Žena a život

ŽENA A CITY

Proč chceme slyšet „MILUJI TĚ!“

Autor: Alice Rossi

Tak rády to slyšíme a oni to tak neradi říkají. Proč jsou pro nás slůvka „miluji tě“ tak důležitá, když víme, že je to jen otřepaná fráze?

---

Každá z nás víme, že časté vyznávání lásky nám hezký ani fungující vztah nezajistí. Nejsme puberťačky a je nám jasné, že to není to nejdůležitější. Některé z nás jsou dokonce na oko takové tvrďačky, že prý o podobné fráze vůbec nestojí. Přesto jsme ale všechny přešťastné, když to náš muž vysloví, a ve skrytu duše zklamané, když se dlouho nevyjádří. Skoro to vypadá, že ono „miluju tě“ je pro nás ženy kouzelným zaklínadlem. „Nevím, jestli mě miluje, ještě mi to neřekl,“ stěžovala si nedávno moje kamarádka. Jako by vyslovením těch tak trochu banálních slov teprve začínal jejich víc jak půlroční vztah.
Jako by tou větou bylo odstartováno něco opravdového. Neznamená snad víc, že o ni pečoval, když měla virózu? Není větší důkaz lásky, že každý víkend vozí její matku na chalupu? O tom, že není jediná, kdo mužské vyznávání citů řeší, jsem se přesvědčila na jednom vydařeném dámském večírku.

Když jsem nadhodila téma „proč nám muži nevyznávají lásku“, chytly jsme se všechny. „Ze mě to vždycky vypadne úplně automaticky, zkrátka ucítím velkou vlnu citu a musím s tím ven,“ popisovala jedna z nich. Jiná známá zase vyprávěla, že její muž, se kterým žije pod jednou střechou déle než sedm let, jí to řekl za tu dobu jenom jednou. A to vlastně jen proto, že se ho neustále vyptávala a dožadovala se toho. Od té doby však další vyznání neslyšela.

Proč to ženy chtějí slyšet?

Podobný problém s tím, že jejich muž nevyznává často lásku nebo že s prvním vyznáním otálí až moc dlouho, řešily, jak se ukázalo, i ostatní ženy. A nejen to. Většina se také umí radovat ve chvíli, kdy to jejich muž konečně pronese.
A některé z nich si dokonce přesně pamatují, za jakých okolností se to stalo. „Řekl mi to do telefonu, když jsme byli měsíc od sebe. Nejspíš si uvědomil, co pro něho znamenám,“ líčila jedna. „Pršelo, stáli jsme pod jedním deštníkem, já se k němu choulila zimou a on to najednou vyslovil. Rázem mi bylo teplo!“ Tolik štěstí kvůli dvěma celkem obyčejným slůvkům.

Znamená to tedy, že jsou pro nás opravdu tak důležitá? Že potřebujeme ke spokojenému vztahu, aby se nám muži vyznávali ze svých citů? „Ženy potřebují ve vztahu více komunikovat a věci konkrétně pojmenovávat,“ říká koučka a organizátorka kurzů osobního rozvoje Barbora Nádvorníková. Pokud tedy muž svůj cit otevřeně projeví, mají jistotu, že se do vztahu můžou ponořit. A poté, když jim svou lásku jejich partner čas od času vyzná, je to pro ně ujištění, že je vše v pořádku. Ale rozhodně se tahle potřeba netýká jen žen, které jsou nejisté či zakomplexované, nebo těch, které mají problematického či záletného partnera. Čas od času potřebují nejen vidět mužské činy, ale vše pojmenovat všechny ženy.

Proč ženy touží po vyznávání lásky, ale muži to neradi dělají? Více na str. 49–50