Pátek 18. květen 2012
Dnes má svátek Nataša
Stále ještě čekáte na pana Pravého? Nebo si myslíte, že jste ho našla? Zapojte se do diskuze, kde tři nejzajímavější odpovědi odměníme!
Tak jako se meni nase nazory, meni se i nas ideal. Kdyz clovek studuje, ma jine idealy a prani, pozdeji se vytvari charakter a my mame po nasich zkusenostech i jine naroky. Vim to nejen ze sve skusenosti. Lide se meni, a po case zjistime, ze ten partner, s kterym zijeme, jde uplne jinym smerem, nez my. Ja sama se snazila zachranit vztah kvuli decku, ale dnes bych to neudelala, deti maji velmi vyvinuty cit, nemeli by se podcenovat. Ale vse je relativni, co je pro me idealni, neni pro toho druheho,kazdy citi jinak. Ale bez kompromisu to v lasce nejde, navic kazdy citi i lasku jinak, pro nekoho znamena laska materialismus, pro nekoho neznost, respekt a uctu. slovo idealni se neda definovat. Ale jedno vim jiste. Dnes je generace zen, ktere chteji vsechno, nic se jim nelibi, jak pise eva, neco se mi na nem nelibilo, tak ho vymeni za dalsiho z internetu. Ale Vera to hezky napsala, ze laska potrebuje pevne zaklady a ty mi dnes casto ve vztazich chybi. Zeny si musi predevsim uvedomit, co chteji a ne si porad stezovat
Jak říkal Einstein, všechno je relativní.To,co mně se jeví jako ideální partner,pro jinou ženu by to mohl být muž,se kterým by nevydržela.Velmi se mi líbil článek:Láska přišla až s povinnostmi,kde se mladí lidé teprve s příchodem potomka sžívali a hledali v sobě oporu,spolupracovali,naučili se tolerovat jeden druhého.Možná si spolu museli spoustu věcí odřeknout,překonávali spolu horu překážek a protože to nevzdali,asi spolu budou spokojeně žít dál.Možná taky neměli čas a peníze chodit pravidelně do společnosti,kde by mohli potkat někoho,s kým by si mohli myslet,že život jde žít bezproblémověji.Někdy totiž mladí lidé nemají sílu překonávat překážky,nedovedou se uskromnit,chtějí mít hned všechno, jsou k životu netrpěliví.A když to hned nemájí,obrací se tam,kde je majetek a peníze a až později poznají,že tohle není všechno.Láska by totiž měla mít pevné základy,neměl by to být jen domeček z karet,který se vánkem rozpadne.Za pevné zaklady považuji toleranci,úctu,důvěru,věrnost,odpovědnost.
Celý život jsem na toho pravého čekala...dnes-ve 40,jsem singl.Až ted jsem přišla na to,proč asi.V mládí jsem byla obklopena muži,kteří pro mě ztratili hlavu a já o ně nestála,nebo mě zamilování přešlo,jakmile jsem je měla jisté nebo se mi na nich něco znelíbilo,a to hned dostali kopačky.Mě za celou éru nechali jen dva.Já jich hejno.Jakmile mi ve vztahu či na vzhledu či v jeho povaze něco málo nehrálo,řekla jsem si,že to není ten pravý a kráčela jsem ve hledání nového prince dál.Dnes vím,že ten pravý byl ten,do kterého jsem byla zamilovaná V TEN ČAS,v tom konkrétním období,jen jsem na vztahu neuměla pracovat,protože jsem žila v domnění,že existuje ideál bez chyb,bez kompromisů a že i já jsem bez chyb!S postupem let jsem si vytvořila takový stav svobody,že je mi dnes zatěžko se o ni s někým dělit a slevit z požadavků.Všichni mi říkali:jen abys nepřebrala!a to se stalo.Do minulosti bych se už nevrátila,ale dnes bych se zachovala jinak.Věřím ale,že to pravé opět přijde a já s ním budu jinak zacházet!
No,já si nemyslím,že sem ho našla,já to vím:) Už více jak tři roky spolu zvládáme všechny rádosti i strasti co nám život přinese:) Není dokonalej,já nejsem dokonalá..Ale vím,že je to ON a doufám,že i já pro něj sem ONA :) Což podle všeho jsem,jinak by se mnou težko byl a žil:) A přeju všem,ať si najdou toho druhého,protože ve dvou není život snažší,ale o dost snadněji se zvládá:)
Osobně se domnívám, že by mé ego vedle ideálního muže nebylo schopné existovat! Postupem času jsem zjistila, že u svého životního partnera očekávám přítomnost několika drobných a několika zásadních vlastností, ať už v charakteru nebo ve vzhledu. A ke svému neskonalému štěstí jsem přesvědčena, že to vše můj současný partner má. Jsou to stokrát omílané a otřepané (pro mě však nesmírně důležité) vlastnosti jako např. důvěra, spolehlivost, mentální vyspělost, charakter a humor podobné mému nebo šibalský "kukuč", štíhlá postava a velké ruce. Když k tomu všemu ještě přidám stejné myšlenkové pochody, tak ano, mohu klidně říct, že jsem našla "svůj ideál".
Z každého ideálu se musí alespoň malinko slevit. Nikdo z nás přece není ideální, tak ani nemůžeme očekávat, že potkáme partnera, který bude naším věrným a vysněným ideálem. Možná by nás to i docela brzy omrzelo a začaly bychom se nudit - žádné překvapení, vše přesně nalajnované podle našich představ... Kdepak.
Patřím k těm, který už nejsou nejmladší a čekají na toho..hodného, upřímného a slušného muže..to je ten pravý... bohužel se mi to nějak nedaří a ten PAN PRAVÝ či jak mu říct, nejde.....tak uvidíme, třeba se objeví ten, koho bych nečekala a pak Vám napíšu, že ho mám už doma :-))
Když jsem s přítelem začala chodit tak to bylo jako na houpačce, nakonec se vše uklidnilo, ale stejně jsme oba byli na váhách jestli má vztah cenu.Teď to vidím čím dál jasněji, že mám doma opravdový poklad, bohužel vzhledem k tomu jak vidím jak se ke kamarádce chová přítel po 3/4 roce chození, nadává ji i sprostě, uráží ji, ale ona není schopna odejít neb ji už i vyhrožuje, je to šílené, takže jsem ráda jaké mám doma zlato, které mi se vším pomáhá, výborně vaří a hlavně mě má rád.Tak bych chtěla vzkázat, važte si toho co doma máte a chovejte se k němu tak jak by jste chtěli aby se choval k Vám, vyplatí se to, mnohonásobně :-))
Budete hodna milá,laskavá,vislechnete si ho,porozumite mu,budete rozumná,klidná,upřímná,mluvit pravdu a dokazovat celý život lásku?pak on bude delat to samé a pro vás bude ten praví ale budete li zlá,neklidná,hlučná,drzaá,budete mu rozkazovat,nebudete ho respektovat,sprostá,nafoukana,budete lhát,nebudete se smát a nebudete dokazovat jak moc ho milujete?pak od nej čekejte to že on to taky delat nebude možná mu to par dni týdnu vydrží ale po chvilce ho to přejde a bude stejny a nebo z pulky jako vy!a pro vás praví nebude!chci tím říct že pokud chcete aby byl ON ten pravi záleží to čiste jen a jen na vás! je to můj názor a za ním si stojim!:)
Po rokoch a skusenostiach neriesim uz otazku, ci je pravy alebo aky, jednoducho po 8 rokoch manzelstva, ktore stroskotalo kvoli ex-manzelovym milenkam a hram na automatoch som uplne prestala verit, ze existuje normalny muz a vobec som neuvazovala ci vobec aj pravy :D. S dvoma detmi a uplne na cudzom mieste, v novej praci a bez nicoho, po par pokusoch o spoznanie noveho partnera, som prestala verit a pritom som ho mala stale pri sebe. Skveleho priatela, ktory bol ochotny urobit cokolvek pre nas...aj o polnoci...a potom to prislo...nieco viac. Momentalne sme spolu uz skoro 2. rok a nepoznam lepsieho muza ako je on. Dokonca aj uprace, navari a proste robi cokolvek mi na ociach vidi :)
posílám odkaz na mé zamyšlení na blogu: http://sunsnow.blog.cz/1201/jak-se-pozna-ten-pravy
Všetko jedno, mne stačí, že je dobrý, obetavý a chápavý a že sa s ním dá tráviť čas. :-)
Ženy, už ho nehledejte. Mám ho doma :-) Máme za sebou šest let tmavě modrého manželství které zrůžovělo teprve před rokem co se nám narodil syn. Teprve tehdy mi došlo koho jsem si vlastně vzala. Jeho ukázková starost a pomoc v domácnosti i v mém rozpoložení v šestinedělí byl největší důkaz lásky. Ostatní ženy se mi za ním neotáčejí ani mu nepějí pod okny serenády, nepije, nekouří, cestuje, fotografuje...a každé ráno mám nachystanou snídani! Co víc si mohu přát? :-)
Již ve svých letech mám za sebou spoustu krátkých i delších vztahů. Nejdelší vztah mě stál celých 5 let a stále trvá. Můj přítel je výborný bavič, laskavý posluchač, skvělý milenec, úžasný otec a perfektní společník, ale musím říct, že k panu dokonalému má stále daleko. Špinavé ponožky poházené v ložnici, nevyvenčený pes či nevysátý byt jsou jeho specialitky. Ať mu řeknu cokoliv, stejně se ke všemu staví po svém, což mě občas štve. Ideální chlap je dle mého romantický milenec, poslušný chlap, co udělá vše, co ženě vidí na očích, ale takový chlap bohužel neexistuje. Já jsem ale stejně ráda, že mám vedle sebe chlapa, který je mi vždy oporou, podrží mě ať mě naštve šéf v práci, pohádám se s kamarádkou nebo je mi prostě jen ouzko. A tak to má ve vztahu být, samozřejmě oboustranně. Doufám, že můj partner je pán pravý a snad nám naše láska vydrží dalších X let.
Už 12 let mám toho \"pana Božského\" Myslím,že je důležité mít společné zájmi a shodnout se na podstatných věcech. Známá manželovi kupovala krásné oblečení na sport,ona nesportovala ,on tím okouzloval jiné. Známý jezdil s dětmi na výlety,aby si manželka odpočinula z práce a manželka odpočívala \"aktivně s někým jiným. Moje švagrová s manželem jsou od jejich 17 let spolu 28 let, mají spolu 3 holky a zatim vipadají šťastně. Celá rodina vyráží společně na výlety. Jak se říká:v nouzi poznáš přítele ! Myslím,že to platí v každém vztahu. Půl roku jsem měla problémy s nohou,nesměla jsem chodit, manžel vařil a pomáhal se vším doma,přesto že je vášnivý rybář a cyklista,(což jsme oba) svoje aktivity výrazně o mezil a těšíme se až vyrazíme zase společně. Také nevím jak spolu dlouho vydržíme, ale tedˇ mi připadá manžel jako můj princ na bílém koni, doufám,že mi neodsportuje kole.
Ano, našla jsem svého ideálního muže. Nepřišel sice na bílém koni, s velkým kontem, a ani není kuchař, který by mně překvapoval každý den něčím novým. Ale zato si přinesl veliké srdce, které nešetří na lásce. A pro svoji rodinu by udělal všechno.
Když už jsem skoro přestala doufat, že potkám muže svých snů, najednou se to povedlo. Konečně ten pravý muž pro život! Jsem moc šťastná, že jsme se vzali a jsme rodina. Jsme manželé přes 4 roky a za tu dobu jsem ani jednou nezapochybovala a vím, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě. Nedovedu si představit žít a mít děti s někým jiných než právě s ním! Je to můj Pan Pravý.
Nevycházím z údivu, kolik žen je přesvědčených, že našly svého pana Pravého na celý život. Nežiji za nepropustnou zdí ve vlastním světě, proto se neodvažuji něco takového říci poté, kdy se v uplynulém roce postupně rozpadaly i dlouholeté vztahy mých přátel, které mnozí považovali za naprosto neotřesitelné. Nespoutaný horolezec odešel po 14 letech bezdětného ničím neomezovaného soužití za mladou maminkou 2 dětí, věčný záletník v letech odešel od ženy za postarší milenkou vychovávající děti své nezvedené dcery... Proto jsem daleka toho myslet si, že pan Pravý může být někdo jiný než ten, s kým právě teď chci sdílet svůj život a on zase se mnou. Je to muž, který mi v pravou chvíli nastaví zrcadlo, provází mě na mé cestě a nenechá padnout, když klopýtnu, ale zda budeme mít společnou cestu ještě zítra, za rok nebo 10 let, to se teprve ukáže... Rozhodně však nečekám, že se mnou stráví celý život jen proto, že si myslím, že je to ten Pravý.
Vzhledem k mému věku příjde někomu možná vtipné až divné psát tak mladá o ideálním muži. Úplně ideální muž neexistuje..naštěstí :) Dovedeme si my ženy vůbec představit takového doma mít ? pro někoho je ideálem Brad Pitt nebo David Beckham, ale krása přece není všechno. Uměl by nám třeba něco spravit ? a důležitá je přece také opora, přátelství, láska a ono ani malé škádlení občas neuškodí . Protože né nadarmo se říká, : ,,Co se škádlivá, to se rádo mívá´´. Svého přítele jsem poznala před čtyřmi lety a je to pro mě snad muž snů. Nezáleží mi tolik na tom, jak vypadá..i když je to krasavec, ale já ho miluji v pyžamu, v monterkách i v obleku. Miluju jeho dotyky, pohlazení, polibky, vůni, úsměv, to když s ním můžu být. Jsem šťastná, že jsem ho poznala a že ho mám :) Je mi přítelem, partnerem, ochráncem i oporou, vím, že se na něj mohu obrátit a nikdy se ke mě neotočí zády. Máme společné plány do budoucnosti a i když si někdo možná říká, mladá, studentská láska, tak já věřím v něco víc...Všem přeji hodně lásky :)
Představa,jak by měl ideální muž se s přibývajícím věkem poměrně dost mění,alespoň tedy u mě.Když mi bylo sladkých -náct,byl pro mě ideálem vysoký,modrooký blonďák se sportovní postavou.Ani mě nezajímalo,co umí,jestli je zodpovědný,pracovitý,spolehlivý.Měl být krásný a to mi stačilo.Když jsem byla o nějaký ten chlup starší,už jsem si tolik nezakládala na jeho dokonalé vizáži,ale na tom,jestli je hodný,pracovitý,galantní,spolehlivý,soběstačný a jestli by pro mě snesl modré z nebe.Teď jsem mámou dvou dětí.A manžela mám ideálního.Do vysokého modrookého blonďáka sportovní postavy má sice poněkud daleko,ale je to ten nejhodnější a nejmilejší mužský na světě.Za mě i děti by dýchal,rozmazluje nás,chce a dělá pro nás jen to nejlepší.Je hodný,pracovitý,spolehlivý,miluje nás a je nám všem spolu moc dobře.Neměnila bych ho ani za nic.A i když to u nás někdy zaskřípe,jsem přesvědčená,že já jsem si svůj ideál už našla a také se ho nemíním vzdát!
Jsem ještě mladá na závěry typu "Já snad nikdy nenajdu normálního chlapa", ale do minulého jara jsem si tuto větu opakovala při každém rozchodu...Asi jsem byla příliš náročná, když jsem vedle sebe chtěla muže, který by mě měl rád, jednal se mnou vždy na rovinu, sdílel moje koníčky, řešil by se mnou problémy, které nastanou a nezametal by je pod koberec a neměl by problém jít na narozeniny mé babičky..Už téměř 9 měsíců mám po boku přesně takového chlapa, ale musím říct, že jsem nejspíš byla ve správnou dobu na správným místě. Takové vzorky totiž nezůstávají dlouho o samotě a jsem šťastná, že mezi námi přeskočila jiskra, která stále nevymizela..Máme se moc rádi a trávíme spolu spoustu času - já mu podávám nářadí, když leží pod autem, on se mnou zase chodí plavat, i když plavání nesnáší a společně si chodíme rozproudit krev za volanty závodních aut..Pravda je ale taková, že dokonalé není nic. I v našem vztahu je notná dávka žárlivosti, se kterou musím denně bojovat. Přesto bych Jirku za nic nevyměnila...
Je opáleý, má pěkný úsměv, romantik, milý, chytrý, inteligentmní, nadaný, práce se nebojí .... No kdo by nechtěl takového Muže? Bohužel hledat můžeme jen v pohádkových zemích, či snech. Protože takový muž jinak neexistuje. Ale nebojte se vyšších řádků. Ostatně, to není snad ani člověk. Dokonalost se totiž příliš přeceňuje. Tak schválně, která z vás na sobě nenajde něco, co by někomu nevadilo. Žádná, protože nikdo není bez chyb. Stejně jako vy si přejete, aby vás váš vyvolený miloval se vším všudy, tak to chce i on. Já osobně si dokonalého muže představuji jako někoho, s kým se vzájemně doplňuji, ale zároveň si s ním mám co říct. Někoho, komu můžu stoprocentně věřit, s kým si rozumím, umím se s ním domluvit bez hádek, na některé věci máme stejný (nebo podobný) názor. Ale také se od něj přiučím a on se zase poučí ode mne.A také bychom se měli vzájemně přitahovat.Takových mužů je na světě jen pár,ze sedmi miliard lidí na světě dva, možná tři. Takových žen,co jej potkali,je však jen pár.Tak si s tím hlavu nelámu.
Nevím, jestli je dokonalý, ale jsme spolu už 45 let a pořád je mi s ním dobře. Dokonce možná líp, než když jsme se seznámili. už víme, co můžeme jeden od druhého čekat a co kdo nemá rád. Taky má chyby a drobnosti, díky nimž mě dokáže naštvat. A já jeho. Ale co vím jistě je to, že bych ho nevyměnila. Takže bude asi ten PRAVÝ, ne?
Nejlepšího muže mám doma, alespoň si to myslím ale snažím se s tím moc nešířit.
Já jsem svého pana Pravého našla v 19ti letech. Byla to nádherná láska, vzali jsme se, měli jsme 2 děti a já ho moc milovala. Jenže jsem udělala několik fatálních chyb, čímž nemyslím nevěru, ale spíš jsem neuměla o vztah dostatečně pečovat a v našich 46 letech jsme se rozvedli. Stále ho miluju a už nikdy nepřestanu. Vím, že se ke mně nevrátí, má novou rodinu. ale já už jiného nechci. Nikdo nebude takový jako on. Zkoušela jsem si někoho najít, ale samé zklamání. Ne, že by byli špatní, jen nebyli takoví jako on. Takže už nehledám, snažím se žít jak můžu co nejlépe sama a jsem moc ráda, že jsem prožila krásných 27 let po jeho boku. Snad se sejdeme zas v příštím životě!
Ideálneho partnera som stretla už skoro pred 20 rokmi.Je to môj manžel a otec mojich detí.Je ozaj dokonalí..a to ozaj nežartujem..Je skvelý kuchár..také skvelé nedeľné obedy vie navariť len on..Je šikovný opravár..opraví autá..elektriku..proste čokoľvek čo treba..Vyrobil mi nádhernú kuchynskú linku a veľa šikivných pomocníkov do domácnosti..Proste je ideálny a dokonalý..a ja by som nemenila :-)
Ahoj všem...já myslím že pana dokonalého bychom vlastně ani nechtěly..byla by s ním nuda a neměly bychom o čem snít. A navíc mám pocit že ten pan dokonalý je pro nás ten kterého nemůžeme mít. At už z jakéhokoliv důvodu. Když bychom ho dostaly přestal by být pan dokonalý.....
Je to už hodně dávno,co jsem se zamilovala do svého manžela.Já byla holka a on kluk.Tehdy jsem se řídila oblíbeným heslem:\\\"až někdy potkáš něco,co je hodno lásky,nech všeho a běž za tím\\\".Brali jsme se mladí a já věřila,že vše spolu zvládneme.Dnes máme dospělé děti a naše manželství prošlo spoustou zkoušek,které jsme zvládni,ikdyž ne vždy na jedničku.Každá etapa života má krásné dny i nepříjemnosti.Vím že mám doma chlapa,který mě zná,který to se mnou umí,má mě rád a je mě oporou.Umí mě pomoci a umí mě stále políbit tak,že se mě podlomí kolena.Myslím,že je to ten pravý mužský mého života a budeme spolu dále pokračovat životem.Tento rok oslavíme stříbrnou svatbu a to našim svatebním dnem byl pátek 13tého.Pro nás štastný den.
Dobrý den, s nadšením jsem se posadila k článku o tom že ideální partner prostě neexistuje!!! :-) Jen jsem se utvrzovala ve zkušenostech,o tom co jsem sama prožila,co jsem kdy dělala špatně a přesně podle popisu to také tak bylo.... Takže sny princezen,bych nechala jistě mé dcerušce,ale o tom,že jednou najde i ona toho pravého jí určitě přesvědčovat nebudu,ono je někdy lepší zžít se se skutečností a realitou :-) Děkuji za tento článek Kačka
Už z nadpisu mojho príspevku musí byť jasné, že ideálneho muža mám vďakabohu vedľa seba:) Od malička som vedela, že nájsť si inteligentného a zároveň športovo založeného pekného chlapca nebude jednoduché... avšak jedného dňa sa nače cesty zkrížili vo fitness centre (naozaj:)), kde si popri doktorskom štúdiu privyrábal ako inštruktor posiľovania. Od chvílky, kedy ma pri vstupe "zkasíroval" som vedela, že preto aby sme sa spoznali urobím čokoľvek. A moje aktívne snaženie sa malo úspech, ktorého výsledok obaja čerpáme až dodnes a sme presvedčení, že do konca života budeme :) Ľudia z okolia nám hovoria, že sme ako pár z katalógu- neustále na seba milí, pozorní, ochotní a usmievaví. A áno musím povedať, že naše aktívne prežité dni na bicykli, v prírode či doma sú dokonalé, najma však vďaka nášmu prístupu k vzťahu, o ktorý dennodenne poctivo a s láskou pečujeme a ešte dlhé roky budeme... sme o tom obaja presvedčení :)
Poznali jsme se před 8 lety a musela jsem si ho sbalit, jelikož jediné co ze sebe tehdy dostal byla slůvka ano ne :) Chodili jsme spolu, pak spolu začali bydlet a nyní jsme 4 měsíce manželé. Krize po 7 letech nepřišla a snad ani nepřijde. Každý jsme jiná povaha - já tak trochu energická fúrie a manžel ledově klidný flegmatik:) Dokonalé to vždycky není co si budeme povídat občas nějaká hádka je, ale udobřování je ještě lepší a PŘES VŠECHNY JEHO CYHBY HO MILUJI PRÁVĚ PROTO ŽE NENÍ DOKONALÝ.
Už od puberty jsem zastávala názor, že chlap by měl být podřízen ženě a že by žena na něm měla být nezávislá. Vždy jsem měla pohodové partnery, ale nikdy jsem do nich nebyla zblázněná tak, že bych si bez nich nedokázala představit můj život. Nikdy jsem nevěřila na lásku na první pohled ani na to, že by mohl být člověk zamilovaný několik let za sebou a stále víc a víc. Jenže to bylo do té doby, než jsem uviděla Adama. Od první sekundy jsem věděla, že to je muž, s kterým chci být až do konce života. Nedokázala jsem to vysvětlit. Prostě jsem to věděla a tak jsem udělala i vše pro to, aby se to tak stalo. Jsme spolu už 8 let, čekáme miminko a já jsem stále zamilovanější a zamilovanější. Nikdo mi nevěří, že jsem zamilovaná tak, jako na začátku. Nikomu to nepotřebuji dokazovat, ale prostě to tak cítím. Takže i přes můj skepticismus jsem zažila na vlastní kůži, jaká je ta neuchopitelná animální přitažlivost, které nejde odolat. Adam je pro mě 100% ten pan pravý a věřím tomu, že to tak zůstane napořád.
Já jsem svého přítele potkala před 4 roky. První půlrok se mi vůbec nelíbil, ale jemu hned na první pohled. Tak mě "nenechal na pokoji" - posílal kytky, dával dárecky, zval na večeře a časem jsem zjistila, že je to výborný člověk. Co mu příroda ubrala na kráse, přidala mu na duši. Je to chytrý, vtipný, charakterní, čestný, tolerantní a hodný člověk, který by nikoho nepodrazil, nelže, neopíjí se a nekouří. Rázem se proměnil na ideálního partnera. Samozřejmě, že má pár chybicek, které jsou ovšem nepodstatné a pro život nedůležité. Já také zdaleka nejsem dokonalá a myslím, že mám daleko více chyb než on. Ale prostě i s chybami jsme si "sedli" a doufám, že to tak vydrží jestě tak 70 let :)
S mým manželem jsem od svách 18 let, za pár měsíců budeme mít 13 výročí a manželé jsme 7 let. Vím, že je to můj pan PRAVÝ!!! Ale přiznám se, že ne tak úplně od začátku. Byla jsem bláznivě zamilovaná do krásného chlapa, pak jsem si s ním pořídila syna, postavila dům, porodila mu dceru. Spolu jsme se přehoupli přes 30. Teď teprve vím s jistotou, že je to ON. Dospěli jsme vedle sebe a zvládli toho společně hodně. Sice mi denně něříká "miluju Tě", ale já to cítím z jeho chování, vidím to v jeho očích.
Před pravý je už 11 let se mnou doma. Našli jsme se náhodou v lázních, kdy on končil pobyt, já jsem právě nastupovala a byla to taková ta láska na první pohled. Museli jsme se však k sobě sestěhovat, dělilo nás skoro 600 km, nejdříve on ke mě, pak já k němu a už jsme tak vydrželi. Přes docela těžké začátky, kdy jsme chtěli dítě a nešlo to a různé zdravotnické zákroky jsme nakonec se rozrostli na pětičlennou rodinku a já jsem moc ráda, že mi manžel s dětmi strašně moc pomáhá - vaří, uklízí, vysává, myje nádobí, chodí pravidelně do práce - taky to může být někdy u mužů problém - a celkově se spolu máme dobře. Dokonce jsou si partneři časem podobní vzhledově a i to už začíná být i náš případ. Takže já jsem svojí druhou půlku našla a jsem za to velmi ráda. Přeji to i ostatním ženám. Hezký den.
Před měsícem se se mnou rozešel chlap, o kterým jsem si celou dobu myslela, že je ten pravý. Rozcházel se se mnou se slovy, že já nejsem ta pravá, ať si toho pravého najdu, že on to není. Měla jsem dvě možnosti reakce, buď se "složit" nebo se s tím v sobě poprat. Následovala jsem citát Coehla z jedné jeho knihy: "Výzva nepočká, život se neohlíží zpět". Jdu dál. Snažím se žít sama za sebe naplňující život. A uvidím, zda jednou přijde ten pravý (či levý? :). Hlavní je, aby nám spolu bylo fajn:)
Pana pravého jsem dávno našla ale...je ženatej a já bláznivě zamilovaná...co dodat..ale snít snad můžu..
Myslím, že jsem pana pravého našla, ve všem si rozumíme, ve všem si vyhovíme, je to prostě super.
Já jsem svého pravého našla, bohužel se jedná o platonickou lásku, která je téměř nemožná! Vím to a je mi z toho na nic. Je krásný, urostlý, neskutečně hluboké hnědé oči, hnědé vlasy, úsměv při kterém vás píchne u srdce a podlomí se vám kolena, jeho hlas je hypnotizující a přirozená vůně těla až moc vábivá. Je dokonalý! Záhadný, vtipný, má šmrnc... Podlehla jsem mu, ale nevím nic o tom, jak by vypadalo naše společné soužití, možná by nebylo ideální, netuším. Ideální partner OPRAVDU NEEXISTUJE!!! Je jen něco jako přitažlivá a pro vás magická osobnost, které podlehnete a už záleží na vás a tom druhém, jak se ksobě hodíte nebo nehodíte. To se dá poznat podle situací v životě, společné domácnosti a souznění dvou duší.Nic není dokonalé, vše má své chyby, jen je třeba je vychytat, vyladit a poučit se z nich!!! Mám doma muže, který je ideální - nepije, nekouří, nefetuje, své dítě miluje, stará se o rodinu. To je pro mě dokonalost...ikdyž má své chyby, ty dobré věci vyvyžují ty horší a je to také o toleranci!
Karlo, vykašlete se na něj. Nikdy to nebude jiný. Já vím, že se člověku dobře radí, když v tom není zainteresovaný, ale fakt to nemá cenu. Jemu to tak vyhovuje.
Ruku na srdce dámy, vy byste vážně chtěly žít s ideálním chlapem? S chlapem, který nemá žádnou chybičku? S chlapem, který mý správnou váhu, správný vzhled, chová se tak, jak si to představujete ve svých nejtajnějších snech (v překladu:vlastně vás nikdy ničím nepřekvapí:-)), má prachy... a líbí se všem ženským okolo? Uvědomujete si vůbec, že i vy samy byste musely potom být ideální, abyste o něj nepřišly? A která z nás skutečně NEMÁ žádnou chybku? A i kdyby ji neměla, nebyla by to vlastně nakonec s těmi dvěma ideály příšerná nuda???? Sama mám chlapa, který určitě není ideální. Má spoustu drobných chyb a kdybyste ho viděli na prvním rande, většina z vás by ho pěkně rychle poslala domů a nedala mu šanci. Blbost! Já mu ji dala a je to nejlepší chlap, kterého znám. Těch kritérií na pana Božského splňuje sotva polovic, ale je mi s ním fajn a dá se s ním žít. A jen tak mezi námi, u mě by zase neměl šanci pan Božský. Co na něm ta Carrie vlastně vidí? :-))
Je mi hloupé v mém věku psát , že jej stále hledám, (před 3 roky jsem ho našla podle mého názoru) bohužel je 160 km vzdálený a je ženatý. Rozvod u něj nepadá v úvahu.Rozešli jsme se nejmíň 8 x, rozum mi stále sčítá jeho mínusy i argumenty přítelkyně mají opodstatnění ale moje srdíčko jej neberou. Píšeme si každý den, pořád jsem jeho nejlepší Andílek z nebe a ON čertík. Nemohu kvůli němu navázat jiný vztah - zaláskovanost je stále celá ta léta veliká první rok jsme za sebou jezdili každý týden, teď je to 1x za měsíc a to prosím tajně.Řekl mi na rovinu, že svou ženu neopustí a já hloupá stále čekám na zázrak, určitě není ten PRAVÝ, ale mně to nikdo nevymluví. Ne nadarmo se říká že láska a soužení je jedno a totéž a cena lásky je tak veliká, kolik za ni člověk musí zaplatit. A jestli našel lásko lacino, tak ošidil sám sebe. V tomhle směru snad patřím mezi nejbohatší lidi v ČR.
Je mi hloupé v mém věku psát , že jej stále hledám, (před 3 roky jsem ho našla podle mého názoru) bohužel je 160 km vzdálený a je ženatý. Rozvod u něj nepadá v úvahu.Rozešli jsme se nejmíň 8 x, rozum mi stále sčítá jeho mínusy i argumenty přítelkyně mají opodstatnění ale moje srdíčko jej neberou. Píšeme si každý den, pořád jsem jeho nejlepší Andílek z nebe a ON čertík. Nemohu kvůli němu navázat jiný vztah - zaláskovanost je stále celá ta léta veliká první rok jsme za sebou jezdili každý týden, teď je to 1x za měsíc a to prosím tajně.Řekl mi na rovinu, že svou ženu neopustí a já hloupá stále čekám na zázrak, určitě není ten PRAVÝ, ale mně to nikdo nevymluví. Ne nadarmo se říká že láska a soužení je jedno a totéž a cena lásky je tak veliká, kolik za ni člověk musí zaplatit. A jestli našel lásko lacino, tak ošidil sám sebe. V tomhle směru snad patřím mezi nejbohatší lidi v ČR.
Ideální muž existuje v mém srdci, hlavě a myšlenkách. Snad proto nepřichází. A nejsem to jen já ale celý náš ženský svět. Sníme o tom, jak toho svého předěláme, jak má vypadat, vonět, co všechno musí nebo nemusí umět, toužíme po něm a hledáme celý život v romantických seriálech. Mnohé tak půl života strávíme čekáním na Pana božského anebo se honíme za přeludem. Tak jako ani my ženy nejsme dokonalé, nemůže být bez chybičky ani náš partner. Ideální muž může být klidně úplně obyčejný chlap, který nás obejme,uvaří dobrou kávu a dá polibek na dobrou noc.A především nás zvedne, když upadneme a bude oporou nejen ve chvílích dobrých ale i zlých.To je ta pravá a krásná láska s tichým vyjádřením onoho kouzelného MILUJI TĚ.
Ideální muž je pro mě ten, s kterým se dá na všem normálně domluvit, věřím mu a stojí mi za občasné kompromisy. Před 20ti lety bych psala něco o lásce, kráse, porozumění. Ruku na srdce, chlapi jsou jiní než ženy a je to tak dobře. Ideál neexistuje. Jen přijatelný kompromis. A pokud není přijatelný, tak pryč od něj. Život je moc krátký a příliš cenný.
Můj pan Božský? Exotický mladík se snědou pletí, černými lesklými vlasy a zářícíma očima, vonící orientálním kořením, mající v těle úžasný rytmus a vášeň, ale taky něžné křehké srdce... našemu vztahu však není přáno z hlediska jeho víry, je muslim a jeho matka mu domluvila sňatek v jeho zemi, kam musí odjet... poslední "miluju tě " zaznělo z jeho úst při loučení na vlakovém nádraží 1.1.2012, poslední horoucí obětí, poslední pohled do hlubokých očí... co bude dál nevíme ani jeden. Známí mě varují, odrazují, ale já vím, že nic podobného bych s jiným mužem nezažila. Všechny ty scény z romantických filmů jsou jako chvíle s ním, včetně těch hořkých pasáží, zbývá jen čekat a doufat v dobrý konec. Ale co je v tuto chvíli pro mě lepší? Máte některá podobné zkušenosti?
Pro kazdeho znamena "ten pravy" neco uplne jineho. Pro me to znamena to,ze si nemusim na nic hrat,muzu byt sama sebou a presne takovou me muj muz miluje...nemame zadne hadky,nehrajeme hry kdo skoho,proste jsme to jen my...a to je nejvic :)
Pan Božský,rytíř na bílém koni,princ z pohádky NEEXISTUJE:-) myslím ,že je to hlavně o nás,co jsme schopné zvládnout, tolerovat a kde máme hranici kdy říct,,tak tohle ne". Na druhou stranu....NIKDO NENI DOKONALÝ..ideal je taková fata morgána......myslíte že je tady a přijde te blíž a kde nic tu nic:-))
Já už jsem toho svého našla. Poznali jsme se už v mých 17-ti, ale to byl tenkrát jen táborový románek. Pak jsme se 5 let neviděli, každý si zažil to své a po 5-ti letech jsme se znova sešli a už jsme spolu chtěli být .Takže asi osudová láska? Jsme spolu přes dva roky a vše klape, jak má. Zatím bez větší hádky. On zbožňuje vaření, já se zase starám o úklid, takže rovnováha panuje. Žena nemusí vždy dělat všechno sama. Jsme na to dva. Je to o kompromisu, dohodě a hlavně si důvěřujeme a komunikujeme. A tajný recept na to,aby to klapalo? Žádný tajný to není :-) Ale docela platí pořekadlo "Doma hospodyňkou, ve společnosti dáma a v posteli kur..." :-).
Každý to v každém věku vidí jinak.I můj názor se s věkem a životními zkušenostmi změnil.V 15 jsem hledala krásu a vtip, v 18 ideál bez chyb.Kdyby mi dnes bylo 20,hledala bych někoho s hodně společnými koníčky. Mám 3 děti a vždy jim říkám,nemusí to být žádná miss krásy,hlavně, aby byla hodná.Ale to je samozřejmě jen jedna věc,pak jsou hlediska hodně důležitá,třeba aby nebral drogy,nebyl alkoholik.Některé další věci hodně život ztíží, třeba nemocný nebo postižený partner, ale dá se s tím žít. Některé zase život zpříjemní, třeba dostatek financí. Ale ty mohou i partnera zkazit. Důležité je i vzdělání a dobré zaměstnání, protože člověk nespokojený a nešťastný v práci bývá nervozní a podrážděný a to se ve vztahu též projeví. Určitě bych nedoporučila sukničkáře,ale toho,ke kterému něco cítím, má sice drobné chyby,ale ty mám i já a oba jsme schopní je přehlédnout a vždy hledat kompromis. Život a trvalý vztah je hodně o něm, ale ten kompromis musí být oboustranný.Mně se to vyplatilo,slavíme letos stříbrnou svatbu.
Kdo z nás je pravý? A jedno jestli jsme žena nebo muž. Myslím, že ideál neexistuje.Jsem už dlouho sama s dětmi. A když to slyším a vidím co se děje kolem mě v rodinách, kolikrát jsem ráda jak to je. (jasně, že si občas fňukám:-) Našla jsem chlapa v sobě: chlapa co hned přivrtá věšák po zakoupení v Ikea, co opraví splachovadlo, vymaluje byt.....jasně že při tom hromuju, že takové věci má dělat chlap! Ale pak ten hřejivý pocit, že jsem to dokáááázala:-)Myslím, že mezi ženou a mužem to má být tak: buď nám spolu je dobře a jsme spolu, ale jistě to není úplně bez mráčků. Však já vím, že jednou to přijde:-)
pana PRAVÉHO jsem si musela vyrobit sama. V tuto chvíli je můj nejoblíbenější a nejmilejší chlap můj tříletý syn. :-) Ale ten z toho jednou vyroste, tak mám ještě manžela. Zkušební, bezdětné manželství mám za sebou, už vím co chci, tak si myslím, že toto manželství a manžel jsou už na furt. :-) A jsem moc štastná, i když to chvíli trvalo.
Odpustit jeden druhému není vždy snadné, ale tento týden se pro odpuštění nabízí jedinečná příležitost.
© 2008 Bauer Media