Žena a život

Váš názor

Rozvod je konec, ale taky začátek

Autor: Martina Coufalová

Jak se slušně rozvést, když podobnou zkušenost ještě nemáme a ve škole se o rozvodech neučí? Ani my vám neporadíme, ale dobrým průvodcem by se mohla stát nová kniha Šárky Poupětové s výmluvným názvem „Netrapte se po rozvodu“. Rozvod totiž nemusí být vždy špatným řešením.

Bereme-li se hlavně z lásky, je asi logické, že se pak často každý vyvíjíme jiným směrem a přestáváme si rozumět. Není tedy lepší se na manželství rovnou vykašlat a žít spolu na hromádce?
To si teď hodně lidí myslí, ale já se domnívám, že pro fungující dlouhodobé partnerství je důležité umět přijmout závazek a spoluzodpovědnost za vztah, v němž jsme spojení i právně a ekonomicky. Nehledě na to, že manželství pomáhá chránit zájmy dětí. Vztahům se učíme celý život a když budeme každý problém řešit snadným únikem a výměnou starého a opotřebovaného za nové, o řešení potíží se toho moc nenaučíme.

Jak ale poznáme, že opravdu nezbývá než jít od sebe?
Neoddiskutovatelnými důvody k rozvodu jsou domácí násilí, neřešená závislost na alkoholu, drogách nebo hracích automatech nebo neopodstatněná chronická žárlivost. A také situace, kdy se v našem vztahu dlouhodobě opakují velké problémy, které se nám nedaří řešit, a přes veškerou naši snahu se pokaždé vrátíme do starých modelů, které nám nevyhovují a jsou frustrující. My bohužel už jako děti zažíváme málo vzorů, jak se muž se ženou jako partneři můžou domluvit. Často jsme doma s maminkou, protože táta je pryč – buď jsou rodiče rozvedení, nebo otec hodně pracuje. Vůbec dnes trávíme v rodinách méně času. Žena, která je doma s dítětem a má trochu jiný režim, řeší jiné věci než muž, vytížený v za městnání. Když se pak oba sejdou, potřebují se sladit, aby spolu fungovali v harmonii. Protože aby lidi byli spolu, je taky potřeba, aby spolu byli rádi. A když jsou spolu málo a ještě tráví hodně času řešením problémů nebo se hádají, jejich vztahu to moc neprospívá.

Nevzdáváme to ale někdy přeci jen moc brzy?
Na to nelze odpovědět paušálně. Znám partnery, kteří teprve po několika zkrachovalých vztazích začnou řešit problémy, jež se jim ve vztazích opakují. Znám i jiné, kteří už jsou strašně dlouho v nefunkčním mrtvém vztahu. A také znám lidi, kteří se nacházejí někde mezi tím. Podat žádost o rozvod by jistě neměl být výsledek týdenního zvažování. K takovému rozhodnutí bychom si měli dát čas, dejme tomu půl roku nebo rok. Hlavně si nejdřív promluvte s partnerem: „Cítím se ve vztahu špatně, něco potřebuju jinak.“

Což ale většina lidí dělá, ne?
Ano, ale někteří ne úplně šťastným způsobem: „Můžeš za to, že mi není dobře.“ Obviněním partnera zraní, což ho ke změně nemotivuje. Užitečnější je říci, co cítím a potřebuju. A také si být vědoma, že ne za vše, co mi ve vztahu vadí, může ten druhý.

"Neschopenku na srdce zlomené po rozvodu nám nikdo nedá," říká v rozhovoru MUDr. Šárka Poupětová, manželská a rodinná poradkyně a autorka knihy "Netrapte se po rozvodu". Pokračování rozhovoru si přečtete na str. 20–21.

"Chodí on do hospody, protože je ona hysterka, nebo je ona hysterka, protože on chodí do hospody?" slavný citát doktora Plzáka výstižně popisuje, že na rozpadu vztahu se ve většině případů podílejí oba partneři. Oba taky rozchod bolí, a je jedno, kdo byl jeho iniciátorem. Jak to bylo u vás? Byla jste to vy, kdo se snažil vztah zachránit, ale partner nespolupracoval, nebo jste si po rozchodu v podstatě oddechla?