Žena a život - Titulní strana č. 2010-18

V PRODEJI OD 1. 9.

ROZHOVOR

OPRAVDOVÉ ŽENY PŘEDSTAVUJÍ MÓDU

ŽENA A CITY

ŽENA A VZTAHY

ŽENA A KRÁSA

ŽENA A TĚLO

ŽENA A JÍDLO

ŽENA A CESTOVÁNÍ

OSOBNÍ PORADCE

Příloha Chuťovka

Váš názor

10 pravd, které vám zachrání manželství

Lze prožít celý život s jedním partnerem? Máte radu, jak udržet trvalý spokojený vztah? Diskutujte a vyhrajte – tři nejzajímavější odpovědi tentokrát odměníme balíčkem bělicí zubní péče G.U.M. hodnotě 790 Kč.

Váš příspěvek
  6. znaků.
  • Andrea (34)
    04.09. 2010 18:32

    souhra

    Tolerance,respekt,duvěra-ano a co soura duší?Já jsem si ve svých osumadvaceti myslela že mi je souzeno že životem propluju osamocená, nepochopená,nemilovaná.Každý muj vztah totiž ztroskotal na tom že každej chtěl od života něco jiného.pokud se jeden snaží na vztahu pracovat,dávat mu štávu , takzvaně táhnout vztah a ten druhý se jen veze,časem to jednoho zmuže.Ale pokud si jeden druhého váží,je rád že druhého má,má stejné plány,priority a chut do vztahu investovat tak v takovém vztahu musí být radost žít a je velkou šancí že tento pár se vedle sebe bude probouzetdo konce života.Já takové štěstí mám:-) Užasně barevný podzim všem:-)

  • Mary (54)
    02.09. 2010 19:37

    Není pravda jako pravda

    Vždycky jsem si myslela, že leze život prožít s jedním partnerem. Moji prarodiče spolu žili dlouhých sedmdesát let, prožili dvě války, dokonce smrt dvojčat, stěhování se v padesáti do země, kde nikdy předtím nebyli, ale vždycky z nich zářila zvláštní pohoda a nikdy jsem nezažila, že by si řekli škaredé slovo. Moji rodiče se dožili téměř zlaté svatby a já jsem také nebyl na pochybách, že naše manželství překoná všechny krize. Bohužel, nepřekonalo, a tak přestože jsem si myslela, že jsem nadmíru tolerantní, přestože si myslím, že jsem byla vzorná matka i hospodyně a myslím si, že i manželka, naše manželsví se rozpadlo jako vzácná váza a už nešlo slepit. Rozpadlo se téměř po třiceti letech. Zůstala určitá prázdnota a nové hledání smyslu života. Neexistuje žádná pravda, která vám zachrání manželství, pokud má pravdu jen manželova matka.

  • Jitka (24)
    02.09. 2010 18:08

    láska na celý život

    Asi jsem hodně naivní, ale věřím, že lze prožít život jen s jedním partnerem. S přítelem jsme spolu už skoro 6 let. Zlé jazyky nám předpovídají všude omílanou "přechozenost" a to, že nám to nevydrží. Já nevím, jestli to vydrží nebo ne, každopádně se snažím, aby nám to pořád klapalo a proto se nebudu kvůli každé maličkosti hned rozcházet. Máme se rádi a přečkali jsme toho už spoustu. Připojím se k předešlým příspěvkům a doporučuju vzájemnou toleranci a komunikaci, na nich se už dá stavět kvalitní vztah. Hodně štěstí všem a pevné nervy s drahými polovičkami :-)

  • Jitka (30)
    02.09. 2010 15:47

    Opakovaně se do sebe zamilovávat

    Když už máte zas jednou pocit, že je ten váš na zabití (nebo vám připadá, že si to myslí on o vás), odsuňte veškeré pracovní i mimopracovní aktivity, předejte děti hodné hlídací tetě a spáchejte s partnerem něco společně - dvoudenní lyžování, večeři v sushi baru, víkendový pobyt v Istanbulu... v podstatě je to fuk. Hlavně chvíli zas dělejte něco z doby, kdy jste na sebe ještě měli čas a připadali si vzácní. V drtivé většině případů zjistíte s překvapením, že prožíváte pryč od všedních problémů něco velice podobného zamilovanosti...

  • Misa (25)
    01.09. 2010 23:02

    Nezapomente na sebe.

    Nikdy, nikdy neztratte sama sebe! Budte na sebe hodna, delejte, co mate rada, pestujte svoje vasne a hledejte nove, planujte a snete, rozsirujte si obzory, cestujte, ctete, pecujte o sebe, obklopte se inspiraci a lidma, kteri za vas cas opravdu stoji a dokazou vas zivot obohatit, ne pouze zaplnit, se kterymi je vam tak strasne dobre, ze se vam ani nechce domu. A obcas na sebe mrknete v zrcadle:) Vztah je uzasna vec, ale prijde mi, ze prilis mnoho zen do vztahu vstoupi jako do reky a uplne zapomenou, co na nich jejich muz kdysi tak miloval, energii, spokojenost, vasen, charisma... A to je skoda.

  • Karolina Zichova (33)
    01.09. 2010 22:07

    Nezabalit to

    Moje maceska je s mym otcem 27 let a jak rika je to jednoduche. Jeden rok stve on ji a ten dalsi ja jeho. Nesmi se to nikdy sejit. Muj otec, ktery je dle meho vetsinu casu na zabiti, zase rika, ze to chce u zeny velky smysl pro humor. Hlavni je chtit byt spolu a nebalit kufry pri prvni neshode.

  • Irča (53)
    01.09. 2010 18:07

    Určitě to jde.

    Asi jde,ale záleží,jak se tito lidé k sobě hodí, na jejich povaze a vzájemné toleranci. Né každý je tolerantní,.Je to shoda náhod,že se ti dva lidé najdou a vydží pak spolu. Takže určitě jde prožít krásný život s jedním partnerem. I když se mi to taky nepovedlo.

  • Lucie Zemánková
    01.09. 2010 17:11

    Tolerance..

    Myyslím, že určitě existuje jen jedna účinná rada - tolerance! Není to o ničem jiném. Po čase zjistíte, že Váš miláček už není tak "dokonalý" jako na začátku a začnete se vztekat kvůli prkotinám - neuklidí talíř ze stolu, zajde večer radši s klukama někam a Vás štve, že ZROVNA ten den nebyl s Vámi, bude vám vyčítat, že nemá vyžehlené své oblíbené tričko apod. Ikdyž vyzvednu přiopilého přítele po akci s příáteli, vždycky si říkám - Bude mi ta hádka stát za to? Nebude...Prostě skousnu zuby a vytmavím mu to druhý den nebo to prostě přejdu, jednou za čas, řeknu si...Jak se říká - peníze hýbou světem, tak - Tolerance hýbe vztahem! Teprve až tohle žena pochopí, bude si ten vztah užívat úplně jinak...!

  • Hana Pášová (51)
    01.09. 2010 16:52

    manželství

    jsem již 31 let vdaná takže to mohu posoudit. Myslím si že je důležitá tolerance,vzájemné pochopení a úcta k partnerovi. Neříkám že je vždy vše snadné hlavně když přijdou potom děti tak to vždy nějak jiskří, ale záleží na domluvě a hlavně ochotě partnera vyslechnout a vždy si o problému promluvit. Není dobré se uzavřít a dělat naschvály to k ničemu nevede.

  • veronika gasnárková svobodová (27)
    01.09. 2010 15:12

    Dokonalý plán :-)

    Jsme spolu devět let, letos v létě jsme se vzali. Prožili jsme toho spolu už hodně...vztah na dálku (ČR versus UK), finanční problémy, zdravotní komplikace, nechuť ve vztahu dál pokračovat...bylo toho dost, ne vždy byla pohoda, ale občas i nedýchatelné dusno. Postupně jsme se naučili tolerovat zájmy a názory toho druhého, necháváme si vlastní prostor, nemáme problém trávit pár dní bez sebe, o to víc se pak na sebe těšíme a máme další téma k rozhovoru. Snažíme se navzájem překvapovat a hlavně společně PLÁNOVAT - cokoli (rodinu, rekonstrukci, dovolenou, výlet, víkendové kulinární experimentování...). Naše babičky taky neměly ideální partnery, ale dokázali se navzájem tolerovat a rozvod pro ně nebyl řešením (jak ven ze vztahové z nudy), ani pro nás. DOUFÁM a PLÁNUJI. Veronika

  • eviku (31)
    01.09. 2010 13:08

    arogancia

    ja mám po 12 rokoch stále manželstvo krásne,môj prvý je aj posledný dúfam,zatiaľ to klape.Ak mám problém,poviem mu o tom.všetci mladí sa dnes vyhovárajú.,že je rýchla iná doba,mám o 13 r.mladšiu sestru a vidím,ako sa chová k priateľovi.Ak by sa vzali,neviem,dokedy by to s ňou vydržal,keď zamilovanosť skončí.je to o arogancii a empatii,kto jej má málo a arog.veľa,vznikne nerovnováha,nedá sa len príjmať a nedávať! ako to ,že aj dnes to jedným vyjde,iní su po roku det...je to v povahe a trpezlivosti.rešpekt.Uznanie,to je dôležité.

  • Tereza (33)
    01.09. 2010 12:45

    11tá rada

    Máme s manželem dvě malé děti. Jedno je roční miminko. Moje rada pro spokojený život je praktická. Když miminko přes poledne spí a manžel má čas na oběd, vezmu kočárek a vyrazím do města. Potkáme se na "rande" po 14ti letech. Máme čas povídat si, jako kdysi, mimo domov, neřešit děti a věčnou logistiku. Zatím se mi zdá představa společného důchodu bezvadná.

  • Ivona Durajova (34)
    01.09. 2010 11:08

    staří

    Kdyz jsem se divala na meho dedecka a babicku ,tak byli stastni porad a to spolu stravyli 60krasnych let. Je to o toleranci a ucte k tomu druhemu.Babicka umrela jako prvni a dedecek hned po ni a to steskem."Neni to nadherny zivot ? a muze byt i s jednim clovekem."

  • R (33)
    01.09. 2010 09:53

    Jak na to?

    Manželství je boj a to na celý život. I když nás chlapi štvou, bez nich to taky nejde. Jde o to zatnout zuby a i když bych někdy manžela nejradši zakousla, překonám to a usmívám se. Nemůžu přece pokaždé, když nechá nahoře prkýnko na záchodě, vyletět jako čertík z krabičky. Některé věci již přecházím, ale když je toho moc tak, vybuchnu, vyříkáme si to a je pokoj. Manželství je hodně o vzájemné toleranci, pochopení a o trochu společných zájmech. Ale také je to hodně o radosti z maličkostí, protože když se dokážete radost z maličkostí, tak jste šťastní.

  • Zdeňka (36)
    01.09. 2010 06:30

    10 rad

    být dobrá kuchařka milovat sex po ránu vypadat neustle sexy často mlčet nezapomínat na to, že muž chce lovit mít v lednici pivo mit ráda manželovy kamarády tolerovat manželovy koníčky o pomoc žádat jen v nutných případech mít ráda manžela

  • Hana Peclová (43)
    01.09. 2010 00:27

    tolerance

    Myslím, že lze žít jen s jedním partnerem po celý život. Já a manžel jsme spolu letos už 20 let. Občas se najde něco, proč se neshodnem. Ale nakonec se vždy dá najít rozumný kompromis. Není nutné hned balit kufry nebo se urážet. Když se ohlédnu po okolí a po kamarádkách tak vidím, že v ostatních rodinách jsou problémy velice podobné. Některé z těchto rodin se rozpadly jen na tom, že se nedovedli partneři domluvit i na docela banálních věcech a každý si tvrdohlavě stál jen za svým někdy dost sobeckým názorem (já půjdu na pivo a ty nikam, já jdu za kamarádkama a ty hlídej děti - já jich mám za celý den plný zuby, ------). Manžela moc miluji i po těch letech strávených spolu. Nyní mám zdravotní problémy, které mi nějak berou část chuti na sex, ale i to se snažíme nějak řešit, nebot i o takových problémech se musí mluvit a ne jen tiše mlčet a čekat, jak to dopadne. Přeji všem hodně sil, tolerance a porozumění v osobním životě. Opravdu ten - od sousedů - , který se nám zdá lepší, je stejný nebo i horší než náš

  • karliki (33)
    31.08. 2010 21:54

    Tolerance

    Jestli lze prožít celý život s jedním partnerem?Těžko říct,dnes Vám můžu říct,že ano a za týden Vám tady budu psát z hořkostí,jak mně partner po ix letech podváděl a jak všechny muže nenávidím....je to v každém případě o velké a velké toleranci,.....nadhledu,brát a milovat jak je Vám dáno a hlavně nedělat zbytečné scény,žárlit,podezírat,lézt do soukromí....je potřeba muže nechat v nějaké té jeho volnosti a netlačit na pilu....Žijeme v partnerském vztahu již několik let a oba se tolerujeme a myslím si,že papír na soužití nepotřebujeme,možná zatím,ale do ničeho se v dnešní době hrnout není potřeba.Takže pochopení,tolerance,komunikace,společné zájmy a velké srdce na dlani a věřím,že i partner ocení to,co pro něj děláte a bude to vzájemné.Hodně pohody Všem čtenářům ženy a život:-)

  • Martina (33)
    31.08. 2010 20:57

    manželství je jak křehká květina

    A když se nepěstuje vztah uvadne stejně ako ta květina.Jsem sice jen dva roky vdaná je mi 33 let,nicméně jedním nevydařeným manželstvím jsem už obdařena byla.Ano shoduji se a musím jen souhlasit s jedním příspěvkem co už tady jednou zazněl,chce to velkou dávku tolerance a svým způsobem volnosti a respektu jednoho k druhému aby ani jeden partner neměl pocit,že se ve vztahu dusí a nemůže se pořádně nadechnout.Nynější můj partner je hodně pracovně vytížen,chybí nám doma hlavně našim dětem,nicméně to je život a zase to beru z té druhé stránky,nemáme čas myslet a probírat blbosti,hádat se atd.užíváme si společné chvíle o mnoho více než dříve a dáváme si najevo svoji lásku upřímněji než kdokoli jiný a nebýt našich dvou dětí,určitě bych ty chvíle samoty nesla o něco hůře takže i oni nám drží a tmelí naše manželství.Manželství je věc pěkná je to taková kotva v přístavu,a vždycky stojí za to vplout do společného života s člověkem,kterého milujete!!

  • Mirka (31)
    31.08. 2010 20:48

    Manželství lze zachránit:)

    Osobně si myslím, že lze prožít celý život s jedním partnerem. Když to člověk chce, dokáže to. Musíme se jen sami rozhodnout, jestli do toho jít a obětovat tomu co nejvíc. Láska by měla být přece na celý život. I když to chce hodně ohleduplnosti a tolerantnosti. Když mají dva lidé ve vztahu společné zájmy a koníčky, je to jen dobře ale každý z nich by měl mít i svoje zájmy, aby se nenudil, když je sám a aby nemusel přemýšlet v těchto okamžicích nad tím, co asi dělá ten druhý.... protože ani velká žárlivost vztahu neprospívá. Máme kolem sebe hodně přátel, kteří zůstanou skvělými přáteli, i když se někomu zavážeme na celý život. A proto se oplatí žít. Taky jsem vdaná, manžel je starší o 18let, je to velký věkový rozdíl ale já jsem se tak rozhodla a nevyměnila bych ho za nic na světě. Blízkému okolí to vůbec nevadí a berou ho jako mého partnera do života a prožívají s námi krásné okamžiky.

  • katka (29)
    31.08. 2010 20:39

    !

    upřímnost!!!!!

  • Jitka (36)
    31.08. 2010 20:01

    Mluvit spolu je základ

    Jsem vdaná 17 let,někdy si taky na svého manžela postěžuji.Ale nikdo není bez chyb a myslím, že i já mu občas lezu na nervy.Ale musím říct,že bych ho nikdy nevyměnila.A když vidím všechny ty nešťastné lidi kolem, tak si říkám jaké mám štěstí.Dnes všichni žijí hrozně moc konzumní život a s tím je spojené hlavně i to ,že lidi spolu málo komunikují,prostě na to nemají čas.A to je hlavní velká chyba,protože jakmile skončí mezi dvěma lidmi vzájemná komunikace tak jde vše do ztracena.Takže mluvit a mluvit,to je základ.

  • GABRIELA FOGLAROVA (39)
    31.08. 2010 19:48

    MĚ TO ZATÍM JDE.

    ŽIJU S JEDNÍM PARTNEREM 13 LET A JE TO STÁLE LEPŠÍ A LEPŠÍ, PŘESTO SI ŘÍKÁM PŘÍJDE TO JEDNOU, TÍM MYSLÍM, VZBUDÍM SE JEDNOU RÁNO A TO CO MI NA NĚM DOTEĎ NEVADILO MĚ BUDE DĚSNĚ ŠTVÁT? JAK JSEM ZJISTILA OD SVÝCH MÉNĚ ŠŤASTNÝCH KAMARÁDEK, TO JE PROBLÉM A NĚKDO HO ZAŽÍVÁ OPAKOVANĚ, PROSTĚ PO NĚKOLIKA LETECH UŽ SE NÁM NELÍBÍ JAK MUŽÍK PĚKNĚ POLEHÁVÁ NA GAUČI ATD. TAKŽE JÁ SE SNAŽÍM POUČIT OD STARŠÍCH CO JIM TO VYDRŽELO, VŠICHNI PRAVÍ SVORNĚ, TOLERANCE. TAKŽE O TOM TO ASI OPRAVDU JE. A TAKY O KOMPROMISECH, NEHRAJU UŽ SOLO ALE ZA TÝM, TO JE TŘEBA SI UVĚDOMIT. HEZKÉ ZÁŘÍ. F

  • Jitka (48)
    31.08. 2010 17:05

    Nesmíme se brát moc vážně a pak je to bezva

    Já jsem vdaná 29 let. Poslední dobou vím, že bych se nerozvedla, ale kolikrát denně zabila (berte to jako povzdech). Je to denních maličkostech. Jinak je život fajn.

  • Lenka Svobodová (36)
    31.08. 2010 16:36

    jde to

    Myslím si, že to jde i když je to kolikrát cesta se zaťatými zuby. U nás se osvědčily denní malé radosti, vzkazy na ledničce, lechtivé smsky, společné zájmy, chuť budovat, renovovat, cestovat a naslouchat jeden druhému. Už jsme spolu 20 let a ta chuť je tady pořád.

Horoskop

Váš horoskop

Neděle 5. 9.

Lvi, Berani a Střelci, nebylo by moudré vkládat naděje do jednoho člověka a spoléhat na jeho slovo. Snadno se můžete zklamat. Raději se držte své intuice a samostatnosti. Panny, Býci a Kozorozi, hoďte starosti za hlavu a odpočiňte si. Neděle vás příjemně ukolébá a uklidní vaši roztěkanou mysl. Blíženci, Vodnáři a Váhy, rozptýlení naleznete mezi přáteli. Jejich humor a chuť se bavit vám přijdou...

Horoskopy na další dny...