a důvod nikdo nezná. Možná ze strachu, z pocitu nadřazenosti nebo ze zoufalství podstupujeme časté hádky, výměny názorů a poté společné nákupy nových talířů, a i když může mít žena či muž v určité chvíli hlavní slovo, jsou v tom pořád oni dva, bez rozdílu věku, rasy či postavení - je to muž a žena. Oba si naslouchají, oba argumentují a oba jsou si rovni. Ať už se o mužích říká, že nechápou, co po nich ženy chtějí nebo o ženách, že chtějí po mužích příliš moc, je to jedno, protože ať už se snažíme jak chceme, tak i přes panující rovnoprávnost se nikdy nezbavíme fakt, že muži nás ženy nikdy nepochopí a ženy muže ani pochopit netroufají, protože oni jsou přeci ti "skvělí" muži bez kterých my ženy žít nedokážeme a nebo (ruku na srdce) ani nechceme...

  • Jindřiška (47)
    27.06. 2010 22:29

    Co radila babička a dědeček:o))

    Můj otec i manžel byli raplové a tyrani, jsem pár let šťastně rozvedená a "žiju". Chtěla jsem se seznámit, zkoušela jsem to i ono, a ono to ne a ne vyjít. Nemluvím o vztahu, mluvím o příležitosti. ...A pak jsem to pochopila.Je to tak jednoduché, říkával to již můj dědeček, báječný chlap: "Chceš-li chlapa, musíš mít na něj čas!". Pomáhala jsem kdekomu a kdečemus a neměla čas ani na sebe, natož na chlapa. Za 4 dny mám promoci a to mi do 50tky zbývají již jen necelé 3 roky...a teď teprve začínám žít a užívat si volna. Člověk se musí srovnat, říci si, někdy i poznat, co skutečně chce a nechce a "přestat " moc chtít najít, pak se skvělý chlap objeví. A moje moudrá babička zase říkávala:"Děvenko, s chlapem musíš jako s děckem - nakrmit, uspokojit, pochválit a jinak mluvit holými větami, jasně, stručně a na rovinu:o)) No, né každej chlap to unese, ale ten co to zvládne, bude můj:o))

  • Lenka Svobodová (36)
    27.06. 2010 19:11

    skvělí muži

    Skvělí muži? Ti na vymření nejsou v žádném případě, je jich spousta, jen si je my ženy musíme trošinku usměrnit, ale pokud máme dostatek energie, chuti a elánu, oni nám tisíci násobně později vrátí.

  • Veronika (44)
    27.06. 2010 18:57

    mám skvělého muže

    svého skvělého muže jsem našla už v 18 letech. Letos jsme oslavili již 25 let společného života. Není to princ z pohádky, ale super chlap, který je i po 25 letech stále ochotný mně naslouchat, je stejně pozorný a hodný jako před 25 lety. Vychovali jsme spolu dva stejně úžasné syny. Stále je nám spolu dobře. Manželství je o toleranci obou partnerů a neustálé komunikaci. Vztah se musí pěstovat jako květina, jinak zahyne. Dá to práci, ale stojí to za to.

  • Jitka (30)
    26.06. 2010 21:10

    Partnerství je týmová práce

    S mým manželem jsme tým. Jsme parťáci do nepohody, kámoši, milenci, rodičové... Nebylo lehké se najít, ale čekání a hledání se vyplatilo, na tom se oba shodujeme. Občas mě někdo označí pohoršeně za feministku. Já sama se za ni nepovažuju a můj muž se tomu taky směje. On mě respektuje ve všech oblastech života (stejně jako já jeho), takže se spolu nepotřebujeme přetahovat, kdo z nás je lepší, chytřejší, vydělává víc... Je nám spolu fajn a výborně se doplňujeme - úkoly si rozdělujeme podle toho, koho otravují méně. Demokracie u nás funguje bezchybně:-)

  • Olga Roschlová (34)
    26.06. 2010 18:37

    Mám skvělého muže

    Nevím, jestli jsou opravdu všichni muži skvělý. Já jsem si vzala skvělého muže a až po nějaké době jsem začala vidět nedostatky. Byla jsem pořád nespokojená a možná bych to svojí rýpavostí dotáhla až k rozvodu. Trvalo mi velmi dlouho než jsem si uvědomila, že jsem si vzala dospělého a tudíž hotového člověka, který se může jenom velmi těžko změnit. Musela jsem přehodnotit, jestli jeho nedostatky (nepořádnost apod.) nepřeváží jeho přednosti. Přivřela jsem oči a přivírám je dodnes. Ale v zásadních věcech je to skvělý muž. Takže nic nového pod sluncem, je to hlavně o naší toleranci. A hlavně partnerství nebo manželství není jednosměrka a můj muž přivírá oči určitě taky :-).

  • Janea (28)
    26.06. 2010 16:58

    loveni princu

    pracuji jako lovkyne mozku. Presto vsak muj soukromy projekt, najit pana bozskeho stale nevychazi. A pritom naroky nemam tak vysoke.Samostatny, inteligentni a proste pohodovy chlap. Vetsina z nich sice zije sama,ale venuji se praci a na soukromy zivot jim nezbyva moc casu. Jenze az to nebudou ti atraktivni chlapici,zjisti,ze neco prosvihli.Treba si ulovi mladou kocku,ale ta bude mit uplne jine predstavy o zivote. A kde mame lovit my skoro tricatnice? Zalezi co mame rady, ve fitku, na vecircich, na spolecenskych akcich a nebo rovnou nekoho oslovit na ulici, kdo vi,treba si pak jednou budeme vycitat, ze jsme toho prince videly, a nechaly ho jen tak projit...

  • Janea (28)
    26.06. 2010 16:57

    loveni princu

    pracuji jako lovkyne mozku. Presto vsak muj soukromy projekt, najit pana bozskeho stale nevychazi. A pritom naroky nemam tak vysoke.Samostatny, inteligentni a proste pohodovy chlap. Vetsina z nich sice zije sama,ale venuji se praci a na soukromy zivot jim nezbyva moc casu. Jenze az to nebudou ti atraktivni chlapici,zjisti,ze neco prosvihli.Treba si ulovi mladou kocku,ale ta bude mit uplne jine predstavy o zivote. A kde mame lovit my skoro tricatnice? Zalezi co mame rady, ve fitku, na vecircich, na spolecenskych akcich a nebo rovnou nekoho oslovit na ulici, kdo vi,treba si pak jednou budeme vycitat, ze jsme toho prince videly, a nechaly ho jen tak projit...

  • Janea (28)
    26.06. 2010 16:57

    patrani

    pracuji jako lovkyne mozku. Presto vsak muj soukromy projekt, najit pana bozskeho stale nevychazi. A pritom naroky nemam tak vysoke.Samostatny, inteligentni a proste pohodovy chlap. Vetsina z nich sice zije sama,ale venuji se praci a na soukromy zivot jim nezbyva moc casu. Jenze az to nebudou ti atraktivni chlapici,zjisti,ze neco prosvihli.Treba si ulovi mladou kocku,ale ta bude mit uplne jine predstavy o zivote. A kde mame lovit my skoro tricatnice? Zalezi co mame rady, ve fitku, na vecircich, na spolecenskych akcich a nebo rovnou nekoho oslovit na ulici, kdo vi,treba si pak jednou budeme vycitat, ze jsme toho prince videly, a nechaly ho jen tak projit...

  • Alžbeta (28)
    25.06. 2010 21:54

    Mám skvelého muža...

    ...môj obrázok o skvelom mužovi sa rokmi radikálne zmenil...často sa mi stáva, že v autobuse vidím muža, na ktorého pri pohľade by som si ešte pred pár rokmi povedala "mať ho tak doma" a dnes sa len nad tým pousmejem a viem, že ten najskvelejší je naozaj doma, má síce plešinu, už viac ako pár šedivých vlasov, 59 kg aj s topánkami ale čo je dôležitejšie je pozorný, do nášho denno-denného života vnáša pragmatickosť a zmysel pre realitu, ktorý mne chýba a to je najdôležitejšie - je milujúci manžel a otec...a som presvedčená, že každá jedna z nás má právo stretnúť takého skvelého muža, ktorý bude len a len pre ňu skvelý a to že sa iným nezdá skvelý?!...chvalabohu aspoň mi ho nikto neuchmatne :-) ...veľa skvelých chvíľ s Vašimi (našimi) skvelými mužmi!

  • Blanča (36)
    25.06. 2010 17:26

    SKVĚLÝ MUŽI...?!

    Jo,muži,tak to je téma do "RVAČKY"...toto stvoření dokáže dělat,na rozdíl od žen ,pouze jednu věc najednou..což ženy dokáží dělat několik věcí naráz. Takže když něco dělají nesmíme je "rušit" a něco po nich chtít...jinak jsou naprosto nepoužitelní. Ale jinak toto mužské stvoření je naprosto skvělé,a to za těch podmínek,když z nich toho skvělého muže dokážeme "vyklubat" a tu úžasnost z nich "vypáčit"...zkrátka a jasně musíme vědět JAK NA TO,JAK NA NĚJ a pak máme vyhráno...nesmíme "tlačit na pilu" a pak toho PANA ÚŽASNÉHO máme vedle sebe,po svém boku v dobrém i zlém! Mé heslo zní: JAKÝ SI TO UDĚLÁME,TAKOVÝ TO MÁME!!!

  • Monika Šterclová (30)
    25.06. 2010 14:03

    Můj opravdový MUŽ

    Někteří muži jsou opravdu skvělí, chápaví a hodní, bohužel jsou ale ženy, které to neumí ocenit a pořád jsou s těmi skvělými protějšky nespokojené. Já mám suprového chlapa, občas je na zabití, ale to já taky. Důležité je, že při sobě držíme v dobrém i zlém a máme se opravdu rádi. Po 8 letech jsme do toho konečně praštili a vzali se. Můj muž je pro mě nejlepší chlap pod sluncem(hned po tátovi) a nejlepší tatínek pro našeho synka. Jsem šťastná, že zrovna já jsem narazila na opravdového MUŽE.

  • Marie (54)
    24.06. 2010 11:02

    Jsou nebo nejsou?

    Vždycky jsem hledala skvělého muže, chápajícího, skvělého manžela i tátu. Ale i muži jsou jen lidé se svými nedostatky a slabostmi. A tak jsem se se svým prvním "skvělým" mužem rozešla. Dnes už je skvělý zase pro někoho jiného, zůstal však správným tátou pro mé tři syny, ze kterých jsme, aspoň doufám, vychovali skvělé muže. Snad najdou tu pravou, pro kterou takovými opravdu budou. Já jsem našla svého druhého skvělého muže. Snažíme se být k sobě tolerantní a snad už ve svém věku máme dost rozumu na to, abychom si náš vztah ničím nepokazili. Záleží vždy na obou partnerech, jaký budeme jeden pro druhého.

  • Ilona F (42)
    24.06. 2010 09:25

    Ano?

    Já si svého skvělého muže našla hned v 18 letech,alespoň jsem si to myslela......no nějaké chyby se našly,problémy i slzy byly taky.....ale když potřebuji pomoc je na blízku,umí mě vyslechnout (pokud není nějký zajímavý sport.přenos),umíme si naplánovat společný čas,každý si najít čas na svoje koníčky i kamarády.No není to skvělé? Po 25 letech?

  • Dana Š (53)
    23.06. 2010 22:22

    kde ti skvělí muži jsou?

    Vymřeli snad, či jsou velmi ohrožený druh?Nebo je snad musíme hledat jako jehlu v kupce sena?Někdy nám to tak přijde, že skvělí muži jsou nedostatkové zboží, ale pak se najednou odněkud z temnot vynoří jeden či dva skvělí muži a najednou tu jsou skvělí otcové,synové,kamarádi a milenci. Svět se nám zdá plný skvělých mužú a žen.

  • dana (30)
    23.06. 2010 18:51

    Skvělí muži jsou, jen je potřeba chtít je vidět...

    Skvělých můžů je spousta, ale i já jsem byla jednou z těch, která dlouho toho pravého ne a ne najít....Na každém jsem si po čase našla něco špatného, přes co jem se nemohla přenést. S věkem jsem pochopila, že vše je v komunikaci. muži nechápou naše ženské naznačování a postrkávání, prostě je potřeba říct jim na rovinu, co se mi nelíbí, co bych chtěla změnit. Hlavně nemlčet a nečekat, že muž příjde sám nato, proč jsem naštvaná...Jsem šťastná, že jsem včas pochopila, že muži a ženy jsou opravdu z jiných planet, ale spolu dokážou vytvořit planetu novou, jen musí oba chtít. Díky tomuto poznání jsem 2 roky štastně vdaná a každé ráno nemůžu uvěřit, že se probouzím vedle tak skvělého muže, který mi nosí květiny jen tak, umyje nádobí a vyžehlí košile když je třeba. I on má samozřejmě pár drobných vad, které ale ráda přehlédnu a nakonec, taky nejsem dokonalá...

  • Iva (35)
    23.06. 2010 13:03

    Ano a Ne

    Ja sama mam jiz radu let bezva chlapa doma, ale vsechno zalezi na obou z nas, vsechno je o vzajemne toleranci a ano, "umu" jak to s chlapem "zavalet". Neni to nic spatneho, jak jiz tady receno, kdyz se to s chlapem umi, pochopi vse a udela, co na ocich vidi. 100% souhlasim s vyroky do teto ankety, cili ano, muzi jsou, staci jen slevit z naroku a zamyslet se nad sebou a urcite neni nadlidsky vykon najit trochu skveleho muze. Zalezi opravdu na kazde z nas.

  • Zdeňka Bajgarová (36)
    23.06. 2010 12:43

    Nechápou :-)

    A ví to vůbec žena sama a umí to říct na rovinu? Já upřímě říkám, že né a taky přiznám, že nejsem nikdy dost spokojená a proto to není se mnou jednoduché. Pokud muži něco řeknu, udělá to. Tajně pořád, čekám, že mě překvapí a splní mé nevyslovená přání. Například, když mu napíšu na lístek na nákup máslo a on ho donese, zuřím já chtěla Ramu, už 10 let nekupujem nic jiného. Když muž dostane úkol splní ho, ale musí být jasně řečeno vše, doufat, že HO to napadne, jsem už dávno vzdala. Myslím si, že já žiju ve vyváženém vztahu, ale stálo to oba dva hodně usílí a trpělivost. Vůbec se nebráním představě starat se o muže, děti a domácnost a nechat se hýčkat. Je krásné mít kariéru, rozhodovat, ale kdo tohle ocení. Peníze nejsou všechno. A strávené dny s dětmi třeba jen kousek od domu, vnímat jejich první poznání se světem, životem. Nikdo Vám tyhle chvilky už nikdy nevrátí. Před 10 lety bych to napsala jinak :-). Takže si rovnoprávně rozdělíme úkoly a já s láskou budu ta co vytváří zázemí. Je to sakra těžký úkol.

  • 23.06. 2010 11:10

    asi je to věkem

    Za svůj život jsem potkala mnoho mužů, kteří se v ten daný okamžik zdáli být těmi skvělými pravými protějšky. Těmi muži, kteří byli stvořeni jen pro mě. Jenže když se na to podívám zpětně, s odstupem let a bez tehdejších emocí, najednou už tak skvělí nejsou. Ba co víc, u některých z nich téměř nechápu, jak jsem mohla s prominutím BÝT TAK BLBÁ. Jenže těžko soudit. Nelituju ničeho. Každý "pan Božský" mi něco dal a mnohdy hodně vzal. Byla to moje zkušenost, kterou jsem si měla odžít. Možná právě proto teď miluju svého muže, vidím jeho chyby a růžové brýle jsem dávno odložila do skříně. Miluju ho proto, že dokonalý není. Ale JE skvělý, ikdyž má blbou náladu nebo s ním prostě není řeč. Vím, že ke mě pasuje a to je vlastně ten nejlepší pocit.

  • Loren (22)
    23.06. 2010 09:54

    Každý může být ideál

    .... Jsme to my ženy kdo si vybíráme své protějši, takže pokud si Jing najde svůj Jang, a ještě si ho bude umět malinko dotvarovat aby k sobě bez nátlaku pasovali, pak vyhráli oba. Tuhle něžnou nenásilnou "manipulaci" se lze naučit, jen je třeba tréning a zdravé sebevědomí - znát svou hodnotu, a také musíte tomu druhému naslouchat a používat své ženské zbraně k oboustrannému prospěchu. S trochou cviku může každá žena toho vztahového "Filipa" mít :-)

  • Loren (22)
    23.06. 2010 09:46

    Každý může být ideál

    Podle mého skromného názoru a mé zkušenosti je "dokonalý" chlap vizitkou jeho partnerky, neb každý chlap může a bude dokonalý pokud bude mít po svém boku tu správnou ženu, která to s ním bude "umět". Mnoho žen tuto "neškodně něžnou manipulaci" neovládá, a proto si stěžují že nemohou toho správného najít, ale vnuknout zrovna tomu Vašemu pánovi své myšlenky aby to byl vlastně jeho nápad a ještě jej uskutečnil s radostí a pýchou jak je šikovný, není zase až tak nesplnitelné, a co je podstatné - tento um se netýká jen obecně krásných žen, týká se to všech žen!, každá máme svoje zbraně, akorát jen málokterá je umí používat. Přidaným docela zásadním faktorem je, jakým způsobem se svým milým mluvíte, CO mu říkáte, a hlavně JAK mu to říkáte. Můj názor i přes výjimky je, že dokonalý chlap existuje, těžko se sice hledá, ale pro každou ženu je pochopitelně ideál něco jiného, kdo není ideál pro Vás může být pro jinou. ...

  • Lucie (32)
    23.06. 2010 06:11

    Báječný muž

    Tak já si nemohu stěžovat, mám takového skvělého muže doma a to už 8 let. Je báječný a nemyslím si to jen já, ale i mé známé kteří ho znají, tak by rádi abych jim ho na chvilinku půjčila. Je pravda, že občas je doma i mráček ve vztahu, ale rychle prosvítí sluníčkem. Jsme oba velmi zaměstnaní, ale umíme si dělat radost na vzájem včetně chvilek, které spolu velmi rádi trávíme. Ve vztahu je potřeba nutná dávka tolerance, naslouchání, lásky, náboje a život žít s radostí a né neustálým stresem.

  • Andrea (33)
    22.06. 2010 22:28

    Muži

    Dobrý večer:o)myslím,že je tam od každého kousek.Je nad lidský výkon najít toho pana užasného,ale také mám pocit,že někdy jsme až příliš náročné a nechápeme,že některé situace jsou pro muže totálně tabu:o)které jim nestojí za to,o tom přemýšlet.A proto si myslím,že je to 50 na 50:o)takže jistě existují skvělí muži,stejně jako my ženy:o)

  • Svatka (32)
    22.06. 2010 22:19

    Skvělí muži mého života

    Asi mám štěstí: jednoho skvělého muže mám doma, druhého v práci jako šéfa ... Vedle obou se cítím jako žena, respektují mě, nechávají mě dýchat. Nevařím teplé večeře, nežehlím ponožky a doma panuje pohoda. Dělba práce na mužskou a ženskou u nás neexistuje, každý dělá co je potřeba. Tolik doma. A v práci? Při pohovoru mého nadřízeného nezajímalo, že mám tříletou dceru, mezeru v profesním životopise přešel. Dalším skvělým mužem byl můj tatínek - chlap, který mi ukázal, co mám v životě hledat. Skvělí muži nevymřeli, stačí se dobře podívat kolem sebe.

  • Jana (36)
    22.06. 2010 20:09

    Súhlasím,

    skvelých mužov je stále menej. Sama som toho dôkazom. Odišla som z desťročného vzťahu. Nevedela som už zvládať priateľovu nadradenosť a jeho obrovskú zmenu k horšiemu a neoprávnenej žiarlivosti. Len preto,že žena po materskej nemá právo chodiť do práce a starať sa o seba popri všetkému,čo bolo treba urobiť pre rodinu. Som sama sedem mesiacov a jedinou milou spoločnosťou mi je moja dcéra Sofi. Ďakujem za ňu...

  • Veronika (21)
    22.06. 2010 20:04

    "Vymřeli"

    Dle mého názoru chlap nikdy nepochopí co žena chce. Chlapům ke štěstí stačí dobře uvařená večeře, kterou když neuvaří žena, tak uvaří matka, na což spousta mužů spoléhá. velká televize a pohodlný gauč. Myslím,že muži "kuchyňky" vymřeli. Jsou chlapi co lépe vaří než jejich partnerka,ale když vidím přítele jakej nadělal svinčík, tak ho k plotně raději nepouštím. Řídí líp než já,což bude asi tím,že nemám řidičák. Myslím si, že chlapi jsou naše zlatíčka, ať jsou dobré kuchařinky nebo sportovci nebo jen povaleči na lužku. Vždyť mi je potřebujeme víc než oni nás,co třeba ke splození dětí nebo opravení televize? Ať mají chyb nespočet stejně bez nich by bylo na tom světě daleko hůř.

  • Petra (37)
    22.06. 2010 19:35

    Probuzení

    Podle mého názoru se nedá srovnat mladá generace mužů /tak do 30 let/ a ta stará. Stará generace je ještě vychovávaná dle tehdejsich poměrů, které se ovšem velice změnily. Tj model žena u sporáku, muž opravář, řidič, kutil. Dnes sporák zůstal, ale opravář nemá co opravovat, jelikož dnešní sofistikované přístroje a auta jsou opravované autorizovanými servisy, vše se dá koupit a není třeba vymýšlet a kutit. Role řidiče již je také pasé, jelikož řídí obě pohlaví a to ženy leckdy lépe a bezpečněji /toto se bohužel mě konkrétně netýká/. Starší muži by se měli už konečně probudit a začít se chovat dle nové doby. Toto se netýká mladší generace mužů, kterou již vychovaly emancipované matky, které nechtějí, aby se jejich synové ženily za služky a kuchařky, ale za rovnocenné partnerky a přítelkyně.

  • Jana (29)
    22.06. 2010 18:43

    Nevymřeli

    Znám skvělé muže, a znám jich spoustu. Jednoho jsem si vzala:-) Je mým dobrým kamarádem, milencem, skvělý táta mým dětem i správce našeho domu. Nepije, nekouří, nebije mě, máme společné zájmy... nenosí mi kytky, neuklízí si špinavé ponožky... že by nebyl tak skvělý... nebo jsou právě TOHLE ty nesmyslné nároky???

  • Vlasta (45)
    22.06. 2010 17:45

    od sporáku raději dál!

    U mne je emancipace jasná: za 22 let manželství jsem akorát jednou udělala palačinky, jinak mne ani nehne, abych křepčila u sporáku, zatímco chlap se vesele peleší s milenkou (jako to vidím u svých známých...) a trousí kecy o slepicích s vařečkou. Samozřejmě ale dělám jiné věci kolem domácnosti, zejména ty, co mě baví. Manžela zase baví kuchtit a tak to máme prostě emancipovaně prohozené. Myslím, že skvělí muži prostě vymřeli. Dnes si všichni chlapi myslí, že mají mezi nohama dělo, chtějí si jen užít, nic neobětovat a vyžadují POSLUŠNOST. V 21. století!!!! Nevím, jestli jsou takhle zmasírovaní sledováním filmů, televize nebo čtením časopisů...ale když rekapituluji všechny osudy kamarádek a známých za posledních 10 let, chce se mi brečet! Asi klesá celkově inteligence národa, potažmo chlapů, jinak si to neumím vysvětlit.

  • Vlaďka (34)
    22.06. 2010 17:04

    Kompromis

    Já ho našla.A nevím pouze o jediném.Nemluví ze mne chvilkové poblouznění,prvního znám už 34 let a je to můj otec.Nepamatuji si,že by se někdy k mé mamině choval ošklivě.Hádky proběhly,to ano,ale vždy bez urážek a shazování.A druhého znám 15 let a je to můj muž.Asi mám štěstí,nebo nevelké nároky,ale není ani mamánek,ani metrosexuál,ani zanedbanec.Je to pracovitý chlap co má mne a naše děti rád a snaží se nám dělat život hezčí.

Horoskop

Váš horoskop

Neděle 5. 9.

Lvi, Berani a Střelci, nebylo by moudré vkládat naděje do jednoho člověka a spoléhat na jeho slovo. Snadno se můžete zklamat. Raději se držte své intuice a samostatnosti. Panny, Býci a Kozorozi, hoďte starosti za hlavu a odpočiňte si. Neděle vás příjemně ukolébá a uklidní vaši roztěkanou mysl. Blíženci, Vodnáři a Váhy, rozptýlení naleznete mezi přáteli. Jejich humor a chuť se bavit vám přijdou...

Horoskopy na další dny...