BEZ MATEŘSKÉ
Po porodu rovnou do práce
Autor: Dana Jakešová, foto: Saša Dobrovodský, Daniel Vojtěch
Svého syna jsem si moc přála. Ostatně bylo mi třicet, když se narodil. Přesto jsem doma čtyři roky zůstat nechtěla. Partner se mnou souhlasil. Problém měli moji známí, a to i kamarádky. V jejich očích jsem byla krkavčí matka.
Martina Vávrová, 32 let,
syn Honza (3 roky) ,PR ředitelka hotelu Four Seasons v Praze
Pracovat jsem začala čtyři měsíce po porodu. Přátelé se trochu divili.
Čtyři měsíce po porodu jsem se na poloviční úvazek vrátila do PR agentury, kde jsem předtím pracovala.
Práce mě bavila, nechtěla jsem přijít o klienty a taky mi chyběl kontakt s lidmi. S hlídáním mi pomáhal bratranec, který pracoval na směny a dopoledne měl volno. To byl čas, kdy jsem vyrážela do kanceláře a na schůzky. Zbytek práce jsem dělala z domova, když malý spal, nebo zaskočil manžel či babička. Když bylo Honzíkovi devět měsíců, dostala jsem nabídku na pozici PR ředitelky hotelu Four Seasons. Přijmout ji znamenalo pracovat na plný úvazek.
Tehdy mě ohromně podržel můj muž Honza. Řekl, že je to nabídka, která se neodmítá, a že to zvládneme. Sehnali jsme chůvu a občas si vzal Honzíka s sebou do práce manžel. Dnes jsou malému tři roky a chodí na celý den do školky.
Občas mám pocit, že je toho hodně, ale neměnila bych. A jak se na můj rychlý návrat do práce dívalo okolí? Pár nechápavých reakcí jsem zaznamenala, ale většina přátel respektovala, že je to mé rozhodnutí. Ostatně pracuji v mezinárodním prostředí, kde je brzký návrat po porodu do práce normální.
Česká společnost má v tom, jak dlouho má být maminka s dětmi doma, jasno – čtyři roky a důležitá je především ta číslovka,“ říká Linda Sokačová ze sdružení Gender Studies a dodává, že individuální potřeby dítěte a také kvalita péče přitom zůstávají zcela stranou. Za dobrou matku je tedy automaticky považovaná ta žena, která je doma s dítětem na plný úvazek. Nikdo se přitom neptá, jaký čas a jakou péči dítěti skutečně věnuje. Je jedno, jestli sleduje seriály, nebo si s dítětem opravdu hraje.
„Přitom nejdůležitější není pouze délka kontaktu s dítětem, ale spíše jeho zaujetí a společný prožitek. A tím může být třeba stavba hradu z písku,“ vysvětluje dětská psycholožka Marcela Kvardová. Pro dítě je tedy mnohem přínosnější, když s ním strávíte dvě hodiny denně, ale vyladěná a plně koncentrovaná na jeho potřeby, než celý den, ale nešťastná, frustrovaná a nervózní.
Zešílím z toho
Jestli se v péči o kojence nebo batole budeme vyžívat, či nás naopak bude nikdy nekončící kolotoč krmení a přebalování vyčerpávat, poznáme, až se matkami skutečně staneme. Vyzkoušet si péči o novorozence nanečisto, případně ji natrénovat bohužel nejde. Ale fakt, že jsme z neustálého pláče miminka na pokraji nervového zhroucení, neznamená, že jsme jako matky selhaly.
Ač je kojenecké a batolecí období pro vzájemný vztah důležité, zbývá ještě spousta let, abychom dítěti dokázaly, že je to nejcennější, co máme. Pokud cítíte, že být matkou na plný úvazek nezvládáte, měla byste naopak na pár hodin odejít. Ale po zralé úvaze. Teprve poté, kdy děcku zajistíte plnohodnotnou a možná i lepší péči, než jste mu schopná poskytnout vy sama. Manžel vám přece taky dá každé ráno pusu a odejde vydělávat peníze. To ale neznamená, že své dítě nemiluje.
Další příběhy i rady, jak vybírat jesle, jak staré děti přijímají a kolik za ně zaplatíte, se dozvíte na str. 92–95