Žena a život

O čem se mluví

Když jde doma o život

Autor: Michaela Čapková

Máte pět kamarádek? Pak nejspíš jedna z nich doma čelí fyzickému týrání ze strany partnera. Podle statistik se s ním totiž setkala na vlastní kůži každá pátá žena u nás. Na alarmující údaj se snaží upozornit kampaň Avon proti domácímu násilí. Stojí za pozornost, zvláště teď před Vánoci.

Statistiky hovoří jasně. Každý druhý člověk starší patnácti let ví o nějakém případu partnerského násilí z doslechu. Neuvěřitelných jedenadvacet procent žen pak má přímou zkušenost s násilím ze strany současného partnera. Nejčastěji přitom ženy trpí psychickým týráním. Tahle fakta dokazují, že domácí násilí je vážný problém, který se vyskytuje ve všech vrstvách společnosti, nemá na něj vliv ani vyspělost země, vzdělanost populace nebo výše příjmů. Ze šokujících čísel také vyplývá, že devadesát procent případů tvoří násilí páchané na ženách. Ještě více zaráží ale to, že většina případů týrání zůstává utajená. Proč? Oběti se často mylně domnívají, že svého partnera k násilí vyprovokovaly. Nedochází jim, že to, co k němu cítí, není láska, ale závislost. Snaží se ho chránit, a dokonce s ním mnohdy spolupracují. Největšímu ohrožení se vystavují tehdy, když se rozhodnou ho opustit. Strach, pocit hanby, obava o bezpečí vlastní (nebo dětí), publicita, poškození pověsti – to jsou jen některé důvody, proč násilí, kterého se na nás někdo úmyslně dopouští, tajíme.
Mýlíte se, když si myslíte, že když vás doma manžel nebije, netýká se vás to. Stejně jako se pletete, když považujete nefyzické projevy násilí za „lehčí“ a „méně bolestivé“. Všude se mluví hlavně o tom, jak je hrozné, že někdo někoho fyzicky napadá. Na útrapy spojené s ostatními druhy násilí – psychické, sexuální, sociální nebo ekonomické – obvykle ale zapomínáme. Nejčastějším projevem psychického násilí je citové týrání, slovní vyhrožování, vydírání, vyvolávání výčitek a pocitů vi ny. A nezapomínejme ani na zesmě š ňování. Pod sexuálním násilím si představujeme znásilnění. Patří sem ale i situace, kdy vás partner nutí do něčeho, co opravdu dělat nechcete. Sociální násilí si nemusíme hned uvědomovat. Jde o izolaci od společnosti, bránění ve styku s přáteli nebo třeba o případ, kdy vám partner neustále blokuje telefon. Ekonomické násilí spočívá v omezení přístupu k penězům. Zakazuje vám partner pracovat? Možná byste se měla zamyslet proč. Podle odborníků totiž neexistuje žádná lehčí nebo těžší forma násilí.

Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že třiaosmdesát procent populace v České republice považuje domácí násilí za zásadní problém, o kterém musíme mluvit a jenž je nutné řešit. Kdo se o situaci kolem domácího násilí nejvíce zajímá, jsme přitom právě my ženy, a to ve věkové kategorii od 35 do 54 let. Smutné na tom všem je, že když si konečně uvědomíme, co se děje, většinou nevíme, jak sobě nebo jiným obětem domácího násilí pomoct.

„Zase to udělal! Uhodil mě a tentokrát před dětmi. Za co? Že nedostal oběd přesně ve dvanáct, jak mi včera říkal. Měla jsem začít vařit dřív, věděla jsem přece, že musí odpo ledne brzy odjet, ale neměl mě bít před Karolínkou a Pavlíkem,“ líčí své zkušenosti jedna z obětí domácího násilí.

„Násilník projeví své sklony až tehdy, když se na něm žena stane závislou, například po svatbě nebo když se narodí dítě. Problém kulminuje po deseti letech vztahu. Násilné chování se telezačíná objevovat zejména v těžkých životních obdobích, kdy vám ekonomická závislost může ztížit a zkomplikovat odchod,“ upozorňuje psycholožka Tamara Cenková. Jak poznáte, že jste týraná? Často to začíná nevinně – partner musí mít poslední slovo, má na všechno svůj názor a ostatní neuznává. Velmi časté jsou vulgární projevy a neadekvátní reakce na malé podněty. Násilník omezuje partnerku ve styku s přáteli a snaží se být středem pozornosti. Často dává nesmyslné příkazy a rozkazy. „Takovému partnerovi se vyhněte. Nejste zamilovaná, jen závislá na jeho dominanci,“ říká psycholožka (o dominanci se dočtete na následu jících stránkách této ŽaŽ).

Odbornou pomoc a více informací najdete na www.acorus.cz.

Více se dočtete v novém čísle na stranách 18–19.