Žena a život

ČISTOTA BEZ PRÁCE

Já to za vás vyžehlím

Autor: Jana Benešovská, foto: Saša Dobrovodský a Pavel Horák

O pomocnice v domácnosti je v Česku zájem. Dokonce tak velký, že na jejich služby existují pořadníky. Spolehlivá a pracovitá hospodyně je skoro jako výhra v loterii. Ale funguje to i obráceně.

Kdykoli ve středu odpoledne odemykám dveře svého bytu, zmocní se mě příjemný pocit. Vracím se do čistého a voňavého domova. Večer mě navíc nečeká žehlicí prkno a kupa zmačkaného prádla. Nápad pořídit si hospodyni mi vnukla kamarádka a rovnou mi vsunula do dlaně lístek s telefonním číslem na tu svoji. Podle ní své investice nikdy nebudu litovat. Po třech letech musím zcela upřímně říct, že měla pravdu. Když jsem o své hospodyni před třemi lety pověděla kamarádkám, nechápavě kroutily hlavou: „Proč? K čemu? Co budeš dělat s volným časem? Vždyť ještě nemáš děti...“ Později i kamarádky přišly na to, že spolehlivá pomocnice v domácnosti je terno. A moje hospodyně má najednou od pondělí do pátku plný diář.

---

Tisíc korun měsíčně za úklid? Za tu pohodu to stojí.

Eva Čejková, podnikatelka (26)
Je to už pět let, kdy jsem založila svoji firmu, a navíc začala studovat vysokou školu. Věnovala jsem se práci, která mě bavila a uspokojovala, ale taky mi brala dost času. Uvědomila jsem si, že když už najdu chvilku volna, raději budu relaxovat, než abych vysávala nebo žehlila. Zároveň by mi vadilo, kdybych přišla domů z práce a praštil mě do očí špinavý koberec nebo nevytřená podlaha. Jsem puntičkářka, nesnesu nepořádek. Spočítala jsem si, že za zhruba tisíc korun měsíčně mi pravidelně jednou za čtrnáct dnů přijde vyžehlit, vytřít a vyluxovat paní, která to zvládne lépe než já, práce ji bude bavit a já díky tomu budu mít čas na něco jiného. Žehlení jsem nenáviděla odjakživa, připadalo mi to jako absolutní ztráta času. Když jsem o tom mluvila s kamarádkou, doporučila mi Agenturu Delfina. Okamžitě jsem toho využila a agentuře svěřila klíče od bytu. S paní na úklid jsem se potkala jednou víceméně náhodou, protože jsem si v bytě něco zapomněla. Ve své práci se snažím odvádět profesionální služby a totéž očekávám i od úklidové agentury. Věřím, že žádná z hospodyň by si nedovolila v bytě cokoli vzít. Pocházím z malého města ve východních Čechách, kde si lidé na hospodyně v domácnostech teprve zvykají. Na venkově je to samozřejmě ještě horší než ve městech. Řada lidí by nepochopila, proč si pořizuji hospodyni do malého bytu, když jsem svobodná a bezdětná, ale pro mě je to osm hodin měsíčně, kdy si můžu zařídit spoustu jiných věcí, které mi vynesou peníze na pokrytí těchto nákladů. Jednou za celých pět let se mi stalo, že jsem s prací hospodyně nebyla stoprocentně spokojená. Byla to drobnost, ale agentuře jsem to nahlásila a od té doby je všechno v pořádku. Ba naopak jsem natolik spokojená, že si jednou za čas objednám hospodyně i do našich kanceláří.

Miroslava Gregorová (54)
Byla jsem několik měsíců na pracovním úřadě a postupně propadala zoufalství. Jak je možné, že se někdy vůbec nic nedaří? Pak jsem se setkala s kamarádkou, která mi přinesla leták s inzerátem, že v Agentuře Delfina hledají hospodyně. Prošla jsem přijímacím řízením, absolvovala vstupní pohovor, psychotesty a nastoupila jsem. Dnes mám zhruba deset klientů, ke kterým docházím většinou jednou týdně. S některými se znám osobně, jiné jsem zahlédla jen párkrát. S Evou Čejkovou jsem se osobně seznámila až během focení pro Ženu a život. V agentuře nám říkali, že si máme udržovat od klientů odstup. Jednou jsem byla v bytě u klienta, který má doma velkého psa a ten mi sežral svačinu. Když majitel přišel, připravil mi svačinu novou. To mě potěšilo. Zvířata v bytech mi nevadí, mám je ráda. Odjakživa mě baví žehlení. Přiznávám, že i doma to nepovažuju za nepříjemnou povinnost, ale za fajn relax, zvlášť když je prádla pořádná kupa. Pomáhám s ním i dceři. Nepouštím si k tomu televizi ani rádio, mám ráda ticho a klid. Je to taková moje žehlící chvilka, úžasně se při ní odreaguju.

Příběhy žen, které si za úklid platí i těch, které se úklidem živí, čtěte na str. 70–73