Žena a život

V POHODĚ

Tajemství dobré nálady

Autor: Jitka Lubojacká

Někdo se životem prochechtá, druhý má vrásky z neustálého mračení. Jak je to možné? Může za to povaha, výchova, hormony nebo co vlastně?

Lidé, kteří mají neustále úsměv na rtech, jsou vzácní jako bílí tygři. Je radost se s nimi vidět, ale často působí skoro nepřirozeně. Člověk si až říká, co to s ním je, že se pořád tak chechtá, není zfetovaný? Jiní jsou naštvaní, jen co vylezou z postele, a chvilky, kdy je jim fajn a mají chuť objímat celý svět, jsou pohříchu vzácné. Je přirozené mít občas náladu pod psa, ale věčné bručouny nemá rád nikdo a často lezou na nervy i sami sobě. Touha po smíchu a dobré náladě je stará jako lidstvo samo a není divu, vždyť pozitivně naladěný člověk kolem sebe šíří auru příjemna a blahodárné energie. Kdo se dokáže často a upřímně smát, má to v životě zkrátka snazší, lépe se zbavuje stresu, má hodně přátel a dokonce je i zdravější. Prožít v dobrém rozmaru většinu života by bylo fajn, jenže kde vzít a nekrást?

Stěžujte si u výrobce

Výzkumem a porovnáváním jednovaječných a dvojvaječných dvojčat se zjistilo, že naše nátura je zhruba z poloviny daná, s tím se musíme smířit. Dalších přibližně deset až dvacet procent může jít na vrub prostředí, v němž vyrůstáme. Pozitivní či negativní postoj k životu jednoduše odkoukáme od svých nejbližších a je zajímavé, že v tomto směru má mnohem silnější vliv matka na syny a otec na dcery. Tento zdánlivý paradox znají velmi dobře psychiatři, kteří už si dávno všimli, že většina depresivních žen měla despotického, většinou zakomplexovaného otce, který se dokázal usmát jen nad výhrou ve sportce, a na druhou stranu mnozí muži, kteří se cítí v životě neúspěšní, vyrůstali často s nevrlou a nespokojenou matkou.
Pokud tedy máte sklony ke škaredění, z valné části za to nemůžete, příroda a posléze i rodiče vykonali své. Stěžujte si, chcete-li, ale vymlouvat se, že za všechno můžou geny a výchova, by bylo zbabělé. Jednak těžko zjistíte, jaký mix v sobě máte právě vy, ale hlavně tu pořád zbývá slušná škála možností, jak se k duševní pohodě propracovat. Jen vědět jak. Pro poznání, proč se někdo usmívá častěji než ostatní, je potřeba si nejprve vysvětlit, co naši náladu vlastně vytváří.

Řečeno mluvou vědy, jedná se o souhrn vjemů, zážitků a emocí, tedy jakýsi koktejl všeho, co nás obklopuje. Pokud jste až dosud nechápala, jak je možné, že je vám v jedné chvíli báječně a najednou z ničeho nic mizerně, zde je vysvětlení: do vašeho drinku pocitů jsou neustále přidávány nejrůznější ingredience, příjemné, neutrální i vysloveně negativní. „Ovlivnit, v jakém rozpoložení zrovna jste, může doslova cokoli: pohled, zvuk, vůně, vzpomínka, oko na punčoše i barva ranní oblohy, každá drobnost má svůj význam,“ objasňuje psycholožka Klára Nováková a na vysvětlenou uvádí konkrétní příklad: „Představte si, že vcházíte do útulné restaurace, natěšená na příjemný večer, ale ještě než dojdete ke stolu, ucítíte přepálený olej. Možná ho ani pořádně nezaregistrujete, ale vaše podvědomí ano a hned situaci vyhodnotí jako nepříznivou. Vaše nálada se vmžiku změní a vy ani nevíte proč. Je to vlastně úplná hloupost, přesto vám může pokazit večer. Poznat, co naše rozpoložení ovlivnilo, je zcela zásadní, bez toho se svým splínem mnoho nesvedete,“ vysvětluje psycholožka.

Mýty o veselých tlouštících

K zajímavým výsledkům dospěla studie amerických vědců nedávno uveřejněná v časopise Nature Neuroscience. Pravidelně podávali myším vysoce kalorickou stravu a zjistili poměrně neuvěřitelnou věc. Nejenže myši pořádně ztloustly, ale zároveň se jim postupně narušovala chemická rovnováha v mozku. Souběžně s tím reagovalo jejich centrum radosti stále méně a snížilo se u nich i množství dopaminu, látky uvolňované mozkem při příjemných prožitcích. Možná si teď říkáte, co je mi do nějakých obézních hlodavců, ale bohužel, jak už prokázalo mnoho výzkumů předtím, jsme si geneticky natolik blízcí, že lze téměř s jistotou předpokládat, že u lidí to bude podobné. V praxi by to mohlo znamenat, že budeme-li se každý den cpát hromadami dortíků, chlebíčků a hranolků, změníme si postupně fungování mozku natolik, že budeme nešťastní nejen z toho, že nedopneme kalhoty.
Naštěstí existují i potraviny, které náladu dokážou zlepšovat. „Všem pesimistům bych doporučila zvýšenou konzumaci vitaminů B,“ radí nutriční terapeutka Dana Wolfová, „hlavně vitaminu B1, který se někdy nazývá vitamin radosti. Působí proti náladovosti a podrážděnosti. Najdeme jej především v droždí, ořeších, luštěninách, mase či celozrnném pečivu. Důležitý je i vitamin B12, který podporuje vyrovnanost a zmírňuje projevy stresu. Získat jej můžeme hlavně z hovězího masa, ryb a mléčných výrobků. Psychickou pohodu pomáhá udržovat i kyselina listová, které je nejvíce v listové zelenině, játrech, obilovinách či vejcích,“ uzavírá odbornice na výživu. Zdá se tedy, že k dobré náladě se lze i projíst. Zázraky na počkání asi očekávat nelze, ale za zkoušku to určitě stojí.

Více o tom, co určuje naši náladu, se dočtete na str. 56–58