O ČEM SE MLUVÍ
Oko nad Prahou
Autor: Martina Vlčková
Tak se jmenuje tragický příběh jednoho muže (architekta Jana Kaplického), jedné stavby (nové budovy Národní knihovny) a jedné lásky, který se v českých kinech objeví 15. dubna. Zásluhu na vzniku tohoto dokumentu mají režisérka Olga Špátová a producentka Eliška Kaplicky.

Olga Špátová (26)
Režisérka a kameramanka. Dcera dokumentaristů Olgy Sommerové a Jana Špáty. Vystudovala Střední školu reklamní tvorby v Praze. Od patnácti let natáčela amatérské filmy. Mezi její nejznámější dokumenty patří Láska včera, dnes a zítra, Terry z Montmartru, Půjdu, kam chci (o zpěvačce Radůze) a Dobře placená procházka (o realizaci Šlitrovy opery v Národním divadle v režii Miloše Formana). Jako kameramanka pracovala na sedmi filmech své matky (např. Moje 20. století či Přežili jsme svoje děti). Je svobodná a žije v Praze.
Natáčení dokumentu probíhalo dva roky. Jak těžké pro vás jako pro filmařku byly?
Byly to pěkné, ale smutné dva roky. Byla jsem vděčná za možnost setkávat se s výjimečnými a tvořivými lidmi. Poznala jsem fantazii a statečnost Jana Kaplického. Poznala jsem jeho přátelství s Pavlem Bobkem, talent jeho mladých spolupracovníků v londýnském studiu Future Systems, boj Vlastimila Ježka s úředníky na magistrátu, naději, kterou přinášel v boji o knihovnu Václav Havel.
Setkala jsem se se studenty gymnázia v Uherském Hradišti, kteří napsali Janu Kaplickému obdivné dopisy. Při natáčení jsme potkávali lidi na ulicích, kteří mu vyjadřovali podporu... Smutno mi pak bylo při setkání s magistrátními úředníky. Poprvé v životě jsem se ocitla s kamerou na politické půdě. Bylo pro mě obtížné vyrovnat se s tím, že dané slovo neplatí a lež se netrestá. Jako filmařka jsem byla ráda, že lidé vášnivě diskutují o moderní architektuře, že se tím něco dozvídám o jejich povaze, o tom, jak přijímají emigranty, jak se chovají politici k občanům a lidé k sobě navzájem. Jako občanka jsem ale byla smutná, když jsem pozorovala, jak mocní ubíjejí krásný projekt, umělecké dílo, které mělo sloužit duchovním potřebám celého národa.
Nepřišla jste o iluze?
Často jsem odcházela z natáčení a bylo mi smutno z neslušných lidí, z drzého jednání a lží. Ale pokaždé to bylo vyvážené laskavými lidmi a jejich přízní. Když Jan Kaplický v lednu 2009 nečekaně odešel, lidé včetně politiků, například Karla Schwarzenberga a Ondřeje Lišky, zaplnili Staroměstské náměstí, aby vyjádřili svou vůli, aby dali najevo, že Kaplického knihovna na Letné bude stát. Manifestaci svolali studenti pod heslem Demokracie staví. O týden později pak mladí lidé i senioři ve velkém mrazu chodili na Letnou na místo plánované stavby Národní knihovny, pokládali tam na půdorys stavby knihy a tím symbolicky vzdali Janu Kaplickému hold. rozhovor s Olgou Špátovou Tehdy jsem byla pyšná, že jsem se narodila v Čechách.
Celé znění rozhovoru s dokumentaristkou Olgou Špátovou a rozhovor s producentkou filmu Eliškou Kaplicky čtěte na str. 14–15