Rozhovor pro vás
Šárka Záhrobská: Zabalit to můžu vždycky
Autor: Blanka Kubíčková, foto: Ondřej Košík
Dvaadvacet let tvrdě a poctivě pracuje. Kdo tohle o sobě může říct, navíc ve čtyřiadvaceti letech? Právě proto je Šárka Záhrobská nejlepší ve svém oboru – v alpském lyžování.
Co dělá lyžařka teď, když je venku jaro?
Věnuje se sponzorům, různým akcím, baví se... Zkrátka dělám to, na co není během zimy, a tedy závodění, čas. Loni jsem jela po sezoně na dovolenou k moři. Letos to neplánuju, každopádně pět týdnů mám volno, což znamená, že netrénuju podle plánu. Ale nohy na stole nemám. Sportuju jen tak pro radost – zajdu třeba na taebo, zaběhat si nebo zajezdit si na bruslích. Hlavně se těším na změnu režimu, který byl pět měsíců stejný, protože tréninky a závodní dny si byly hodně podobné. Během dubna také s týmem plánuju, jak bude probíhat příští rok, a od května začínám zase pořádně trénovat.
Trénujete už tolik let, což musí být trochu i rutina. Co děláte pro to, aby vás práce pořád bavila?
Začátky se za trénování považovat nedají. Ale i tak – lyžování je krásný sport a pro mě je to úžasná škola života. Samozřejmě že jsou dny, které jsou stejné, a je to pořád to samé dokola. Proto se těším na to, co přijde: třeba teď – budu jezdit na kole, zvedat činky v posilovně, běhat, chodit na trampolínu, cvičit s fyzioterapeutkou atd. Když přijde konec léta, těším se zase na závody a čerstvý sníh. Není ale krásné dělat svůj koníček jako práci, která vás i živí, a naopak?
To chápu, mám to stejně. Neměla jste ale nikdy chuť té dřiny nechat?
Zatím to nikdy takhle daleko nedošlo. Když se mi nedaří, spíš se snažím vymyslet něco jiného, se situací se poprat. Zabalit to můžu vždycky.
Celé znění rozhovoru najdete na str. 18–20.