Žena a život

ROZHOVOR PRO VÁS

Andrea Kerestešová: Chtěla bych být mrcha

Autor: Alice Rossi, foto: Vlado Kníž

Očekávala jsem křehkou, tichou Slovenku, která přijde v retro šatech a s vlasy upravenými do dvou culíků. Ale Andrea Kerestešová je jiná než její hrdinka Eva ze vzpomínkového seriálu České televize Vyprávěj.

Hned po odvysílání prvního dílu seriálu Vyprávěj se do vás opřel bulvár. Že prý máte problém s rodiči, protože jste se stala herečkou.
To bylo hrozné. Upozornili mě na to přátelé. Já jsem v tu dobu točila od rána do večera, pak jsem si přečetla rozhovor, který jsem nikdy neposkytla a který byl celý vymyšlený. Byla to moje první zkušenost s bulvárem, takže jsem vůbec nevěděla, co mám dělat. Nejprve jsem zavolala mamince a uklidňovala ji, ať si z toho nic nedělá. Potom jsem chtěla napsat do redakce toho bulváru a všechno uvést na pravou míru. Ale pak jsem si říkala, že je zbytečné to rozmazávat. Jen by se o tom nesmyslu, že se mnou rodina nechce mít nic společného, víc a víc psalo.

Rodiče vám rozhodnutí stát se herečkou nikdy nerozmlouvali?
Samozřejmě že rozmlouvali. A je to pochopitelné. Jsem jejich jediná dcera a navíc nejmladší z dětí. Herectví jsem nestudovala. Studovala jsem tvořivou dramatiku na pedagogické fakultě. Jednoho dne jsem přišla domů a oznámila, že chci být herečkou a že odjíždím do Prahy. Zděsili se a zahrnuli mě pochybnostmi. Určitě se o mě moc báli. Dnes už jsou ale spokojení a nadšeně spolu s celou naší vesničkou sledují každý díl seriálu Vyprávěj.

Také se na sebe každé pondělí díváte?
Dívám. Vidět konečný výsledek je pro mě důležité. Zatím na sobě stále hledám chyby. Učím se na sebe dívat zdravě kriticky. Ale ze začátku to bylo hrozné, vůbec jsem nedýchala a jen se červenala.

Myslela jsem, že už jste byla otrkaná z castingů, které jste kvůli roli Evy Dvořákové absolvovala...
To je pravda. Na castingu kvůli roli Evy jsem byla několikrát. Vždy to nejprve vypadalo, že už je to jisté. Že mám roli v kapse. Vzápětí mi volali, jestli bych mohla přijít ještě jednou. Poslední casting byl nejhorší. Se děli přede mnou producenti, kameramani, režisér a spousta dalších lidí. A já musela hodinu hrát. V tu chvíli jsem věděla, že přišel rozhodující okamžik. Že to musím zvládnout. Hrozně jsem se bála. Přece jen ještě nemám tolik hereckých zkušeností, navíc jsem noc předtím spala jen dvě hodiny – zrovna jsem se vrátila z cesty po Indii a byla plná dojmů. Pak začala změna image, musela jsem se nechat odbarvit na blond, což nebylo snadné. Byla to zkrátka silná káva, ale nakonec jsem roli přece jen dostala.

Celé znění rozhovoru čtěte na str. 18–20