Žena a život

VÁNOČNÍ DEVATERO

Letos bude po mém

Autor: Martina Coufalová

Přejeme si pohodové Vánoce, ale pak jsme tak vyčerpané ze snahy pohodu vytvořit a udržet, že se těšíme, až skončí. Proč se nutit do něčeho, co cítíme jinak? Raději se předem zamysleme, JAKÉ Vánoce vůbec chceme: s kaprem, ale bez dárků? S přáteli u moře? A můžeme si je rovnou nadělit pod stromeček. Tedy chceme-li nějaký mít.

---

1. Vánoce? Děkuji, nechci, nemám ráda, neslavím!

Zkusila jste se sama sebe zeptat, jestli vůbec chcete slavit vánoční svátky? Kacířská otázka? Možná, ale jestliže nejste jako vaše kamarádka, která má už v říjnu zabalené dárky, v listopadu napečených dvanáct druhů cukroví a v prosinci se třese nedočkavostí, aby už mohla nastrojit stromek, pak se odpovědi nevyhýbejte. Zvlášť když ve vás její nadšené vyprávění o předvánočních přípravách vyvolává záchvaty výčitek svědomí a odporu.
Takže do toho: Chcete slavit Vánoce? Ne? A proč to tedy děláte? Je to přece váš život, tak proč byste se měla do něčeho nutit jen proto, že to dělají ostatní? Možná řeknete, že takhle je to jednodušší (ustát dotazy okolí, proč se chováme jako bílé vrány, není snadné). Nebo to děláte jen kvůli dětem, případně tchyni, která by vás zavrhla, kdybyste ji nepozvala na štědrovečerní večeři? Jenže když se do něčeho nutíte, pak není divu, že vás Vánoce štvou. Pod tlakem a se sebezapřením (jakkoli skrývaným) vánoční pohodu nevykouzlíte (a nikdo jí ani neuvěří). Vtip je v tom, že stačí, když si přiznáte: „Vánoce mi nic neříkají, ale oslavím je kvůli dětem (tchyni, partnerovi...),“ a snaha zmanipulovat sebe samu zmizí a s ní i zlost a odpor. Pak se můžete těšit z radosti těch ostatních, i když vám osobně Vánoce nic neříkají.

O Vánocích nemá být nikdo sám... Říká kdo?

Jste singl? Nenuťte se pod tlakem (byť původně dobře míněných) úsloví najít společnost za každou cenu. Pokud byste o Vánocích měla s někým být, pak s tím, koho máte opravdu ráda. A když zrovna není ve vašem životě partner nebo děti, každopádně zbýváte ještě vy sama! Vánoce strávené ve vlastní společnosti přece nemusejí znamenat, že budete slzet celý Štědrý den nad romantickými pohádkami a večer se ze samého zoufalství pokusíte zasebevraždit rybí kostí.
Místo toho, abyste se litovala, zkuste konec prosince pojmout jako skvělou příležitost užít si pár dnů po svém (ať už jim dáte vánoční nádech nebo ne). Co takhle místo lovu na vánoční dárky vyrazit na nákup nových plavek a večerních šatů na týdenní dovolenou k moři? Pokud vám scházejí peníze na exotické výlety, zůstaňte doma a věnujte čas vánočních svátků nějaké zábavě nebo činnosti, která vám dělá radost a nemáte na ni přes rok čas – nalakujte konečně ty krásné staré židle, které jste si koupila letos v létě, udělejte si pořádek ve fotkách, naházených v krabici a uložených všude možně v počítači. Ignorujte vánoční pohádky a místo toho si pusťte poslední sérii Přátel. A pokud si přece jen netroufnete být sama, zalistujte v telefonním seznamu, obvolejte ostatní singl kamarády a známé (osamocených, čerstvě rozvedených nebo ovdovělých lidí je víc, než si myslíte) a uspořádejte (ne)vánoční mejdan. A chcete-li mít příjemný pocit z dobrého skutku, zapátrejte, kde bude na Štědrý večer ta příjemná stará paní, která bydlí v bytě nad vámi.

Co udělat pro to, aby byly letošní Vánoce opravdu pohodové, čtěte na str. 94–97