Žena a život

PARTNEŘI V RINGU

Žili spolu šťastně až do chvíle..

Autor: Alice Rossi

...než jim vztah začaly komplikovat malichernosti, kterých se my ženy občas dopouštíme. Vůbec tím nechci říct, že by muži byli bezchybní. Ale možná je načase přiznat si, že některé problémy vznikají opravdu jen v naší hlavě. Ostatně to mi v rozhovoru potvrdila i psycholožka MARTA BOUČKOVÁ.

---

Stále očekáváme

Vracela jsem se domů s nákupní taškou a říkala si: „Přiskočí ke dveřím, vrhne se po tašce a přivítá mě s kytkou...“ Doma však nebyl ani partner, natož s květinou. Byla jsem zklamaná a naštvaná. Jenže proč? Protože nesplnil má očekávání a sny. Podobně si moje kamarádka podle tajemného chování svého manžela vydedukovala, že jí určitě k narozeninám připravuje výjimečný dárek. „Asi cestu do Paříže,“ snila. Dostala navigaci do auta a celé narozeniny měla díky tomu zkažené. Manžel dodnes netuší proč. Zkrátka mám občas pocit, že problém někdy nevznikne tím, co naši muži udělají, spíš kvůli tomu, co neudělají. Zlobíme se, jsme zklamané... A vlastně nemáme reálný důvod.

Proč tedy stále něco očekáváme? A co naše představy nejvíc ovlivňuje?
Zcela jednoznačně nás ovlivňují především filmy, časopisy, knížky. Ale nemyslete si, i muži očekávají, jen jiné věci než my. Zatímco my toužíme po romantických gestech, chtějí muži více realismu. Doufají, že tyhle věci od nich očekávat rozhodně nebudeme.

Jenže my po nich toužíme. A dokonce i naznačujeme, co bychom rády. Proč tomu muži nerozumí?
To je stará známá pravda, že muži nechápou náznaky. My ženy používáme v komunikaci náznaky rády. Je to možná sofistikovanější, ale těžko tím něčeho docílíme. Mužská komunikace jede víc na férovku. Zkrátka, když muž něco chce, tak to řekne. My ženy jen doufáme, že to chlap vytuší. Často používáme věty jako: „musel to pochopit“, „to mu přece muselo být jasné, jak to myslím“. Nemuselo. Skrytá komunikace mezi mužem a ženou nefunguje. Zkrátka naše signály jsou pro muže příliš zakódovány. Nerozumí jim. Příliš nesrozumitelnými náznaky tedy ztrácíme jen čas.

Měly bychom tedy svá přání a zejména následná zklamání v sobě korigovat?
Očekávání jsou metlou lidstva a vztahů především. Neustále se zaklínáme komunikací. Ale očekávání nemají s komunikací příliš společného. Zkuste být chvíli nohama na zemi. A až budete příště zase zklamaná, co partner či manžel neudělal, řekněte si: „A mohl vůbec poznat, co si přeju? Mohl to vyčíst?“ V běžné komunikaci přece taky používáte kontrolní otázky, abyste si byla jistá, že druhý pochopil, co říkáte. Ve vztahu bohužel jen doufáme, že si partner vše domyslí.

Další modelové situace, které jsme s psycholožkou Martou Boučkovou rozebrali, najdete na str. 76–77

---

Chcete, aby na vás partner žárlil? Je podle vás žárlivost důkazem lásky? Není spíš chyba, když si něco podobného přejeme? Jakých chyb se podle vás nejčastěji ženy ve vztahu dopouštějí?