ŽIVOT VE DVOU
Cizinec na mém gauči
Autor: Erika Pilátová
Potkala jste muže svých snů a prožíváte lásku jako z romantického filmu? Jenže po čase je všechno jinak. Kam zmizel ten muž, s nímž bylo na začátku všechno tak dokonalé?
Klára poznala Petra před necelým rokem a pokud nebyli spolu, posílali si zprávy. Brala to jako důkaz, že na ni myslí. Časem se na nich stala závislou a když psal čím dál méně, cítila se zrazená a podvedená. Ve skutečnosti jejich vztah fungoval skvěle, jen ten virtuální trochu skomíral. Klára panikařila, protože měla pocit, že se něco děje. Najednou neměl potřebu denně jí dokazovat, jak na ni myslí. Už to byla zkrátka samozřejmost. Stala se součástí jeho života.
„Zamilovanost trvá dva, maximálně tři roky. V této době naše tělo vylučuje fenyletylamin, což je hormon zamilovanosti,“ říká psycholožka Laura Janáčková.
Muž se mění v ženu
Ve své knize
Muži – výzkum živočišného druhu tvrdí autor Dietrich Schwanitz, že v období čerstvé zamilovanosti se muž na krátký čas promění téměř v ženu. Respektive kopíruje její chování. Je pozorný, láskyplný, zajímá se o pocity ženy, řídí se jejími očekáváními, zároveň otevírá své nitro, souhlasí téměř se všemi jejími výroky a snaží se vyvarovat názorovým střetům. To se nám pochopitelně líbí a pokud partner vysloví nahlas, na co právě myslíme, jsme přesvědčené, že jsme dokonalý pár, dvě bytosti, které byly pro sebe stvořené. Ona zmiňovaná proměna muže v ženu nás svádí k tomu, abychom partnera posuzovaly podle norem, které ale platí pouze v době, kdy je muž partnerkou okouzlený, namlouvá si ji a dobývá ji. Logicky nás napadá, že když to takové může být teď, proč by to tak nemohlo zůstat pořád? Společné bydlení pak má v našich představách tuto idylu jen znásobit. Jenže se sestěhujeme a najednou je všechno jinak. Překvapeně zjišťujeme, že společné soužití přináší podstatně více problémů, než kolik jich vyřeší. Jsme překvapené a rozčarované.
Pokračování na str. 80–83