Žena a život

ZDRAVÍ

Tentokrát si nemoc zakážu

Autor: Tereza Spáčilová

Rok strávený s hadičkami a zkumavkami nebyl nic moc, ale už bude líp, mám výsledky. „Co mi je, pane doktore?“ „Vůbec nic, jste zdravá.“ „Ale mně je špatně!“ „Podle výsledků ne.“ Jsem hypochondr, nebo blázen?

Nenávidí doktory. Ne že by jí něco udělali, naopak. Kateřina jim vyčítá, že nic nedělají, i když je jí špatně. Prý chybí objektivní důkaz, že je nemocná. Že to zní šíleně? „Problém je, že většina současných lékařů nemocné léčí, ale neuzdravuje,“ říká Jan Hnízdil, jeden z našich předních psychosomatiků. „Když to vezmu konkrétně: bolí vás břicho. Ať děláte, co děláte, nepřestává to, a tak jdete k doktorovi. Čeká vás kolečko gastro-sono-CT-laboratoř, a když se na nic nepřijde, automaticky jste označená za zdravou. Že je vám špatně a zhubla jste za tu dobu deset kilo? ‚Objektivně‘ vám nic není, tečka. Takový je dnešní přístup,“ kroutí hlavou Hnízdil, který denně slýchá zoufalé S.O.S. od lidí, kteří trpěli, ale lékaři jim v lepším případě „jen“ neuměli pomoct, v horším je rovnou označili za hypochondry. Nikdy v historii neměla medicína takové technické možnosti jako teď a nikdy v minulosti nebylo tolik nemocných. „Nejhorší je ten pocit bezmoci. Mně je jedno, co říkají výsledky, podstatné je, že mi je zle a komplikuje mi to život.