Žena a život

Váš názor

Nejde o to, kdo si začal

Autor: Mirka Nejedlá

„Petr má milenku,“ ozval se v telefonu kamarádčin zlomený hlas. „Ty mu zahýbáš už roky,“ neodpustila jsem si. „Jenomže on náš vztah ohrozil, já nikdy,“ odzbrojila mě vážně míněným argumentem.

Láska, nepřiměřená svému protějšku, se podle klasika mění v nenávist, anebo nevěru. Začali spolu chodit z čisté lásky a přes dvacet jim bylo let. Akorát že jí to nebránilo v tom, aby si občas odskočila tu do náruče spolužáka z fakulty, později kolegy z práce nebo manžela některé ze svých kamarádek. Trochu mě tím štvala, zdálo se mi, že muži přítelkyň jsou tabu, že je to hranice, která se nepřekračuje. „Každý máme hranici někde jinde,“ oponuje mi psycholožka Magdalena Frouzová, „někdo by si nic nezačal s mužem kamarádky, jiný by nedovolil sex bez kondomu.“ Ale jaký může mít charakter žena, která nejenže nasadila manželovi mnohačetné parohy, ale navíc otestovala snad všechny muže z bezprostředního okolí? „To je těžké hodnotit,“ brzdí mé rychlé soudy Magdalena Frouzová, „museli bychom nejprve zjistit, co ji k takovému chování vede.“ Dlouho jsem si myslela, že neukojitelné libido, jenže jak jsem ji poznávala blíž, pochopila jsem, že v manželství není šťastná. Posléze dokonce navštěvovala psychoanalýzy, aby se zbavila chronické žaludeční neurózy. „Třeba vyrostla v autoritativní rodině, má nízké sebevědomí, může být klidně hezká i chytrá, přesto si vybrala muže, kterého vnímá jako podměrečného,“ pokračuje v úvahách psycholožka. „Pak zřejmě půjde o nerovnocenné partnerství. Ona sama si třeba příliš nevěří, ale tvrdě na sobě pracuje, a manžela vnímá jako někoho, kdo jí nestačí, přestal pro ni být dávající. A tak to hledá jinde,“ pokračuje psycholožka a dodává, že udržet po celý život rovnocenné partnerství, zvlášť v dnešní době, která klade důraz na individuality, je téměř zázrak. Ano, právě to jsme často řešily. Vím, že její muž je materiálně zaměřený pragmatik, tak trochu maloměšťák. Ona je na prožitky, on na předměty. Jenže zároveň si uvědomuje, že díky jeho schopnostem i potřebě mít dobré zaměstnání s vysokým příjmem, si ona může dovolit luxus vznášet se tak trochu v oblacích. „Může to být ale i tak, že paralelní vztahy pro ni nejsou důležité, protože svůj život opírá o úplně jiné hodnoty,“ uvažuje dál Magdalena Frouzová. Osobně si spíš myslím, že své manželství vnímá jako omyl a bokovky jí pomáhají situaci zvládnout. „Pak ale své promiskuitní chování zřejmě vnímá jako oběť a rozhodně nepociťuje vinu,“ říká psycholožka.


„ZÁLETY NALEPTAJÍ KAŽDÝ VZTAH,“ ŘÍKÁ SEXUOLOG ZLATKO PASTOR

Proč nám vadí partnerova nevěra, když samy zahýbáme?
Na tom, kdo si začal, často ani tolik nezáleží. Podváděný se cítí ohrožený ztrátou partnera a zároveň to snižuje jeho sebevědomí. Zkrátka má pocit, že se dostává na druhou kolej. A to vadí každému. Často nedokážeme pochopit, proč to ten partner dělá, když je v našich očích ten druhý nebo druhá daleko horší a třeba objektivně i ošklivější. Motivy hledání jiného nebo paralelního partnera nemusí být vždy erotické, ale může jít o touhu po jiném souznění či třeba jenom po skutečném porozumění. Pro své vlastní zálety najdeme spoustu relativně logických důvodů, k nevěře toho druhého už tak tolerantní nejsme.

Může hrát roli strach z ekonomického ohrožení, že partner se zamiluje a odejde k jiné ženě?
Určitě také. U žen pozorujeme navíc po odchodu manžela obavy z ekonomického znevýhodnění svých dětí. Materiální status muže je pro ženy silným magnetem a pro muže účinným prostředkem k jejich získávání a ovládání. Pro určité typy však často jediným.

Zálety naleptají každý vztah a je jedno, kdo si začal. Co si o nevěře myslí psycholožka a sexuolog se dočtete na stranách 70—73.

Máte na hlavě celou hroudu másla, když ale odhalíte partnerovu bokovku, zhroutí se vám svět? Podle psychologů nic neobvyklého. Nevěra je pro vztah údajně mimořádně ničivá pohroma a je jedno, kdo si začal. V samých základech totiž otřese vším, v co jste dosud věřila.