Žena a život

Rozhovory pro vás

Šárka Kubelková: Hledám návod na přežití

Autor: Martina Vlčková, foto: Alexandr Hudeček

Áčko, Věštírna, Snídaně s Novou... to jsou televizní projekty, kterým propůjčila svou tvář. Od ledna se ale moderátorka Šárka Kubelková rozhodla investovat i své srdce – do pořadu o vztazích.

Šárka Kubelková (34)

Televizní moderátorka a scenáristka. Od ledna provází na ČT1 pořadem Partnerské vztahy aneb Návod na přežití. Je také autorkou námětů a jednou z moderátorek cyklu 13. komnata. Studuje Univerzitu J. A. Komenského. V mediálním světě začínala v 18 letech v pardubickém Rádiu Profil, poté působila v Rádiu City a v Radiožurnálu. V České televizi uváděla Studio 6, na Nově pořady Áčko, Věštírna a Snídaně s Novou a točila reportáže do publicistického pořadu Na vlastní oči. Rok pracovala jako mluvčí podniku Lesy České republiky. S přítelem Járou žije v Nehvizdech u Prahy. Více na www.partnerskevztahy.cz.

KRÉMOVÁ SUKNĚ, Celyn b., bavlna, polyamid a elastan, Anima Tua, 5830 Kč
TYRKYSOVÝ TOP, TopShop, 665 Kč

---

Už několik měsíců je z vás televizní odbornice na partnerské vztahy. Chodí za vámi kamarádky pro radu?
Kdepak odbornice, moje kamarádky moc dobře vědí, že jsem sice výborný teoretik, ale pokulhávající praktik. A především úplně stejná ženská jako ony. Společně celý život hledáme „návod na přežití“ – neustále diskutujeme o svých vztazích, snech, radostech a smutcích. Obecně si myslím, že je to taková naše velká ženská výhoda. Pánové své vnitřní pocity a problémy většinou moc nerozebírají. Když se ovšem sejdou holky, tak vlastně podstupují takovou kolektivní psychoterapii.

A není to pro nás trochu na škodu?Každou maličkost řešíme a rozpitváváme, zatímco muži to mají buď černé, nebo bílé.
Podle mě to mají stejně barevné jako my, jen o tom nemluví, a tudíž jsou pro ně některé situace mohem těžší.

Můžeme jim to a zároveň sobě nějak ulehčit? Za tu dobu, co pořad děláte, jste určitě na něco přišla...
Víte, často se mi při natáčení stává, že se musím sama sobě smát – uvědomím si totiž, jak nesmyslně jsem se v určité situaci jako žena chovala. Dám vám jednoduchý příklad: My holky často děláme, že jsme hrozně smutné, nespokojené a nešťastné a chtěly bychom něco jiného. Tak se žalostně tváříme a naivně si myslíme, že to náš partner pochopí. Že mu to dojde a něco s tím udělá… Ale ono mu to samozřejmě nikdy nedojde, protože muži jsou z jiného těsta a jinak fungují. Takže jsem se naučila, že můj muž se ode mě dozví to, co mu řeknu. A úplně stejně to funguje i naopak. Ne nadarmo se říká, že komunikace je základ všeho. Díky ní se vztah nějakým způsobem posouvá. Když toho totiž o sobě víc víme, tak můžeme hledat společnou cestu. U nás doma platí, že si čas od času sedneme, otevřeme víno, nakrájíme sýry, pustíme příjemnou muziku a povídáme si… A najednou je všechno mnohem lehčí.

Asi máte za partnera pozorného a vnímavého muže…
Mám doma Járu… (směje se). Známe se už dlouho, protože je z branže a pracuje jako obrazový střihač. Seznámili jsme se v mých sladkých jednadvaceti letech, kdy jsem přišla do Novy moderovat talkshow Áčko. Tehdy ale mezi námi ještě nic nebylo, zlomilo se to až později. A co se týká komunikace – věřte, že začátky nebyly vůbec jednoduché… (směje se). Nicméně teď už spolu kroutíme šestou sezonu a postupně jsme se spolu mluvit prostě naučili. Paradoxně i díky mému pořadu. Je legrační, když se Jára dívá na nějaký díl a pak se mě zeptá, jestli jsem ho točila o nás.

Některé ženy ale raději dávají přednost manipulaci...
Myslím, že je to naturelem. Taková žena sází na kličky, má všechno promyšlené a k cíli jde hezky pomalu a rozumně. Nakonec to skončí tak, že muž přijde s myšlenkou, kterou mu nasadila do hlavy tak krásně a nenápadně, že si myslí, že na ni přišel sám… Já mám „bohužel“ jednu hroznou vlastnost, a to netrpělivost. Bojuju s ní celý život a jde mi to ztuha. I když mi moje kamarádky říkají, že bych mohla jít na některé věci chytřejším způsobem, tak mně to prostě nejde. Nemám na to buňky. Raději sázím na přímočarost a upřímnost. Sice to znamená, že se k výsledku občas propracovávám jen velmi těžko a pomalu, ale zase si říkám, že lidi by se měli mít rádi takoví, jací jsou. Když budu dělat něco, v čem se nebudu cítit dobře, tak se to odrazí ve vztahu i v energii, kterou vysílám. Možná je to špatný způsob uvažování, ale já jsem radši pro otevřený dialog.

Když má muž pocit, že je LOVEN, přestanete ho zajímat. Správná žena by měla umět lovce VYBUDIT.

Celý rozhovor čtěte na str. 100–104.