Žena a život

BEZ PRÁCE

Vyhodili mě. Co si jen počnu?

Autor: Martina Coufalová

Přijít o práci není nic, o čem byste snila. Když se to přece jen stane, pořád máte na výběr. Můžete brečet nad rozlitým mlékem. Nebo vzít vyhazov jako příležitost. Jak říká George Clooney ve filmu Lítám v tom, když rozdává výpovědi: „Všichni, kdo vybudovali impéria, seděli původně na vaší židli.“

---

Ani jako zaměstnaná nestrkejte hlavu do písku!
Nejde o to, abyste se permanentně třásla strachy, že ztratíte práci, ale abyste si připustila, že stát se to může, a znala svá práva a možnosti. Víte například, jak u vás probíhalo poslední propouštění? Jak se firma zachovala a jestli odcházejícím situaci usnadnila?

Je lepší dohoda, nebo klasická výpověď?
Informaci o nadbytečnosti vám musí zaměstnavatel oznámit minimálně měsíc předem. A vy pak odcházíte buď dohodou, kdy se na termínu domluvíte s nadřízeným, nebo v klasické dvouměsíční výpovědní lhůtě. V obou případech máte ze zákona nárok na tříměsíční odstupné. Můžete odejít hned s pěti platy, nebo ještě dva měsíce pracovat a odstupné pak budou tři platy. Pokud zůstanete, máte kromě nároku na půldenní volno jednou týdně na hledání práce k dispozici internet, tiskárnu, auto a telefon, tedy vymoženosti, které doma leckdy nemáte.

Ještě je tu „outplacement“...
Možná i vaše firma využívá metody outplacementu, tedy programu, někdy využívaného při větším propouštění, který by měl ulehčit postiženým hledání místa. Jeho hlavní součástí je poradenství, jak se orientovat na pracovním trhu, jak si napsat životopis nebo kde hledat zaměstnání. Některé firmy pořádají také semináře, kde si můžete prakticky vyzkoušet, jaké to je absolvovat výběrové řízení, a připravíte se tak na záludné otázky při pohovoru s personalistou. Ve výjimečných případech firma dokonce najde odcházejícím nové zaměstnání – stalo se to například zaměstnancům ČSA, kteří tak plynule přešli ze zrušeného na nové pracovní místo.

Jsem zoufalá!
Nucený odchod z práce je psychická zátěž, takže se neobviňujte, propláčete-li či prosmutníte na začátku celé dny. V těžkých situacích procházíme fázemi, které u každého probíhají podobně, ale trvají různě dlouhou dobu. Po prvotním popírání skutečnosti přichází na řadu zlost, poté smlouvání, úzkost a nakonec přijetí a smíření se situací. Psycholog vám může pomoct, abyste zbytečně nezůstávala v té které fázi déle, než je nezbytné. „Tím spíš, že dřívější průměrná doba nutná k nalezení nové práce se prodloužila ze tří měsíců až na půl roku, takže lidé propadají panice častěji. Psychologická hranice, kdy člověk bez práce ztrácí naději a upadá do apatie, je však individuální,“ říká personalistka Dagmar Šimonová z www.prace.cz. Někdy firma základní psychologické poradenství pro propuštěné sama hradí, jindy má smlouvy s odborníky, které si zaplatíte, ale alespoň máte jistotu, že jde o důvěryhodné osoby.

Byla jste „odejita“ jen vy a pár dalších kolegů?
Ani tak nesmíte přijít zkrátka. Od toho je tu personální oddělení, aby vás vybavilo nejen zápočtovým listem, ale i informacemi, které potřebujete pro nalezení nové práce. Pokud tak neučiní, vyžádejte si je sama – ať už v podobě individuální konzultace nebo krátkého semináře pro vás a další odcházející.

Jste vyčerpaná?
Vezměte si volno. Nutíte se hned po vyhazovu do hledání práce, ačkoliv se cítíte unavená a bez energie? Nemá to smysl, protože při pracovním pohovoru s největší pravděpodobností stejně nedokážete být tak přesvědčivá, abyste místo získala. Raději využijte nečekané možnosti oddychnout si a promyslete si co dál. Jen musíte sama se sebou uzavřít dohodu, že si tuhle přestávku nebudete vyčítat. Možná zjistíte, že už dál nechcete pracovat ve svém oboru a toužíte dělat něco úplně jiného!

Nepomlouvejte bývalého zaměstnavatele, může se vám to vymstít.
Nemluvte o něm hanlivě na rozlučkovém večírku s kolegy ani jinde, a už vůbec ne třeba na facebooku. Pracovní trh je malý. Nikdy nevíte, kdo vaše výlevy zaregistruje, netušíte, na koho narazíte ve firmě, kde se o místo ucházíte.

Nepřeceňujte pracovní úřad.
Je dobré se zaregistrovat kvůli placení pojištění, ale poradenství se tu automaticky nedočkáte. Buďte aktivní a řekněte si o ně sama. Zajímáte-li se o rekvalifikaci, možná nevíte, že se nevztahuje jen na manuální profese. Víte, že se tak můžete třeba naučit pracovat s dotacemi získanými od EU?

Nepropadejte chaosu a pasivitě.
I když jste momentálně bez zaměstnání a po ránu vás nic nenutí vstávat z postele, z praktických důvodů i v rámci zachování duševního zdraví nepropadejte rozkladu z nicnedělání. Udělejte si přibližný plán, jak se hodláte dobrat nového zaměstnání, a vytvořte si též program na každý den. Berte to tak, že vaším momentálním zaměstnáním je hledání místa.
Čemu se budete věnovat dopoledne a co podniknete potom? Možná věnujete čas do oběda obesílání firem životopisy, odpoledne vyrazíte na pohovor a dobu do schůzky se známým, který pro vás má dobrý pracovní tip, strávíte s učebnicí angličtiny. Rozhodně ale nezapoměňte na odpočinek. Ten přece k pracovnímu dni patří.

Vyhodili mě. Co si jen počnu?
Řešení hledejte v článku Jak zaručeně (ne)seženete místo na str. 68–69